Druh, družka a společné bydlení

V naší společnosti je již obvyklé, že někteří muži a ženy žijí ve svazku faktickém a nepociťují nutnost vstoupit do manželství. Běžnost výskytu druha a družky však stále ještě nepřesvědčila zákonodárce o tom, že by měl k tomuto druhu soužití zaujmout přívětivější postoj.V současnosti platná právní úprava dokonce tento faktický svazek nijak nepojmenovává, v zákoně o rodině odpovídající termín nenalezneme, stejně je tomu v občanském zákoníku. S pojmem druh a družka se však v našem právním řádu setkat lze, a to například v zákoně o státní sociální podpoře.

Druhem a družkou nazýváme muže a ženu, kteří spolu trvale žijí v nesezdaném svazku a v tomto životním společenství také společně uhrazují náklady na své potřeby. Z charakteru vztahu mezi druhem a družkou vyplývá, že zpravidla i společně bydlí. Pro společné bydlení druha a družky je stěžejní především skutečnost, že zákon neumožňuje, aby mezi druhem a družkou vzniklo jakékoliv majetkové společenství analogické společnému jmění manželů. Druh a družka nabývají majetek zásadně do svého individuálního vlastnictví. Samozřejmě však není vyloučeno, aby se druh a družka stali podílovými spoluvlastníky určité věci.

Při úvahách o společnému bydlení druha a družky lze dojít k závěru, že nejtypičtější formy společného bydlení druha a družky jsou v podstatě tři. Mezi velmi časté bude patřit zřejmě společný nájem bytu druhem a družkou. Jde o klasický nájem bytu, který vzniká na základě nájemní smlouvy, na jehož jedné straně, tedy na straně nájemce, stojí dva subjekty – druh a družka. Druh a družka jako společní nájemci bytu mají stejná práva a povinnosti. (Druh a družka však nemohou být společními nájemci družstevního bytu, protože u družstevního bytu může dle občanského zákoníku společný nájem vzniknout jen mezi manžely.)

Pokud dojde mezi druhem a družkou jako společnými nájemci bytu k neshodě o právech a povinnostech vyplývajících ze společného nájmu bytu, rozhodne na návrh některého z nich soud. Soud může také v případech zvláštního zřetele hodných na návrh společného nájemce zrušit právo společného nájmu bytu, vznikne-li jím nezaviněně stav, který brání společnému užívání bytu společnými nájemci. Soud v takovém rozhodnutí zároveň určí, který ze společných nájemců nebo který z nich budou byt dále užívat.

Právním základem společného bydlení druha a družky může být také podnájem bytu nebo jeho části. Na rozdíl od nájmu, kterému občanský zákoník poskytuje výraznou ochranu u podnájmu tomu tak není. Podnájem je možno vypovědět bez udání důvodů, pokud nebylo ve smlouvě o podnájmu dohodnuto jinak, což lze samozřejmě jen doporučit.

Jak již bylo výše uvedeno, druh a družka se mohou stát podílovými spoluvlastníky věci. (Podílové spoluvlastnictví je typem spoluvlastnictví, které je charakterizovaného podle podílů, přičemž podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci a vymezuje tak právní postavení spoluvlastníka k ostatním spoluvlastníkům.) Je tedy možné, aby druh a družka měli v podílovém spoluvlastnictví byt či nemovitost.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz