Nakládání s poštovní zásilkou

I přes nevídaný boom internetu a elektronické pošty, je pravděpodobné, že využívání poštovních služeb to nijak zásadně neohrozí, a že s poštovními zásilkami se především v úředním a obchodním styku budeme setkávat ještě po dlouhou dobu.

Nakládání s poštovní zásilkou, jakož i jiné otázky týkající se provozování poštovních služeb, upravuje zákon č. 29/200 Sb., o poštovních službách. Podle tohoto zákona se za poštovní zásilku považují písemnosti nebo jiné věci, které byly provozovatelem poštovní služby převzaty jako jeden celek k poskytnutí poštovní služby. Právo nakládat s poštovní zásilkou ze zákona náleží až do jejího dodání pouze provozovateli poštovní služby a odesílateli, kterým je ta osoba, která je na poštovní zásilce označena jako odesílatel. Jiné osoby mohou s poštovní zásilkou nakládat jen tehdy, bylo-li to dohodnuto nebo v případě, že to stanoví zvláštní právní předpis, kterým může být například trestní řád.

Zákon o poštovních službách stanoví přesné podmínky, za kterých je provozovatel poštovních služeb oprávněn poštovní zásilku otevřít, prodat nebo zničit. Provozovatel poštovních služeb může otevřít poštovní zásilku zásadně jen se souhlasem odesílatele. Ve třech případech však zákon zmocňuje provozovatele poštovních služeb otevřít poštovní zásilku i bez souhlasu odesílatele a sice v případě, že poštovní zásilku nelze dodat ani vrátit nebo nemá být podle poštovní smlouvy vrácena, dále v případě, že je důvodné podezření, že obsahuje živé zvíře nebo věc nebezpečnou nebo věc, která nebyla podána předepsaným způsobem, nebo věc, jejíž podání není dovoleno, či věc, která se do dodání znehodnotí.

Poslední situace, kdy je provozovatel oprávněn otevřít poštovní zásilku i bez souhlasu odesílatele, nastane, pokud má daná poštovní zásilka poškození nebo jinou závadu, která by mohla být příčinou vzniku škody. Výše uvedené podmínky se však nevztahují na poštovní zásilku, z jejíž vnější úpravy je zřejmé, že je podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána (například Vídeňská úmluva o diplomatických stycích), nebo podle zvláštního právního předpisu nedotknutelná (například zákon o ochraně utajovaných skutečností).

Pokud dojde k otevření poštovní zásilky, pojí se s tím povinnost provozovatele poštovních služeb o otevření poštovní zásilky informovat při dodání adresáta, popřípadě odesílatele při vrácení poštovní zásilky. Prohlížení obsahu otevřené zásilky se řídí zásadou nezbytnosti pro zajištění účelu otevření, přičemž je stanoveno, že u písemností je nutno zajistit ochranu listovního tajemství.

K prodeji poštovní zásilky nebo její části může provozovatel poštovních služeb přistoupit, pokud uplynula sjednaná lhůta nebo lhůta stanovená zákonem o poštovních službách (což je jeden rok od podání poštovní zásilky) a zjistil-li po otevření poštovní zásilky, že jde o zásilku, kterou nelze dodat ani vrátit nebo která nemá být podle poštovní smlouvy vrácena. Provozovatel je oprávněn poštovní zásilku prodat i tehdy, zjistí-li po jejím otevření, že jde o poštovní zásilku, jejíž obsah by se do dodání znehodnotil. Zásadně však nelze prodat obsah poštovní zásilky, na který se vztahuje listovní tajemství.

Výtěžek z prodeje si provozovatel poštovních služeb samozřejmě neponechává, ale po odečtení nákladů na uskladnění, nákladů prodeje a nezaplacené části ceny jej vydá odesílateli. Právo na vydání čistého výtěžku zaniká, není-li možno čistý výtěžek vydat a odesílatel právo na jeho vydání neuplatnil ve lhůtě dvou let od prvního dne měsíce následujícího po prodeji poštovní zásilky.

Ke zničení poštovní zásilky provozovatelem může dojít jen za předpokladu, že jde o poštovní zásilku, kterou nelze dodat ani vrátit nebo která nemá být podle poštovní smlouvy vrácena a kterou nebylo možno prodat. Provozovatel je také oprávněn poštovní zásilku nebo její část zničit, jestliže se její obsah zcela znehodnotil nebo je to nezbytné pro zajištění ochrany lidí nebo pro zabránění vzniku škody.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz