10 otázek pro ... Jaroslava Kubu
Mgr. Jaroslav Kuba je advokátem v pražské kanceláři Taylor Wessing. Kromě občanského a obchodního práva se zabývá také oblastmi IT/IP a médií, kterým se věnuje i akademicky na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Během své dosavadní praxe působil rovněž jako in-house právník.
1. Co máte na své práci nejraději?
Je poměrně známé, že právo pro řadu lidí představuje především prostředek moci. Advokáty ze své laické perspektivy pak často ne zcela pozitivně vnímají jako součást takového systému, který nad to nic příliš užitečného nedělá. Ve skutečnosti je však bezproblémová realizace určitého obchodu či spolupráce podmíněna mimo jiné optimálním nastavením smluvní dokumentace, což je jedním ze způsobů, jak práce advokáta k vytváření hodnot nezanedbatelnou měrou přispívá. To na ní také považuji za nejpřínosnější.
2. Největší pracovní úspěch?
Největším pracovním úspěchem je pro advokáta spokojený klient. Akademickou část mého profesního já pak naplňuje, když má například nějaký můj článek praktický dopad, ať již v podobě jeho citování v rámci argumentace u soudů, či pokud podnítí odbornou diskusi.
3. Jak často Vás ve Vašem oboru něco překvapí?
Specifikum práva je, že obvykle neexistuje jediné možné řešení určitého problému. Z toho plynoucí kreativita proto přináší překvapení poměrně často, takové rozhodování soudů a především nejrůznějších správních orgánů dokáže překvapovat značnou měrou. I když zůstává otázkou, zda je to vlastně za překvapení vůbec možné považovat…
4. Je nějaký zákon, který byste nejraději zrušil?
Bohužel až příliš často dochází k jevu, kdy jsou zákonodárcem voleny k dosažení sledovaných cílů nekoncepční či zcela neodpovídající prostředky. Příkladem může být omezení otevírací doby v maloobchodu o některých státních svátcích, které je odůvodňováno poskytnutím volna zde pracujícím zaměstnancům, ačkoliv by daleko vhodnější bylo řešit takovou potřebu prostředky pracovního práva.
5. Který předmět byl na studiích Vaším nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměl rád vůbec?
Bude to znít možná trochu jako klišé, ale na mé alma mater, tedy Univerzitě Karlově, byly velmi přínosné a zajímavé v podstatě veškeré kurzy, které jsem měl tu čest absolvovat. Obzvláště vyzdvihnout samozřejmě musím předměty dnešního Centra práva duševního vlastnictví, které mě inspirovaly nejen k hlubšímu zájmu o tuto oblast, ale i k následnému doktorskému studiu právě na tomto pracovišti.
6. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělal?
Jedním z hlavních důvodů, proč se zabývám též autorským právem, je můj blízký vztah ke kultuře, která – bohužel – nepatří ve svém celku k nejlukrativnějším oblastem. Realizoval bych se tedy nejspíše v této sféře.
7. Jací lidé Vás nejvíce dokáží rozčílit?
Základem veškerých vztahů, ať již obchodních, pracovních, partnerských či přátelských, je vzájemná důvěra. Mé sympatie proto rychle ztrácí lidé, kteří jsou úskoční, nespolehliví, či se jim celkově nedá příliš věřit. V dnešní době je také dosti viditelný nedostatek kritického nadhledu a z toho plynoucí místy až dogmatičnost, což je bohužel značně rozšířené. To však vnímám především jako celospolečenský problém, než že bych měl ve zvyku někoho odsuzovat.
8. Knížka, kterou jste četl naposled?
Jsem velkým příznivcem díla Jaroslava Haška a často se k němu vracím, naposledy to proto byly nějaké z nepřeberného množství jeho povídek. Nezřídka se v nich tento velikán mezi českými spisovateli věnoval justičnímu prostředí, doporučit mohu například povídku nazvanou Něco o soudních znalcích.
9. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Především to bylo studium na Právnické fakultě. Domnívám se, že možnosti, které studentům nabízí, například v podobě příležitostí k diskusi s předními kapacitami ve svých oborech, jsou jedinečným prostředkem k čerpání znalostí pro celý další profesní život. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že v praxi naleznou uplatnění poznatky získané i v prvních letech studia takřka každý den.
10. Co byste vzkázal mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Nerad bych někomu dával knížecí rady, navíc se sám stále nacházím spíše na začátku kariéry, ale při přemýšlení o tom, jakou profesní dráhu zvolit, je dle mého názoru nejlepší zkusit si nejprve představit, jak by si člověk přál, aby jeho život vypadal, řekněme, za deset let, a podle toho se snažit vybrat takovou cestu, která jej tam může dovést.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
