10 otázek pro ... Annu Frantalovou
JUDr. Anna Frantalová, Ph.D. je advokátkou v Pardubicích. Ve své praxi se zaměřuje především na obchodní a občanské právo a veřejné zakázky, poskytuje též právní služby pro obce a veřejný sektor. Mezi její odborné koníčky patří právní dějiny Československa ve 20. století, je spoluautorkou několika odborných publikací. Kromě advokacie vyučuje obchodní právo a veřejné zakázky na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Ve volném čase ji můžete potkat například při moderování mezinárodního keltského festivalu.
1. Co máte na své práci nejraději?
Na advokacii mám nejraději tu kombinaci každodenní pestrosti (člověk se setkává s velmi rozličnými kauzami a také s velice zajímavými lidmi), určitého adrenalinu (zejména u soudních sporů) a také intelektuálních výzev.
2. Největší pracovní úspěch?
Za pracovní úspěch považuji každý úspěšně zakončený případ a spokojeného klienta. Pokud bych ale skutečně měla vybrat, tak mě potěšila například úspěšná realizace zadávacího řízení za několik set milionů korun nebo spor o ochrannou známku, který se mi podařilo vyhrát proti významné zahraniční společnosti.
3. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Můj profesní život zásadním způsobem ovlivnili dva lidé. Prvním z nich je prof. JUDr. Jan Kuklík, Dr. Sc. a kolektiv Katedry právních dějin Univerzity Karlovy. Díky této spolupráci jsem měla možnost podílet se osobně na vědeckých projektech zaměřených na studium práva a bezpráví v 50. letech minulého století. Byla to pro mne velmi přínosná zkušenost, která mě mj. přesvědčila o tom, jak důležitým jazýčkem na vahách je právo ve společnosti (a v politice) a jak důležité je, aby právě právníci jednali v souladu s morálními a etickými pravidly. Druhým člověkem pak byl advokát Mgr. Jiří Pscheidt, který dnes již bohužel není mezi námi. Jeho škola byla drsná a nekompromisní, ale právě díky tomu jsem se mnoho naučila, zejména přemýšlet jako právník, umět hledat rizika, uvažovat dopředu, pracovat pečlivě. Dodnes jsem za tuto možnost s ním pracovat velmi vděčná.
4. Je nějaký zákon, který byste nejraději zrušila?
Pandemický zákon.
5. Knížka, kterou jste četla naposled?
Před nedávnem jsem dočetla knihu Nezlomná, což je životní příběh naší nejúspěšnější žokejky, Laty Brandisové, jediné ženy, která kdy vyhrála Velkou Pardubickou. Je to kniha, kterou každému doporučuji. Smutné na tomto příběhu je, že jméno této obdivuhodné a inspirativní ženy zná pouze minimum Čechů a také autorem této biografie je cizinec, nikoliv Čech.
6. Ideální dovolená?
Kdekoliv v zahraničí, aktivní, nejlépe naplněná poznáváním místní přírody a pamětihodností s batohem na zádech. Ideálně bez signálu.
7. Který předmět byl na studiích Vašim nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměla ráda vůbec?
Na fakultě mě kromě právních dějin bavilo trestní právo, které bylo vždy do jisté míry takovým příběhem, detektivkou. Člověk až v praxi s několikátým ex-offem zjistí, že realita se od studia může i dost lišit. Vůbec jsem naopak neměla ráda právo sociálního zabezpečení, které mě nikdy nechytlo…
8. Jací lidé Vás nejvíce dokáží rozčílit?
Hloupí a arogantní současně.
9. Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
Můj úplně první předžalobní výzva. Tenkrát, ještě jako student, jsem ji musela třikrát předělat, dokud nebyla perfektní do posledního detailu, do každé tečky za větou. Můj nadřízený mi tehdy řekl, že klienti nás platí a očekávají stoprocentní kvalitu, ne 99.9 % a že je naší odpovědností, aby výstup, který od nás odchází, byl dokonalý. Od té doby se tím řídím.
10. Co byste vzkázala mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti, což o začátcích v advokacii platí snad i dvojnásob, ale je potřeba vytrvat. A také, že znalosti se do určité míry dají vždy doplnit, koneckonců nikdo z nás neví vše. Klíčová je ale motivace, zodpovědnost a chuť na sobě pracovat.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
