10 otázek pro ... Michaelu Urbánkovou
Michaela Urbánková je samostatnou advokátkou působící v Ústí nad Labem. Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Do advokacie vkročila před 10 lety. Ve své praxi se věnuje zejména trestnímu, občanskému i rodinnému právu, insolvencím a exekucím. V rámci orgánů ČAK je členkou výboru regionálních představitelů, kdy společně s kolegy Zdeňkem Grusem a Michalem Vejlupkem reprezentují region Severní Čechy. Je součástí iniciativy Advokáti do škol. Ve spolupráci se senátorem Martinem Krskem poskytuje právní pomoc potřebným. Je vdaná, má dvě děti, psa a čtyři kočky.
1. Co máte na své práci nejraději?
Dobrý pocit, když vidím, že jsem klientovi efektivně pomohla a odchází ode mě spokojený a dost často i příjemně překvapený, že řešení, které jsme spolu nalezli, je to, které původně úplně zatracoval. Také mám ráda rozmanitost mé profese, kdy každý případ je natolik individuální, že se prakticky nemůže stát, že by dva klienti přišli s týmž problémem a byl by pro ně stejný způsob řešení. No a samozřejmě svobodu, kterou i jako samostatná advokátka mám, vždyť ne nadarmo se advokacie řadí mezi tzv. svobodná povolání.
2. Jak často Vás ve Vašem oboru něco překvapí?
Poměrně často mě nemile překvapí, jak nízké je ve společnosti právní povědomí a finanční gramotnost, jak často lidé důvěřují radám z internetu a staženým vzorům, a to i v případech, kdy zcela neuváženě hazardují se svými celoživotními úsporami. Také mě asi nikdy nepřestane překvapovat, jak lidé vnímají úlohu advokáta a obhájce. Advokáti jsou prostředníky mezi právem a lidmi, pomáhají lidem uplatnit svá práva a domoci se jich, nejsou to nepřátelé slušných lidí. A obhájce tu skutečně není od toho, aby „zachraňoval vrahy od vězení“, ale opět k tomu, aby v rámci práva na obhajobu poskytl právní pomoc oprávněné osobě, která nedisponuje zpravidla dostatečnými znalostmi práva, pomohl jí uplatnit práva a prostředky, které jí právní řád dává, a v neposlední řadě, aby dohlédl na zákonnost procesu, aby orgány činné v trestním řízení nejednaly dle své libovůle. Vždyť do pozice obviněného se může dostat každý z nás a je přece dobře, že na tuto nezáviděníhodnou a emočně vypjatou situaci není člověk sám.
3. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Určitě můj školitel JUDr. Zdeněk Grus, který mi ukázal, že advokacie na malém městě je hrozně fajn, zajímavé a rozmanité povolání, ve kterém se rozhodně nenudíte. Děkuju!
4. Knížka, kterou jste četla naposled?
Po všech detektivkách, kuchařkách, odborných a pohádkových knihách jsem přišla do knihovny s tím, že si tentokrát vypůjčím nějakou klidnou, odpočinkovou, možná až romantickou četbu. Odešla jsem s Maryšou. Život je zkrátka nepředvídatelný.
5. Ideální dovolená?
Tak to si představuji naprosto konkrétně. Mám vypnutý telefon a jsem s rodinou v přírodě, v horách, podnikáme každý den pěší výlety a večer relaxujeme v horkém finském sudu, který máme jen pro sebe. Snad to brzo zrealizujeme.
6. Čím Vás dokáží studenti překvapit?
Na tuto otázku odpovím z pozice advokátky zapojené do projektu Advokáti do škol. Dnešní studenti jsou otevření a tolerantní ve svých úvahách a činech, nečiší z nich žádná zášť a nenávist, jsou bystří, dochází jim souvislosti. A to mě vždy příjemně překvapí a utvrdí mě to v tom, že budou dělat svět lepším.
7. Kde se vidíte za 10 let?
Jsem spokojená s tím, co mám teď, ale samozřejmě vždy je co zlepšovat. Takže nad rámec současného stavu bych ráda do 10 let s mými kolegy regionálními představiteli dosáhla toho, aby advokáti ze všech koutů severních Čech věděli, že Komora je jim otevřena a že my tři jsme tu pro ně mj. proto, abychom komunikovali jejich stanoviska, nápady či trápení vůči Komoře a naopak, a také aby jezdili na naše akce a společná setkání. Také bych chtěla prohloubit mezioborovou spolupráci s ostatními povoláními, se kterými se při své práci setkáváme, protože jsem přesvědčena, že když se lépe vzájemně pochopíme, bude to ku prospěchu klientů a i nám všem se bude lépe pracovat. V neposlední řadě bych ráda dosáhla většího zpřístupnění právní pomoci pro všechny, aby se lidé netrápili sami tápající v problému s tím, že „na právníka nemají peníze“.
8. Co byste vzkázala mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Aby si v první řadě ujasnili, zda se jedná skutečně o jejich sen nebo o přání někoho jiného, zpravidla rodičů. Jednalo-li by se o první případ, pak ať jdou tvrdě za svým cílem a přeju jim hodně sil a výdrže, není to jednoduché. Jednalo-li by se o druhý případ, pak ať se nebojí to nahlas vyslovit a nasměrovat se na svoje skutečně vysněné povolání.
9. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělala?
Asi protože mám to pomáhání slabším zkrátka v sobě, tak bych si otevřela velký útulek pro opuštěná zvířata a věnovala bych se mu naplno.
10. Jaké jsou Vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Považuji se za empatickou osobu, která se dokáže vžít do kůže klienta a bít se za jeho zájmy, jako kdyby byly moje vlastní. Slabá jsem rozhodně v tom, že neumím říct nahlas a rozhodně NE tak, abych skloubila pracovní život s rodinným a nemusela dohánět resty po nocích, kdy bych namísto toho mohla spíš odpočívat.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
