14. 1. 2003
ID: 20668upozornění pro uživatele
Akcionář a jeho podíl na likvidačním zůstatku
Právo akcionáře na podíl na likvidačním zůstatku patří mezi majetková práva, se kterými jsou spojena hmotná plnění. Toto oprávnění je upraveno v § 75 a § 220 zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník. K přiznání tohoto právo akcionářům, je nutné splnit dvě zákonem vymezené podmínky, a sice že došlo ke zrušení akciové společnosti s likvidací a likvidace skončila přebytkem – likvidačním zůstatkem.
Právo akcionáře na podíl na likvidačním zůstatku patří mezi majetková práva, se kterými jsou spojena hmotná plnění. Toto oprávnění je upraveno v § 75 a § 220 zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník. K přiznání tohoto právo akcionářům, je nutné splnit dvě zákonem vymezené podmínky, a sice že došlo ke zrušení akciové společnosti s likvidací a likvidace skončila přebytkem – likvidačním zůstatkem.Toto právo akcionáře nemohou ani stanovy společnosti ani valná hromada vyloučit.
Výši likvidačního zůstatku určuje likvidátor. Ten je povinen sestavit zprávu o průběhu likvidace a spolu s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku předložit valné hromadě ke schválení. Nesouhlasí-li akcionář s tímto návrhem, má právo požádat soud o přezkoumání výše likvidačního zůstatku a jeho podílu na něm. Právo je potřeba uplatnit do tří měsíců od projednání návrhu.
Stejně jako u dividendy se dělí likvidační zůstatek mezi akcionáře v poměru odpovídajícím jmenovité hodnotě jejich akcií (na prioritní akcie může připadnout více). Stanovy společnosti mohou spojit s prioritními akciemi přednostní práva na podíl na likvidačním zůstatku. Pak je zapotřebí, aby si společnost ve stanovách upravila, jakým způsobem se bude tento zůstatek rozdělovat mezi majitele prioritních akcií a ostatní akcionáře. Nastane-li situace, kdy likvidační zůstatek nedosahuje takové výše, aby mohla být uhrazena jmenovitá hodnota akcií, pak je nutno jej rozdělit na dvě části. Jedna připadne majitelům prioritních akcií a druhá část pak majitelům ostatních akcií, a to v poměru, který je určen ve stanovách společnosti. Každá z těchto částí je pak rozdělena mezi akcionáře v poměru, jenž odpovídá splacené hodnotě jejich akcií.
Obchodní zákoník nedovoluje poskytnout akcionářům ani plnění ani zálohu na likvidačním zůstatku dříve, než jsou uspokojeny nároky všech věřitelů, kteří přihlásili včas své pohledávky. Rozdělit likvidační zůstatek v případě, že je pohledávka nesplatná, je možno pouze za podmínky poskytnutí věřiteli odpovídající jistoty.
Ode dne, ke kterému valná hromada schválila návrh rozdělení likvidačního zůstatku, je právo na podíl na likvidačním zůstatku samostatně převoditelné. Neschválí-li valná hromada tento návrh, nebrání to výmazu společnosti z obchodního rejstříku, avšak brání to samostatné převoditelnosti práva na likvidačním zůstatku.
Obchodní zákoník rozlišuje vznik nároku na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku podle podoby akcií. U listinných akcií vyzve likvidátor majitele těchto akcií nebo zatímních listů, aby je vrátil. Vrácením listinných akcií či zatímních listů společnosti vznikne jejich majiteli nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku. Likvidátor pak zničí vrácené akcie a zatímní listy. V případě, že akcionář nepředloží listinné akcie či zatímní listy, je představenstvo společnosti povinno vyzvat jej, způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, k jejich předložení v dostatečně přiměřené lhůtě. Spolu s touto výzvou upozorní představenstvo akcionáře, že nepředložené listinné akcie nebo zatímní listy budou prohlášeny za neplatné. Nepředloží-li akcionář listinné akcie nebo zatímní listy ani v této lhůtě, představenstvo je prohlásí za neplatné. Toto prohlášení pak oznámí akcionářům, jejichž akcie nebo zatímní listy byly prohlášeny za neplatné a zveřejní jej v Obchodním věstníku.
Jsou-li listinné akcie nebo zatímní listy prohlášeny za neplatné, není tím dotčeno právo akcionáře na podíl na likvidačním zůstatku. Společnost si však může proti pohledávce akcionáře na vyplacení tohoto podílu započítat pohledávky, jenž jí vznikly proti akcionáři v souvislosti s prohlášením listinných akcií nebo zatímních listů za neplatné. Rozdíl pak vyplatí akcionáři po prohlášení těchto listinných akcií nebo zatímních listů za neplatné.
V případě zaknihovaných cenných papírů dá likvidátor příkaz ke zrušení akcií osobě, která vede evidenci ve Středisku cenných papírů. Akcionáři, jehož akcie byly takto zrušeny, vzniká nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku ke dni jejich zrušení v evidenci.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Výši likvidačního zůstatku určuje likvidátor. Ten je povinen sestavit zprávu o průběhu likvidace a spolu s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku předložit valné hromadě ke schválení. Nesouhlasí-li akcionář s tímto návrhem, má právo požádat soud o přezkoumání výše likvidačního zůstatku a jeho podílu na něm. Právo je potřeba uplatnit do tří měsíců od projednání návrhu.
Stejně jako u dividendy se dělí likvidační zůstatek mezi akcionáře v poměru odpovídajícím jmenovité hodnotě jejich akcií (na prioritní akcie může připadnout více). Stanovy společnosti mohou spojit s prioritními akciemi přednostní práva na podíl na likvidačním zůstatku. Pak je zapotřebí, aby si společnost ve stanovách upravila, jakým způsobem se bude tento zůstatek rozdělovat mezi majitele prioritních akcií a ostatní akcionáře. Nastane-li situace, kdy likvidační zůstatek nedosahuje takové výše, aby mohla být uhrazena jmenovitá hodnota akcií, pak je nutno jej rozdělit na dvě části. Jedna připadne majitelům prioritních akcií a druhá část pak majitelům ostatních akcií, a to v poměru, který je určen ve stanovách společnosti. Každá z těchto částí je pak rozdělena mezi akcionáře v poměru, jenž odpovídá splacené hodnotě jejich akcií.
Obchodní zákoník nedovoluje poskytnout akcionářům ani plnění ani zálohu na likvidačním zůstatku dříve, než jsou uspokojeny nároky všech věřitelů, kteří přihlásili včas své pohledávky. Rozdělit likvidační zůstatek v případě, že je pohledávka nesplatná, je možno pouze za podmínky poskytnutí věřiteli odpovídající jistoty.
Ode dne, ke kterému valná hromada schválila návrh rozdělení likvidačního zůstatku, je právo na podíl na likvidačním zůstatku samostatně převoditelné. Neschválí-li valná hromada tento návrh, nebrání to výmazu společnosti z obchodního rejstříku, avšak brání to samostatné převoditelnosti práva na likvidačním zůstatku.
Obchodní zákoník rozlišuje vznik nároku na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku podle podoby akcií. U listinných akcií vyzve likvidátor majitele těchto akcií nebo zatímních listů, aby je vrátil. Vrácením listinných akcií či zatímních listů společnosti vznikne jejich majiteli nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku. Likvidátor pak zničí vrácené akcie a zatímní listy. V případě, že akcionář nepředloží listinné akcie či zatímní listy, je představenstvo společnosti povinno vyzvat jej, způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, k jejich předložení v dostatečně přiměřené lhůtě. Spolu s touto výzvou upozorní představenstvo akcionáře, že nepředložené listinné akcie nebo zatímní listy budou prohlášeny za neplatné. Nepředloží-li akcionář listinné akcie nebo zatímní listy ani v této lhůtě, představenstvo je prohlásí za neplatné. Toto prohlášení pak oznámí akcionářům, jejichž akcie nebo zatímní listy byly prohlášeny za neplatné a zveřejní jej v Obchodním věstníku.
Jsou-li listinné akcie nebo zatímní listy prohlášeny za neplatné, není tím dotčeno právo akcionáře na podíl na likvidačním zůstatku. Společnost si však může proti pohledávce akcionáře na vyplacení tohoto podílu započítat pohledávky, jenž jí vznikly proti akcionáři v souvislosti s prohlášením listinných akcií nebo zatímních listů za neplatné. Rozdíl pak vyplatí akcionáři po prohlášení těchto listinných akcií nebo zatímních listů za neplatné.
V případě zaknihovaných cenných papírů dá likvidátor příkaz ke zrušení akcií osobě, která vede evidenci ve Středisku cenných papírů. Akcionáři, jehož akcie byly takto zrušeny, vzniká nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku ke dni jejich zrušení v evidenci.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
