COVID-19 a dopady na smluvní vztahy

COVID-19 ve smluvních vztazích a možnosti smluvních stran

Vyšší moc

• Zproštění se odpovědnosti k náhradě škody vzniklé porušením smluvní povinnosti (§ 2913 odst. 2 občanského zákoníku);
• Nutné prokázat, že ve splnění smluvní povinnosti dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na vůli škůdce;
• Neuplatní se, pokud překážka vznikla až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvní povinnosti již v prodlení;
• Na smluvní pokutu za porušení smluvní povinnosti, je-li sjednána, se zproštění odpovědnosti neuplatní (při nepřiměřenosti smluvní pokuty či výkonu práva na uhrazení smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy může mít liberace význam při moderaci či určení neplatnosti smluvní pokuty);
• Ustanovení o vyšší moci mohou být i součástí smlouvy – možnost zproštění se odpovědnosti pak závisí na formulaci konkrétního ujednání.  

Podstatná změna okolností

• Vznik zvlášť hrubého nepoměru znevýhodněním jedné ze stran smlouvy, a to buď neúměrným zvýšením nákladů plnění anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění (§ 1765 občanského zákoníku);
• Dotčená strana má právo se domáhat obnovení jednání o smlouvě, pokud prokáže, že (i) změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že (ii) skutečnost nastala nebo se jí stala známou až po uzavření smlouvy;
• Neopravňuje k odložení plnění;
• Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě na změně smlouvy, může na návrh rozhodnout soud: závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran nebo závazek zruší;   
• Pokud smlouva obsahuje ujednání o převzetí nebezpečí změny okolností, tj. vyloučení použití zákonného ustanovení o podstatné změně okolností, právo domáhat se obnovení jednání o smlouvě nevzniká.

Následná nemožnost plnění

• Stane-li se dluh nesplnitelným, závazek ze smlouvy zaniká pro nemožnost plnění (§ 2006 občanského zákoníku);
• Plnění není nemožné, pokud lze dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určité době;
• Nemožnost plnění je nutné oznámit bez zbytečného odkladu, jinak vzniká odpovědnost k náhradě škody.

 
COVID-19 v mezinárodních smluvních vztazích

Rozhodné právo

• U smluv s mezinárodním prvkem je nutné určit, právem jakého státu se tyto smlouvy řídí a jaké možnosti tedy daný právní řád poskytuje;
• Prakticky veškeré právní řády mají vlastní úpravu výše zmíněných institutů, zejména vyšší moci, a měly by tak být aplikovatelné.

Výjimky z užití rozhodného práva

• Imperativní normy – normy zásadního významu, jejichž dodržování je pro dotčený stát při ochraně veřejných zájmů klíčové a které se použijí bez ohledu na rozhodné právo (např. krizová opatření, karanténní a jiná mimořádná opatření);
• Výhrada veřejného pořádku – aplikuje se v případě, kdy by se účinky užití cizího rozhodného práva zjevně příčily veřejnému pořádku dotčeného státu (např. ochrana základních práv);
• Mimořádná epidemiologická opatření a další taková omezení mohou mít povahu těchto institutů.

CISG

• Tzv. Vídeňská úmluva – upravuje smlouvy o mezinárodní koupi zboží v rámci signatářských států – 89 smluvních států;
• Obsahuje ustanovení o zproštění odpovědnosti (čl. 79) – strana není odpovědná za nesplnění jakékoli povinnosti, jestliže prokáže, že toto nesplnění bylo způsobeno překážkou, která nezávisela na její vůli, a ohledně které nebylo možno rozumně očekávat, že by s ní strana počítala v době uzavření smlouvy, nebo že by tuto překážku nebo její důsledky odvrátila nebo překonala.

Konkrétní použití jednotlivých možností ve smluvních vztazích, případně použití dalších možností s ohledem na konkrétní smluvní typ, bude vždy záležet na konkrétní situaci případu. Rádi s Vámi budeme Vaše možnosti diskutovat. 

Mgr. Martina Šumavská,
advokát