Respektujme více ústavní právo na informace
eFocus
Možná si vzpomínáte, pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová před časem zveřejnila v reakci na žádost občana, učiněnou v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, výši platů všech zaměstnanců svého úřadu. Informovala tak Česko mj. i o své vlastní měsíční mzdě. Tato pro zajímavost činí 108 200 korun (hrubého). Tento krok pokládám za správný, posilující transparentnost a následně i důvěryhodnost veřejné správy.
Nota bene, jde o veřejné peníze na platy veřejných zaměstnanců. Státe, máme právo vědět kolik veřejných peněz jde na platy ve veřejném sektoru. V žádném případě, zde nehodnotím výši platů zaměstnanců pražského VSZ, ale mám za prospěšné a správné, že doktorka Bradáčová tyto data zpřístupnila široké veřejnosti. Stručně napsáno – pokládám jej za krok učiněný ve veřejném zájmu.
Ne každému se ovšem postoj vrchní státní zástupkyně líbil. Reakce na sebe nedala dlouho čekat.
Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) šéfka vrchního státního zastupitelství v Praze L. Bradáčová porušila zákon. Za zveřejnění platů zaměstnanců dostal její úřad relativně vysokou pokutu 100.000 korun[1]. ÚOOÚ jí mj. autoritativně vyčetl, že platy zveřejnila plošně a jmenovitě.
Postup ÚOOÚ pokládám za přespříliš formalistický a ve svých důsledcích jdoucí i proti naší normě norem Ústavě ČR, garantující nám všem občanům ČR právo na informace[2] od veřejné správy. Taktéž citované rozhodnutí ÚOOÚ nevnímám jako souladné s majoritní judikaturou Nejvyššího správního soudu (NSS) a Ústavního soudu ČR (ÚS). Zmíněný formalistický přístup by bylo možno očekávat u správních orgánů nižšího stupně, nicméně u tzv. ústředního orgánu státní správy, kterým ÚOOÚ je, ho nutno vnímat jako do značné míry alarmující.
Nicméně na celé kauze může být i jedno velké pozitivum. Člověk nemusí být zrovna vizionářem či majitelem pověstné křišťálové koule, aby mu bylo jasné, že „causa Bradáčová a informace“ skončí ve správním soudnictví[3], a patrně až u NSS.
Mám za to, že do kolize práva na informace a ochrany osobních údajů bude snad vnešeno větší jasno. A že verdikt NSS pak bude českou veřejnou správou plně respektován. Což se u dosavadní judikatury NSS, na tomto úseku, zatím moc intenzivně neděje!
Závěr: Z důvodu budoucí právní jistoty tedy nutno soudní spor v této věci paradoxně přivítat.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
odborný asistent na PF MU v Brně
právník a publicista
--------------------------------------------------------------------------------
[1] O „relativně“ vysoké pokutě zde hovořím proto, že zde hrozila pokuta až pět milionů korun!
[2] Právo na informace je právem specifické povahy. Jeho zvláštnost tkví v tom, že je právem jako takovým (tedy samo o sobě) a zároveň je třeba ho chápat jako most k uskutečnění práv dalších. Zároveň také právo na informace naopak může stát v cestě k realizaci jiných práv.
[3] Že by ÚOOÚ vyhověl (předpokládanému) rozkladu v této věci nemožno asi příliš očekávat
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
