Evropská komise hledá řešení regulace chemických látek, výrobků a odpadů

Jak bude vypadat budoucnost evropské regulace týkající se odpadu, chemických látek a výrobků? Právě na tuto otázku nyní hledá Evropská komise odpověď, přičemž vyjádřit se může skutečně každý.

V současnosti probíhá veřejná konzultace Evropské komise k řešení otázek na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů. I díky této konzultaci by měla být přijata opatření k urovnání v tuto chvíli komplikovaného právního stavu existujícího na rozhraní chemických látek, výrobků a odpadů. Výsledky konzultace se tedy odrazí v budoucích právních předpisech i nelegislativních iniciativách.

Konzultace probíhá v návaznosti na Akční plán Evropské unie pro oběhové hospodářství, ve kterém Komise nadefinovala svůj ambiciózní cíl iniciovat přechod od stávajícího lineárního modelu ekonomiky k ekonomice cirkulární. Aplikace principů cirkulární ekonomiky by měla napomoci udržitelnému růstu regionu a zvýšení jeho globální konkurenceschopnosti. Koncept je inspirován fungováním přírodního ekosystému, v němž se nic neztrácí, pouze transformuje. Snaží se opustit současný hospodářský mechanismus „vzít – použít – zahodit“ tím, že uzavře životní cyklus výrobků. Cílem je minimalizace používání primárních surovin a maximální možná míra zhodnocení a využití všech již v ekonomice dostupných surovin, výrobků a odpadů. Významnou roli přitom sehrává již počáteční stádium životního cyklu výrobků, kterým je design výrobku, jemuž je přisuzován až 80% podíl na dopadech výrobků na životní prostředí.

Recyklaci a opětovnému použití však často brání přítomnost chemických látek ve výrobcích. Některé z nich jsou navíc přímo nebezpečné pro člověka či životní prostředí. Dohromady tyto různé typy chemických látek vyskytujících se v odpadech z výrobků nazýváme „látkami vzbuzujícími obavy“.

Komise identifikuje čtyři hlavní překážky, které brání bezpečnému využívání druhotných surovin z těchto výrobků. První jsou nedostatečné informace o přítomnosti „látek vzbuzujících obavy“ ve výrobcích a odpadu. Odpad z výrobků často obsahuje „látky vzbuzující obavy“, ale zpracovatelé odpadu k těmto informacím nemají přístup, protože tyto buď neexistují, nebo jim nejsou k dispozici. V úvahu přichází i zavedení povinného systému, který by zajistil předávání informací o složení výrobků zpracovatelům odpadů.

Reklama

Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

REGISTROVAT ZDE

Druhou překážkou je přítomnost takových „látek vzbuzujících obavy“, které dnes již nesmí být v nových výrobcích použity. To přirozeně vyplývá ze životního cyklu výrobků a brání recyklaci odpadu do nových výrobků. Tento problém se nazývá problémem „starých látek“ a Komise jej plánuje řešit metodikou na podporu rozhodování o recyklovatelnosti odpadů obsahujících „látky vzbuzující obavy“.

Reklama

Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.8.2026

11.8.2026 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Třetí překážkou je skutečnost, že pravidla pro to, kdy odpad přestává být odpadem (tzv. end-of-waste status), nejsou plně harmonizována. Pro komplexnost a komplikovanost toků odpadů proto dochází k tomu, že jsou různé materiály a odpady obchodovány a používány za netransparentních a za nejasných právních podmínek.

Čtvrtou překážkou je chybějící harmonizace klasifikace nebezpečných odpadů a chemických látek. Může se tak stát, že nebezpečnost výrobku bude záviset od toho, zda se z něj již stal odpad nebo nikoliv. To má dalekosáhlé důsledky na způsoby zpracování odpadů a přechod na oběhové hospodářství. K řešení tohoto problému již Evropská komise vydala technické pokyny pro klasifikování odpadu (2018/C 124/01), které by měly pomoci při klasifikaci odpadů napříč EU.

Snahou Komise je zajistit, aby všichni aktéři v dodavatelském řetězci měli k dispozici odpovídající informace o „látkách vzbuzujících obavy“ obsažených ve výrobcích, a aby se tyto informace dostaly i ke zpracovatelům odpadu. Rovněž je třeba usnadnit recyklaci a zintenzivnit využívání druhotných surovin prostřednictvím podpory oběhu netoxických materiálů, harmonizovat výklad a zavádění pravidel pro end-of-waste status a také sjednotit klasifikaci chemických látek a odpadů v celé EU. Dlouhodobým cílem je pak dosažení plného souladu mezi právními předpisy v oblasti odpadů a chemických látek.

Ve zmíněném dotazníku se může odborná i laická veřejnost vyjádřit k následujícím osmi specifickým výzvám, vycházejícím z popsaných problematických oblastí:

č. 1: Definice „látek vzbuzujících obavy“
č. 2: Sledování „látek vzbuzujících obavy“
č. 3: Rovné podmínky pro druhotné a primární materiály
č. 4: Rovné podmínky pro zboží vyráběné v EU a dovážené zboží
č. 5: Design pro účely oběhového hospodářství
č. 6: Zvýšení jistoty při aplikaci ustanovení týkajících se stavu, kdy materiál přestává odpadem
č. 7: Sbližování pravidel pro klasifikaci chemických látek a odpadu
č. 8: Klasifikace odpadu s ohledem na formu, v jaké je generován

Komise doručené podněty analyzuje a následně vydá souhrnnou zprávu založenou mimo jiné na zkušenostech a postřezích zainteresovaných subjektů. Je klíčové, aby se co nejvíce subjektů vyjádřilo k problémům vyplývajících z interakce právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů. Jen tak může být regulace této sféry postavena na realistických podkladech. To je jistě přínosnější a v důsledku praktičtější než normotvorba vznikající tzv. od stolu.

Pro odstranění bariér na cestě k oběhovému hospodářství v EU tedy máme k dispozici nástroje, jež mohou zmírnit některé třecí plochy, ale je potřebných více poznatků a informací z celé EU, aby byly některé problémy s širším dosahem řešeny nejlepším možným způsobem. Je proto potřebné, aby se zainteresované subjekty zapojily do probíhající konzultace a poskytly Komisi svůj pohled na budoucí legislativu v této oblasti.