19. 11. 2001
ID: 15399upozornění pro uživatele
Exhumace
Pod pojmem exhumace rozumíme vyzdvižení nebo vykopání mrtvého těla z hrobu, a to na základě úředního povolení popřípadě nařízení. V současné době se počet exhumací snížil jednak z toho důvodu, že častější variantou pohřbu je u nás pohřeb žehem, a dále také z toho důvodu, že mrtvé tělo je ohledáváno lékařem, který je povinen, pokud má podezření, že
úmrtí bylo způsobeno trestným činem nebo sebevraždou, oznámit tuto skutečnost ihned příslušnému orgánu policie.
Pod pojmem exhumace rozumíme vyzdvižení nebo vykopání mrtvého těla z hrobu, a to na základě úředního povolení popřípadě nařízení. V současné době se počet exhumací snížil jednak z toho důvodu, že častější variantou pohřbu je u nás pohřeb žehem, a dále také z toho důvodu, že mrtvé tělo je ohledáváno lékařem, který je povinen, pokud má podezření, že
úmrtí bylo způsobeno trestným činem nebo sebevraždou, oznámit tuto skutečnost ihned příslušnému orgánu policie.
Z hlediska trestního řízení se k exhumaci přistupuje v případě, že vzniklo podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem. Po exhumaci pak následuje soudní pitva. Exhumaci může nařídit předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce.
Vzhledem k tomu, že exhumace je poměrně finančně náročná a také s ohledem na případné pozůstalé osoby, pro které je exhumace vždy velmi nepříjemnou a stresující záležitostí, by se k ní mělo přistupovat až po zralé úvaze a po zvážení všech okolností. Je nutno především zhodnotit, zda důkazy, které mají být prostřednictvím exhumace získány, jsou ještě vzhledem k délce pohřbení těla zemřelého, reálně dosažitelné.
Praxe se přiklání k názoru, že do jednoho roku od pohřbení těla je exhumace doporučitelná vždy. V případě, že od pohřbení uplynula delší doba, je zapotřebí hodnotit každý případ individuálně především z hlediska charakteru důkazů, které mají být získány. Samozřejmě jiná situace je, když má být potvrzeno podezření na otravu, kdy možnost prokázání přítomnosti organických jedů v těle zemřelého je omezena řádově několika měsíci, a jiná situace nastává pří prokazování podezření na smrtelné zranění způsobené zlomeninami či střelnými ranami, které je snadno rozeznatelné i řadu let po pohřbení těla. Zásadně se však exhumace provádí před uplynutím tlecí doby, která se pohybuje kolem osmi až devíti let v závislosti na složení půdy, její vlhkosti, teplotě a provzdušnění.
Exhumace se provádí poté, co je na základě záznamů správy hřbitova přesně identifikován příslušný hrob. Exhumace se provádí zásadně ručně a exhumované ostatky se ukládají do označené a samostatné rakve. Při exhumaci je nutná přítomnost příslušného znalce, který provede odběr požadovaných vzorků.
Kromě pro potřeby trestního řízení mohou být lidské ostatky exhumovány na žádost nájemce hrobového místa jen se souhlasem okresního hygienika. Náklady na exhumaci hradí ten, kdo o ni požádal Provozovatel pohřebiště je povinen zajistit při exhumaci provoz na pohřebišti tak, aby nebyl narušen veřejný pořádek a aby byl vyloučen přenos možné nákazy.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
úmrtí bylo způsobeno trestným činem nebo sebevraždou, oznámit tuto skutečnost ihned příslušnému orgánu policie.
Z hlediska trestního řízení se k exhumaci přistupuje v případě, že vzniklo podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem. Po exhumaci pak následuje soudní pitva. Exhumaci může nařídit předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce.
Vzhledem k tomu, že exhumace je poměrně finančně náročná a také s ohledem na případné pozůstalé osoby, pro které je exhumace vždy velmi nepříjemnou a stresující záležitostí, by se k ní mělo přistupovat až po zralé úvaze a po zvážení všech okolností. Je nutno především zhodnotit, zda důkazy, které mají být prostřednictvím exhumace získány, jsou ještě vzhledem k délce pohřbení těla zemřelého, reálně dosažitelné.
Praxe se přiklání k názoru, že do jednoho roku od pohřbení těla je exhumace doporučitelná vždy. V případě, že od pohřbení uplynula delší doba, je zapotřebí hodnotit každý případ individuálně především z hlediska charakteru důkazů, které mají být získány. Samozřejmě jiná situace je, když má být potvrzeno podezření na otravu, kdy možnost prokázání přítomnosti organických jedů v těle zemřelého je omezena řádově několika měsíci, a jiná situace nastává pří prokazování podezření na smrtelné zranění způsobené zlomeninami či střelnými ranami, které je snadno rozeznatelné i řadu let po pohřbení těla. Zásadně se však exhumace provádí před uplynutím tlecí doby, která se pohybuje kolem osmi až devíti let v závislosti na složení půdy, její vlhkosti, teplotě a provzdušnění.
Exhumace se provádí poté, co je na základě záznamů správy hřbitova přesně identifikován příslušný hrob. Exhumace se provádí zásadně ručně a exhumované ostatky se ukládají do označené a samostatné rakve. Při exhumaci je nutná přítomnost příslušného znalce, který provede odběr požadovaných vzorků.
Kromě pro potřeby trestního řízení mohou být lidské ostatky exhumovány na žádost nájemce hrobového místa jen se souhlasem okresního hygienika. Náklady na exhumaci hradí ten, kdo o ni požádal Provozovatel pohřebiště je povinen zajistit při exhumaci provoz na pohřebišti tak, aby nebyl narušen veřejný pořádek a aby byl vyloučen přenos možné nákazy.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
