epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    30. 1. 2009
    ID: 55520upozornění pro uživatele

    Evropská rada zaměstnanců – institut, který jakoby neexistoval...

    Problematika přístupu k nadnárodním informacím byla do českého právního řádu implementována v roce 2000 a vstoupila v účinnost dnem přistoupení České republiky k Evropské unii, tj. k 1. květnu 2004. Česká legislativa tím vyhověla požadavkům směrnice Rady č. 94/45/EC o zřízení evropské rady zaměstnanců, přístupu k nadnárodním informacím a jejich projednání. Přesto se příslušná ustanovení zákoníku práce (v současnosti § 288 – 299) dosud aplikovala zřídkakdy.

    WEINHOLD LEGAL

    Důvodem je jednak fakt, že v prvních letech po vstupu České republiky do Evropské unie málokterý český zaměstnavatel naplnil parametry pro aplikaci příslušných ustanovení zákoníku práce a docházelo tak maximálně k začleňování zaměstnanců českých zaměstnavatelů do již etablovaných struktur pro přístup k nadnárodním informacím, tj. zejm. do evropských rad zaměstnanců těch skupin zaměstnavatelů, jejichž ústředí se nacházelo mimo území České republiky. Druhým – o něco prozaičtějším – důvodem je skutečnost, že málokdo nalezne odhodlání danou problematiku detailně zkoumat – na první pohled se totiž jedná o úpravu poměrně komplikovanou, nepřehlednou a navíc relativně rozsáhlou. Smyslem níže uvedeného textu je tedy na předmětnou úpravu poukázat a představit ji v rámci možností „stravitelnějším“ způsobem, než jak to činí zákoník práce.

    Smysl úpravy

    Cílem výše uvedené směrnice a jí odpovídající úpravy v zákoníku práce je zejména vytvořit právní rámec pro to, aby zaměstnanci podniků, resp. skupin podniků působících na území Společenství byli informováni a bylo s nimi řádně projednáno, pokud jsou rozhodnutí, která se jich týkají, přijímána v jiném členském státě, než ve kterém pracují. Instrumentem, který má takové sdílení informací a související komunikaci zabezpečit je přitom buď (i) evropská rada zaměstnanců ("ERZ") nebo (ii) „jiný vhodný nadnárodní postup informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci“. 

    Povinné subjekty

    Základní otázkou pochopitelně je, na které subjekty se povinnost poskytovat nadnárodní informace a projednání vztahuje: těmito subjekty jsou primárně subjekty se sídlem v České republice, a to zaměstnavatelé, resp. skupiny zaměstnavatelů, kteří splňují následující parametry: (i) mají celkově minimálně 1000 zaměstnanců, (ii) působí na území nejméně dvou členských států a (iii) alespoň ve dvou členských státech zaměstnávají po 150 zaměstnancích. V případě skupiny zaměstnavatelů je přitom subjektem odpovědným za implementaci postupu pro nadnárodní informace a projednání tzv. řídící zaměstnavatel skupiny, tj. zaměstnavatel, který má, zjednodušeně řečeno, ve skupině rozhodující vliv.

    Nesplnění povinnosti

    Logickou navazující otázkou je, jaké jsou konsekvence nesplnění příslušných povinností, tj. vytvoření ERZ, resp. zajištění jiného přístupu k nadnárodním informacím. V tomto ohledu je třeba předeslat, že daná problematika doposud nebyla předmětem zájmu kontrolních orgánů, jako jsou úřady práce, inspektoráty práce apod., a to zejména s ohledem na fakt, že jak zákon o zaměstnanosti, tak zákon o inspekci práce neobsahují speciální skutkové podstaty odpovídajícího správního deliktu. Nicméně v ustanovení § 279 odst. 1 písm. i) zákoníku práce je mj. zakotvena povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance "... v rozsahu stanoveném ujednáním o zřízení ERZ ....". Nedodržení této povinnosti by tedy bylo možné sankcionovat s ohledem na § 23 zákona o inspekci práce (správní delikt na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance). Pokuta by v takovém případě mohla činit až 200 000 Kč. Určité riziko dále představuje možnost, že by se určitý subjekt začal domáhat splnění dané povinnosti soudně, což je však riziko spíše teoretické.

    Proces zřízení ERZ

    Zákoník práce upravuje následující postup:

    1. Ustavení vyjednávacího výboru

    Vyjednávací výbor je speciální orgán, který se zřizuje za tím účelem, aby za zaměstnance vyjednával s tzv. ústředím, kterým je zaměstnavatel, resp. řídící zaměstnavatel v případě skupiny zaměstnavatelů, o podmínkách ustavení ERZ.

    Členy vyjednávacího výboru jsou zaměstnanci zaměstnavatele, resp. skupiny zaměstnavatelů působící na území různých členských států Evropské unie. Zákoník práce v tomto ohledu počítá s obecným pravidlem, že za každý stát, v němž daný zaměstnavatel, resp. skupina působí, bude nominován alespoň jeden člen. I další členové výboru jsou nominováni v souladu s teritoriálním principem, s tím, že dalším rozhodujícím faktorem pro nominaci, popř. počet nominovaných zaměstnanců je celkový počet zaměstnanců v daném členském státě. Zákoník práce nicméně v daném ohledu stanoví zcela jasně pouze to, že vyjednávací výbor má mít 3 -18 členů. Členy vyjednávacího výboru za zaměstnance v České republice jmenují na společném zasedání zástupci zaměstnanců. Pokud odborová organizace nebo rada zaměstnanců u zaměstnavatele nepůsobí, zaměstnanci si svého zástupce zaměstnanců pro dané zasedání zvolí.

    2. Ustavující schůze vyjednávacího výboru

    Poté, co vyjednávací výbor doručí tzv. ústředí, kterým je zaměstnavatel s působností na území Evropské unie, popř. řídící zaměstnavatel skupiny („ústředí“), informaci o jmenovaných členech, je ústředí povinno svolat bez zbytečného odkladu ustavující schůzi vyjednávacího výboru. Na této schůzi si výbor zvolí předsedu. Teoreticky přichází v úvahu spojit program ustavující schůze s dalším jednáním mezi ústředím a vyjednávacím výborem (viz bod 3).

    3. Jednání mezi ústředím a vyjednávacím výborem

    Následuje jednání mezi ústředím a vyjednávacím výborem, jehož cílem je buď ustavit ERZ, nebo vyjednat jiný postup pro nadnárodní informace a projednání. ERZ je přitom možné ustavit buď (i) společným ujednáním nebo (ii) podle zákona (tj. zákoníku práce).

    V případě první alternativy bude nutné, aby mezi ústředím a vyjednávacím výborem byly dohodnuty veškeré konkrétní podmínky fungování nově vytvářené ERZ - jedná se např. o způsob ustavení a složení ERZ, počet jejích členů, místo, četnost a trvání jednání ERZ, úkoly, oprávnění a povinnosti ERZ a ústředí při společném jednání, způsob svolávání schůzí, financování apod. (viz blíže § 294 zákoníku práce). Toto řešení tedy předpokládá jisté jednání, nicméně umožňuje vytvořit ERZ, která bude odpovídat konkrétním potřebám daného zaměstnavatele, resp. skupiny.

    Alternativně je možné zřídit ERZ podle zákona, což v podstatě znamená, že všechny výše uvedené parametry budou nastaveny přímo ze zákona ve smyslu § 296 a násl. zákoníku práce.

    Činnost ERZ

    Jak je naznačeno výše, fungování konkrétní ERZ může být v celé šíři určeno dohodou mezi vyjednávacím výborem a ústředím. Pro případ, že se tak nestane a je zřizována ERZ podle zákona, zákoník práce stanoví pro činnost ERZ např. následující požadavky: Nejméně jednou za kalendářní rok je ústředí povinno na základě zprávy, kterou vypracuje, projednat s evropskou radou zaměstnanců různé stanovené záležitosti jako je kupř. ekonomická a finanční situace zaměstnavatele (skupiny), pravděpodobný vývoj činnosti, výroby, prodeje a zaměstnanosti, investice, podstatné změny organizace práce a technologie, významná opatření vůči zaměstnancům, zejm. hromadné propouštění apod. ERZ musí být dále neprodleně kontaktována v případě výjimečných okolností (zejm. zrušení, zánik nebo převod zaměstnavatele nebo jeho části, hromadné propouštění atd.), které mají podstatný vliv na zájmy zaměstnanců, a na její žádost s ní musejí být projednána potřebná opatření.


    Tereza Kadlecová
    WEINHOLD LEGAL

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Tereza Kadlecová ( WEINHOLD LEGAL )
    30. 1. 2009

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • LL.M. kurzy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.