Je pracovní emailová adresa osobním údajem?

Podle § 8a informačního zákona lze …… osobní údaje poskytnout jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu, tedy se zákonem o ochraně osobních údajů. Ten v § 4 písm. a) uvádí, že je osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Jelikož jsou pracovní emailové adresy většinou tvořeny jménem, příjmením a názvem zaměstnavatele, lze s její znalostí zjistit ekonomickou identitu subjektu.

Podle § 13 odst. 1 téhož zákona je nutné přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům,…… neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Pokud by tedy pracovní emailová adresa uveřejněná na internetových stránkách zaměstnavatele byla osobním údajem, měla by být přijata taková opatření, která by v podstatě znamenala nepřístupnost těchto adres. Namísto toho jsou často v oficiálních kontaktech zaměstnavatele tyto adresy uvedeny včetně fotografie zaměstnance.

Úřad na ochranu osobních údajů na svých internetových stránkách v sekci „často kladené dotazy“ uvádí následující vyjádření. Při posuzování, je-li určitá informace osobním údajem, záleží na tom, jestli na jejím základě je možnost identifikovat konkrétní fyzickou osobu. V uváděném případě tedy e-mailová adresa ve tvaru jan.novak@seznam.cz osobním údajem nebude, protože takovouto e-mailovou adresu si může založit kdokoliv a nevypovídá nic o svém majiteli. Naproti tomu e-mailová adresa přidělená zaměstnavatelem, která obsahuje jméno a příjmení zaměstnance a název zaměstnavatele, osobním údaje bude, protože minimálně ostatní zaměstnanci na jejím základě mohou danou osobu jednoznačně identifikovat. Z uvedeného tedy vyplývá, že zatímco soukromá emailová adresa není osobním údajem, pracovní ano. Osobně se domnívám, že i na základě soukromé emailové adresy lze určit konkrétní osobu, neboť tyto adresy jsou jedinečné a zpravidla vykazují větší trvanlivost v čase, než adresy pracovní. Nelze také přehlédnout, že shodnou pracovní emailovou adresu může v průběhu času používat více osob, zejména tam, kde je tvořena pouze příjmením a názvem zaměstnavatele.

Obdobnou problematikou se zabýval také Nejvyšší správní soud v rozsudku 1 As 98/2008-148 ze dne 29.7.2009. Ze závěrů v rozsudku uvedených jsou důležité zejména následující závěry: osobním údajem může být i číslo mobilního telefonu, plná identita fyzické osoby v současných podmínkách technologicky vyspělé společnosti, tj. za vysokého stupně rozvoje elektronických a jiných médií, která jsou většině populace snadno dostupná, ve své podstatě neznamená nic jiného, než možnost tuto osobu určitým způsobem kontaktovat, aniž by bylo nutno znát místo jejího aktuálního pobytu. Nejvyšší správní soud tedy zaujal rozšiřující výklad pojmu osobní údaj a jako test stanovil možnost určitou osobu nějakým způsobem kontaktovat.

Tento závěr ovšem hovoří ve prospěch skutečnosti, že i soukromá emailová adresa je osobním údajem. Pro jeho podporu lze ocitovat další ze závěrů uvedeného rozsudku: za osobní údaj však soud nepovažuje ani jméno a příjmení osoby (návštěvníka) ve spojení s číslem jeho občanského průkazu. Ani na základě těchto údajů totiž není možné konkrétní osobu určit nebo kontaktovat. Navíc v případě čísla občanského průkazu se jedná o označení, které je v průběhu času proměnlivé. Fyzická osoba totiž neobdrží jedno číslo občanského průkazu na celý život, nýbrž při každé výměně tohoto průkazu získává průkaz s číslem novým. Ani ve spojení tohoto čísla se jménem a příjmením fyzické osoby nelze zpravidla zjistit konkrétní identitu…

Pracovní emailová adresa je rovněž označení, které je v průběhu času proměnlivé, k její změně dochází při každé změně zaměstnání, může se tedy měnit častěji než číslo občanského průkazu. Na jejím základě je však bezesporu možné konkrétní osobu kontaktovat.

Pracovní emailovou adresu lze tedy ve světle výše uvedených argumentů považovat za osobní údaj, stejně tak by ovšem dle mého názoru rozdílného od citovaného vyjádření Úřadu na ochranu osobních údajů měla být chráněna i soukromá emailová adresa. I na jejím základě je totiž možné konkrétní osobu kontaktovat. Pro tento závěr hovoří i účel zákona o ochraně osobních údajů, kterým je naplnění práva každého na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí.

Mgr. Milan Zeman

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz