Výstava „Mohla tu být“ demonstrovala násilí páchané na ženách jejich partnery. Projekt podpořila Ivana Tykač
S velkým zájmem ze strany návštěvníků i médií se setkala výstava „Mohla tu být“, která se konala od 21. do 31. března v Atriu Poslanecké sněmovny. Unikátní umělecká instalace představila šaty obětí genderově podmíněného násilí a v Izraeli ji vytvořila autorka Keren Goldstein Jechezkeli společně s týmem kolem projektu She’s Gone. Do České republiky výstava zavítala díky Velvyslanectví Státu Izrael a obecně prospěšné společnosti WOMEN FOR WOMEN (W4W).
„Ve všech zemích, kde byla tato výstava realizována, po právu vzbudila nejen silné emoce, ale i tolik potřebnou celospolečenskou debatu. Téma žen, které zavraždil jejich partner, je nesmírně závažné, a také v natolik civilizované společnosti, jako je ta naše, bohužel i aktuální. V České republice se totiž týká více jak deseti žen ročně, kdy naprosté většině případů násilných vražd žen předchází několikaleté domácí násilí nebo stalking. Ženy i muži mají sice rovná práva, ale řada mužů v naší společnosti žije i nadále v představě, že žena je jejich majetek a objekt, který slouží k naplňování jejich přání. Což je z našeho hlediska naprosto nepřijatelné,“ říká Ivana Tykač, spoluzakladatelka a ředitelka W4W.
Z těchto důvodů se Ivana Tykač rozhodla výstavu „She´s gone – Mohla tu být“ podpořit. Záštitu nad expozicí převzali předsedkyně PS ČR Markéta Pekarová Adamová a člen Podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí poslanec Michal Zuna.
U každého oděvu bylo uvedeno jméno oběti, datum úmrtí a způsob, kterým byla zavražděna. V případě, že byl pachatel potrestán, byla zveřejněna také délka trestu, k němuž byl odsouzen. Prostorem výstavy zazněly ukolébavky zpívané ženami v hebrejštině, arabštině, amharštině, ruštině, perštině, řečtině, němčině a nyní i češtině - poslední rozloučení s ženami a dívkami, které se už nikdy neprobudí. Díky souhlasu rodiny na výstavě nechyběly ani šaty spisovatelky Simony Monyové, jež byla zavražděna svým manželem v roce 2011.
„Mohla tu být je impulzem k otevření debaty na závažné, ale přesto globálně opomíjené téma. Je čas ten koberec, pod který téma domácího násilí zametáme, odvalit a to, co skrývá, nemilosrdně vymést na světlo. Jen tak můžeme něco změnit,“ komentovala výstavu velvyslankyně Státu Izrael v ČR Anna Azari.
„Násilí na ženách je bohužel nejčetnějším případem porušování základních lidských práv vůbec. Zároveň jde o téma, které bývá pohříchu často bagatelizováno a relativizováno. Doufám, že výstava Mohla tu být pomůže toto stereotypní vnímání narušit a zvýšit všeobecné povědomí o závažnosti případů násilí páchaného na ženách po celém světě,“ uvedla Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
„Každá třetí žena má zkušenost s domácím nebo sexualizovaným násilím. V Česku dochází ke zhruba 12.000 případů znásilnění ročně. Tato data jsou alarmující. Výstava Mohla tu být přináší do společenské debaty důležitý emoční impulz. Šaty konkrétních obětí jsou smutným zrcadlem společnosti, aby otevřela oči před hrozivými a často neřešenými důsledky domácího násilí,“ doplnil poslanec Michal Zuna, člen Podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí.
Násilí na ženách je celosvětovým fenoménem a nevyhýbá se ani vyspělým zemím. Každoročně je na celém světě zavražděno svými partnery nebo příbuznými 47.000 žen a dívek, v České republice zemře rukou svých partnerů okolo deseti žen za rok. Vraždám ve většině případů předchází dlouhodobá domácí agrese, která se stupňuje. Mnoho klientek organizace W4W se s domácím násilím také setkalo a pomoci jim k samostatnému bydlení je naprosto zásadní pro to, aby se s dítětem či dětmi mohly od násilníka odstěhovat a k fatálním koncům nemuselo docházet.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
