Recenze knihy: E-government v České republice / Právní a technologické aspekty - 2. podstatně přepracované a rozšířené vydání

Toto podstatným způsobem přepracované vydání knihy o právních aspektech e-Governmentu reflektuje nejen aktuální právní stav (konkrétně k listopadu 2012), ale na rozdíl od prvního čistě právně zaměřeného vydání přináší mnohem komplexnější pohled rozšířený i o technologické aspekty, které jsou velmi podstatné pro celkové pochopení e-Governmentu jako takového. V knize se tak vhodným způsobem snoubí to, co bývá problémem při popisu elektronických nástrojů právními předpisy, neboť jejich konstrukce neumožňuje popsat některá technická a technologická specifika. Autorům se podařilo propojit oba světy tak, aby čtenář získal ucelený přehled o celé šíři realizace e-Governmentu v České republice. Navíc jsou také zmíněny velmi důležité vazby na evropské právo.

Monografie začíná, jak je dobrým zvykem v obsáhlých publikacích představujících komplexní pohled na určitou problematiku, přehledem základních pojmů, z nichž tím pravděpodobně nejširším je informační systém, kterému je věnována samostatná kapitola dále. Ještě před ní najdeme v knize široké expozé vlastního e-Governmentu v českém, evropském i světovém kontextu.

Jedním z velmi významných nástrojů českého e-Governmentu jsou základní registry veřejné správy, a proto není překvapující, že tomuto nástroji je věnována celá kapitola představující nejen všechny čtyři základní registry a související informační systémy veřejné správy, ale i další souvztažnosti včetně poskytování údajů z těchto registrů.

Pojem submisivní k e-Governmentu je pojem e-Justice, slovy autorů „e-Justice je součástí obecnějšího rámce elektronické veřejné správy a je jednou z jeho specifických oblastí“. Ač v oblasti e-Governmentu jako celku je na tom Česká republika v evropském měříku poměrně dobře, jak vyznívá z celé knihy, ve specifické oblasti e-Justice má Česká republika jeden velmi významný nedostatek, kterým je neexistující elektronická sbírka zákonů. Autoři poukazují na to, že v této oblasti nejsou dosud dokonce vyřešeny některé zásadní koncepční otázky, a proto skepticky přistupují k reálnosti termínu předpokládaného spuštění projektů e-Sbírka a e-Legislativa, kterým je 1. leden 2014.

V knize o e-Governmentu nemůže chybět (a samozřejmě tedy nechybí) zevrubný rozbor problematiky elektronického podpisu. Autoři se nesoustředí pouze na aktuálně platnou právní úpravu v České republice a na evropskou legislativu, ale zmiňují také další varianty a možnosti různých řešení zabezpečení elektronických dokumentů, např. dynamický biometrický podpis jako nejpokročilejší variantu biomechanického podpisu využívajícího elektronických prostředků pro snímání dynamických charakteristik podpisu.

Datové schránky jsou dalším velmi významným a zásadním nástrojem českého e-Governmentu. V současné době jsou v provozu již přes tři a půl roku, a proto v knize najdeme nejen podrobný popis tohoto nástroje důvěryhodného a garantovaného elektronického způsobu doručování, ale také přehled související judikatury. Jde zejména o judikáty Nejvyššího správního soudu, jejichž přehled je uspořádán s ohledem na souvztažná ustanovení zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, která se stala námětem pro tyto judikáty. Kapitolu 7.17 lze tak doporučit k velmi pečlivému přečtení.

V případě využívání elektronických institutů, jako je elektronická veřejná listina anebo elektronická soukromá listina (obecně elektronický dokument), je často diskutována problematika dokazování, které je v knize věnována pozornost v samostatné kapitole. Pro použití elektronických dokumentů jako důkazního prostředku je proveden rozbor v souvislosti s občanským soudním řízením, správním řízením, trestním řízením a daňovým řízením. Samostatně je pak diskutována případná zpochybnitelnost digitalizovaného elektronického dokumentu.

Bezpečnost je v souvislosti s využitím informačních a komunikačních technologií velmi důležitá, a to nejen v souvislosti s e-Governmentem. Autoři v knize přímo uvádějí, že pro oblast informačních systémů veřejné správy je bezpečnost jedním z hlavních předpokladů a požadavků. Proto je celá poslední kapitola této monografie věnována právě jí, a to jednak z pohledu různých právních předpisů, např. zákona o informačních systémech veřejné správy, a jednak z pohledu bezpečnostní politiky a Národní strategie informační bezpečnosti České republiky. V této souvislosti je v knize také rozebíráno paragrafové znění návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti.

Na závěr bych rád ještě uvedl, že knihou popisovaná oblast je za posledních 10 let nejdynamičtěji se rozvíjejícím právním oborem. Monografie obsahuje obsáhlý a průřezový pohled na celou tuto oblast, což činí tuto knihu výjimečnou. Zaujme jistě nejen právníky, kteří díky ní mohou také, pro ně srozumitelným způsobem, rozšířit své technické a technologické obzory, ale i informatiky, kteří se zase mohou, pro ně pochopitelným a uchopitelným způsobem, poučit o právních aspektech a souvislostech implementace informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě. Proto by tato kniha neměla chybět v knihovně nikoho, kdo s e-Governmentem může přijít do styku, což je de facto každý občan této republiky.

Tomáš Lechner

E-Government v České republice
Právní a technologické aspekty
2. podstatně přepracované a rozšířené vydání
autor: Pavel Mates, Vladimír Smejkal
Leges, Praha, 2012, 464 stran

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz