10 otázek pro ... Jana Metelku

1. Co máte na své práci nejraději?
Rozhodně pestrost – díky své práci mám velmi úzký a každodenní kontakt se všemi aktuálními regulacemi, od GDPR, přes kyberbezpečnost, až po úpravu umělé inteligence. Žádný den není stejný – jeden den se řeší licence pro satelity, druhý den například kontrola od regulátora a další třeba soutěžně-právní aspekty akvizice, takže stále musíme být ve střehu a připraveni na nové výzvy.

2. Jak často Vás ve Vašem oboru něco překvapí?
Vždy jsem si myslel, že ta překvapení budou s narůstajícími zkušenostmi postupně ubývat, nicméně tomu tak není – vždy se najde překvapivé rozhodnutí soudu či správního orgánu, překvapivá argumentace protistrany či zajímavě pojatý návrh nového předpisu, tedy lze říci, že studnice překvapení možná klesá, ale nikdy nevyschne. Zároveň i díky mému již více než tříletému působení v kárné komisi České advokátní komory sleduji, jakým způsobem k advokacii přistupují někteří ostatní kolegové a ani tam není o překvapení (jak pozitivní, tak negativní) nouze.

3. Který předmět byl na studiích Vaším nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměl rád vůbec?
Nelze určit jeden předmět, protože v praxi to bylo spíše o konkrétní osobě vyučujícího a jeho nebo její schopnosti nás nadchnout pro daný předmět, ať už to byl docent Patěk pro obchodní právo nebo třeba profesor Skřejpek pro to římské. Největší antipatie byly zejména v prvním ročníku a týkaly se právních dějin, ačkoliv mi je jasná jejich důležitost a vliv na ostatní součásti práva, tak velká část látky byla o pouhém memorování událostí a dat (a známky tomu tehdy odpovídaly).

4. Čím Vás dokáží studenti překvapit?
Se studenty pracuji velmi často, nejenom s těmi u nás v advokátní kanceláři nebo při spolupráci s právnickým studentským spolkem ELSA, ale i jako rozhodce několika soutěží jako je celorepubliková Negotiation Competition, kterou jsme po pěti letech společně s ELSA letos obnovili, nebo různé mootcourty a studenti mne překvapují rozhodně příjemně. Někteří jsou schopní si věci pospojovat velmi rychle a navzdory svému věku pracovat s informacemi skvělým způsobem, taktéž mají schopnost vidět chyby a chytře se doptávat. To platí nejenom pro ty české ale i ty ze světa, které v DLA Piper každý rok vítáme prostřednictvím systému letních stáží, který dozoruju.

5. Co byste vzkázal mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Benefit právnické profese je primárně v její pestrosti – není nutné po dokončení školy vybírat jenom mezi advokátem, notářem, soudcem, exekutorem a státním zástupcem, ale vystudovaný obor a práce v těchto profesích otevírá dveře i na velké množství jiných míst, protože znalost "pravidel hry" je benefitem vždy. Zároveň minimálně advokacie ve své ryzí podobě je podnikáním se vším všudy, tedy přináší nejenom právní schopnosti, ale i ty obchodnické.

6. Kdo Vás v životě – tom pracovním i soukromém – nejvíce motivuje?
Velká motivace je samozřejmě v mé nejbližší rodině, kde zejména ze strany mé přítelkyně velmi obdivuji její zarputilost v tom nejlepším slova smyslu, která se ukazuje být pro život jednou z nejvíce užitečných vlastností vůbec – s dostatečnou dávkou zarputilosti a odhodlání je totiž možné překonat každou překážku, kterou život postaví do cesty.

7. Který zákon považujete za nejzdařilejší?
Po dlouhém přemýšlení, kde jsem inklinoval k tomu říct zákon směnečný a šekový, kvůli jeho minimálním úpravám po dlouhou dobu, se nakonec kloním k (novému) občanskému zákoníku, který letos slaví desetileté výročí své účinnosti. Důvod je prozaický – mám pocit, že od svého vzniku už prošel do jisté míry testem doby a je velmi dobře napsaným předpisem, což při jeho enormním rozsahu zdaleka nebylo zaručené předem.

8. Ideální způsob relaxace?
Dokážu si najít své jak na horské túře, tak na poznávání nového města, ale v přímém souboji nakonec vyhrává klid s knížkou a sklenkou něčeho dobrého – v teple někde u vody a v zimě u útulné svíčky doma.

9. Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
Pro mne osobně to byla možnost pracovat několik týdnů z naší italské pobočky v Miláně, kde byla možnost se naladit do místního režimu (s pro mne zcela vyhovujícím pozdějším startem i koncem pracovní doby!) a pomáhat klientům i odtamtud – podobná vytržení z rutiny vždycky dají ten potřebný extra impuls do další práce.

10. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Vždycky jsem záviděl architektům, že po nich potenciálně "zůstane" něco monumentálního, ale vzhledem k nutnosti něco počítat bych pravděpodobně zůstal u dráhy spisovatele, žánrově na škále někde u krimi / sci-fi / fantasy.