Zahraniční investoři to v ČR nemají snadné od začátku
Nejen pro odbornou veřejnost není žádným tajemstvím, že založení společnosti v ČR je pro zahraniční investory za současných okolností poměrně komplikované a zdlouhavé, ať už českou firmu zakládají korporace či občané z EU, natožpak mimo EU.
Příčinou je mj. i současná legislativa zejm. v podobě nedávno novelizovaného AML zákona[1] a dále také tzv. 5. AML směrnice[2], následkem které je otevření firemního bankovního účtu v českých bankách stále náročnější, obzvláště pokud zahraniční investor nemá povolení k pobytu v ČR, nebo v orgánech společnosti nefiguruje český občan, popř. osoba s pobytem v ČR, což by osvědčilo hospodářské zájmy a propojení s ČR. Přitom zřízení bankovního účtu, je pro založení korporace esenciální. Je však třeba objektivně přiznat, že s podobnými problémy se může potýkat i český podnikatel expandující do zahraničí.
Pomineme-li možnost založení s.r.o. bez bankovního účtu (tedy se základním kapitálem do 20 000 Kč), což obvykle neumožňují pravidla corporate governance holdingu investora, některé elektronické hodnotící systémy mohou v budoucnu společnost s nízkým základním kapitálem klasifikovat jako rizikovější. Komplikace může také nízký základní kapitál – resp. výsledný pasivní kapitál způsobit i později, např. při přeměně,[3] jinak způsobilých společností, neboť taková situace ovlivní nejen volbu data rozhodného dne, ale vyžádá i znalecké posouzení přípustnosti přeměny, tedy zda fúze nezpůsobí úpadek nástupnické společnosti.[4]
Řada renomovaných i začínajících zahraničních investorů proto přistupuje ke zřízení firmy rovnou formou „ready-made“, neboť v současné době pro zahraniční investory a joint venture projekty představuje de facto jediné rychlé řešení. Pochopitelně, i poradci poskytující ready-made firmy, obdobně jako bankovní instituce, důsledně vyžadují identifikaci osob a struktury i skutečných majitelů zúčastněných korporací a ověřují splnění podmínek dle zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, případně další náležitosti. Zahraniční investor ovšem v případě ready-made pořizuje firmu již existující, zapsanou v obchodním rejstříku, tedy se splaceným základním kapitálem, bezdlužnou, bez ekonomické historie, upravenou na míru, s komfortem v podobě zastoupení před správcem daně, živnostenským úřadem a rejstříkovým soudem. Navíc i vč. zápisu do evidence skutečných majitelů a s bankovním účtem. Po zápisu změn ve společnosti ve všech rejstřících a evidencích, bývá absolvován identifikační proces pro zprovoznění účtu znovu i v bance, ale činí tak již řádně existující firma, se zapsanými společníky či akcionáři i skutečnými majiteli a uzavřenými smlouvami na administraci. Zahraniční investor je tak ve výrazně lepší pozici a má i dostatek času k absolvování kontrolního procesu před svou bankou.
Před 20 ti lety byla ready-made společnost reakcí trhu na zkostnatělou legislativu a byrokracii, která založení a zprovoznění společnosti protahovala na týdny a nezřídka i měsíce. Dnes je výstupem této služby rychlé zajištění entity s transparentní a ověřitelnou historií vypořádání základního kapitálu, která obstojí jak před správcem daně i bankou a usnadní tak rozběhnutí podnikatelské činnosti.
Je obecně známo, že 1. června 2021 nabude účinnosti zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Všechny obchodní společnosti tak budou muset splnit zákonnou povinnost a zapsat do příslušné evidence svého skutečného majitele. Skutečným majitelem bude přitom každá fyzická osoba, která je konečným příjemcem prospěchu nebo uplatňuje rozhodující vliv v dané společnosti. Otázky spojené s evidencí skutečných majitelů tak budou muset bez zbytečného odkladu řešit např. i ti, kdo nemají v dané společnosti právo na podíl na zisk a nemají ani hlasovací právo, ale mají právo na jiné vlastní zdroje společnosti (např. vrácení poskytnutého příplatku mimo základní kapitál), nebo mající např. tzv. tracking shares s právem na plnění pouze z určité divize, nebo mající i „jen“ právo veta. Na pozoru by se měli mít také tiší společníci a ti, kdo využívají pro držbu podílů a akcií různých komisionářských smluv či jiných nástrojů, neboť vymahatelnost jejich práv a nároků může být ohrožena.
Za nesplnění povinnosti zapsat skutečné majitele budou hrozit pokuty až do výše 500.000 Kč,[5] ale hlavně, pokud daná společnost nebude mít zapsané skutečné majitele, práva a povinnosti z právního jednání zastírajícího osobu skutečného majitele, které vznikly v době, kdy není skutečný majitel zapsán v evidenci skutečných majitelů, nelze vymáhat[6] a taková obchodní korporace nesmí nezapsanému skutečnému majiteli vyplatit podíl na prospěchu, ani právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem.[7] Nezapsaný skutečný majitel např. nebude moci vykonávat hlasovací práva na valné hromadě jako jediný společník, a to ani nepřímo.[8] Na dosavadní nesplnění povinnosti reagují také některé banky, které své klienty vyzývají k doložení údajů.
Jelikož podstatná část evidovaných informací bude veřejně dostupná prostřednictvím internetu, reakcí trhu v celé EU je pochopitelně rozvoj sofistikovaných řešení směřujících k transparentnosti před povinnými osobami (ve smyslu AML legislativy), ale i ochraně soukromí např. formou rozličných typů fondů vč. svěřenských, nebo struktur se zahraničním korporátním či trustovým prvkem i opčních vztahů. Nejen zahraničními investory je také poslední dobou hojně využíván model akciové společnosti s jedno či více člennou správní radou, který představuje zjednodušení organizace, ale i rychlejší řízení a úspory nákladů, které by jinak souvisely s odměňováním členů orgánů a zároveň v případě vícero akcionářů, nadále poskytuje určitou míru ochrany soukromí.
Ač legitimní, úsilí o transparentnost má bohužel za následek i citelné zvýšení administrativy, průtahy a potažmo i znesnadnění vstupu zahraničních investorů na český trh. Nálož administrativy, legislativních povinností i odpovědnosti se založením korporace je značná, a to nejen v případě účasti zahraničního kapitálu. Nelze nevnímat i sílící riziko rozvoje jakési šedé zóny, ve které pro účely ochrany soukromí, ale bohužel i z jiných důvodů, dochází k aplikaci vlastně celkem prostých řešení, založených např. na podmíněném vlastnictví, nebo principu časově omezené držby.
Mgr. Michael Dobrovolný
SMART Office & Companies, s.r.o.
ROHAN BUSINESS CENTRE, Recepce B
Rohanské nábřeží 671/15
186 00 Praha 8
Tel: +420 267 997 708
e-mail: info@smartcompanies.cz
[1] z.č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů
[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU)
[3] ve smyslu zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění změn a dodatků
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
