15. 4. 2016
ID: 101106upozornění pro uživatele
O svátcích nenakoupíme?
Málokterý sněmovní tisk dostává v současné době tolik (zasloužené?) pozornosti a mediálního prostoru jako číslo 275[1], pod kterým se skrývá návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Je to samozřejmě dáno hlavně tím, že se jedná o předpis, který je způsobilý velkou měrou zasáhnout do života občanů a jako takový je oblíbeným politickým tématem. Byl projednáván ve velice podobné textaci již před několika lety, ale kvůli tehdejším předčasným volbám jej poslanci nestihli schválit a musel být proto nyní předložen znovu, úplně první pokusy s něčím podobným přijít se pak ze strany odborů objevovaly již v roce 2005.
Jednotlivé strany pak ke schválení nebo naopak neschválení předlohy srší argumenty, jako je například vyjádření předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiřího Miholy, který zdůrazňuje, že pro jeho stranu je nejdůležitější rodinný život zaměstnanců a zmiňuje pozitivní přínosy toho, kdy budou zaměstnanci na státní svátky doma – tam kde mají být. Stejný názor pak prezentoval i senátor František Bublan za ČSSD, který je předkladatelem zákona nebo například Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) či Odborový svaz pracovníků obchodu.
Častým argumentem příznivců omezování prodejní doby je, že něco podobného již úspěšně funguje i v Německu, Rakousku či Polsku, přičemž někde je zákaz prodeje rozšířen i na prodej v neděli, tedy je přísnější než navrhovaná česká úprava.
Poslanci pravicových stran i vládního hnutí ANO to naopak považují z větší části za nepřiměřený zásah do autonomie obchodníků a i samotných zaměstnanců, pro které je často možnost si během svátků přivydělat velice vítanou. Proti jsou dle průzkumů[2] i spotřebitelé a provozovatelé obchodů.
Samotné znění zákona by bylo v případě schválení v současné podobě velmi jednoduché, o těchto sedmi stanovených svátcích a ostatních svátcích dle zákona o státních svátcích[3] by se zakázal prodej úplně:
V čem mnozí spatřují problém, je pak následující odstavec, kde předloha zákona popisuje, že výše uvedené omezení se nevztahuje na všechny prodejny a vyjmenovává výjimky – čerpací stanice, lékárny, prodejny na letištích/autobusových/železničních stanicích apod. Nejvíce emocí však vyvolává hned písmeno a) v tomto výčtu a tou výjimka pro provozovny o rozměrech prodejní plochy pod 200 m2.
V důvodové zprávě zákonné předlohy přitom není nijak podrobněji vysvětleno, proč by měly být dotčeny zrovna obchody nad touto konkrétní velikostí a nejednou se objevily hlasy o tom, jak je opatření diskriminační, neoprávněně zvýhodňující například malé večerky, případně plány velkých obchodů na obcházení zákona formou pořádání farmářských trhů či menších kiosků. K tomuto obcházení přímo v zákoně existuje jistá motivace – formou pokuty, která za porušení zákazu prodeje činí až 1 milion Kč, v případě opakovaného deliktu až do výše 5 milionů Kč.
Nesmíme zanedbat ani ekonomickou rovinu celé záležitosti, Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR[4]) už dříve vyčíslil, že se tržby propadnou asi o 700 milionů za každý den, kdy budou obchody uzavřené. Důvodová zpráva se sice snaží tato čísla bagatelizovat tím, že se stejně přibližně identické nákupy uskuteční v menších obchodech a navíc vzrostou příjmy z turismu a volnočasových aktivit.
Další projednávání bude probíhat 15. dubna 2016[5] a jsem upřímně velmi zvědav, zda bude v současné podobě schválen, či zda dojde k jeho pozměnění zejména v oblasti dobrovolnosti zapojení či omezení velikosti podlahové plochy, které nebylo v současné podobě návrhu dostatečně odůvodněno a vyvolává mnohé emoce.
Jan Metelka,
student Právnické fakulty UK
----------------------------------
[1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Např. průzkum Incoma GFK, Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[3] Zákon 245/2000 Sb., o státních svátcích
[4] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[5] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Častým argumentem příznivců omezování prodejní doby je, že něco podobného již úspěšně funguje i v Německu, Rakousku či Polsku, přičemž někde je zákaz prodeje rozšířen i na prodej v neděli, tedy je přísnější než navrhovaná česká úprava.
Poslanci pravicových stran i vládního hnutí ANO to naopak považují z větší části za nepřiměřený zásah do autonomie obchodníků a i samotných zaměstnanců, pro které je často možnost si během svátků přivydělat velice vítanou. Proti jsou dle průzkumů[2] i spotřebitelé a provozovatelé obchodů.
Samotné znění zákona by bylo v případě schválení v současné podobě velmi jednoduché, o těchto sedmi stanovených svátcích a ostatních svátcích dle zákona o státních svátcích[3] by se zakázal prodej úplně:
- 1. leden - Nový rok,
- Velikonoční pondělí,
- 8. květen – Den vítězství,
- 28. září – Den české státnosti,
- 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu,
- 25. prosinec – 1. svátek vánoční a
- 26. prosinec – 2. svátek vánoční.
V čem mnozí spatřují problém, je pak následující odstavec, kde předloha zákona popisuje, že výše uvedené omezení se nevztahuje na všechny prodejny a vyjmenovává výjimky – čerpací stanice, lékárny, prodejny na letištích/autobusových/železničních stanicích apod. Nejvíce emocí však vyvolává hned písmeno a) v tomto výčtu a tou výjimka pro provozovny o rozměrech prodejní plochy pod 200 m2.
V důvodové zprávě zákonné předlohy přitom není nijak podrobněji vysvětleno, proč by měly být dotčeny zrovna obchody nad touto konkrétní velikostí a nejednou se objevily hlasy o tom, jak je opatření diskriminační, neoprávněně zvýhodňující například malé večerky, případně plány velkých obchodů na obcházení zákona formou pořádání farmářských trhů či menších kiosků. K tomuto obcházení přímo v zákoně existuje jistá motivace – formou pokuty, která za porušení zákazu prodeje činí až 1 milion Kč, v případě opakovaného deliktu až do výše 5 milionů Kč.
Nesmíme zanedbat ani ekonomickou rovinu celé záležitosti, Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR[4]) už dříve vyčíslil, že se tržby propadnou asi o 700 milionů za každý den, kdy budou obchody uzavřené. Důvodová zpráva se sice snaží tato čísla bagatelizovat tím, že se stejně přibližně identické nákupy uskuteční v menších obchodech a navíc vzrostou příjmy z turismu a volnočasových aktivit.
Další projednávání bude probíhat 15. dubna 2016[5] a jsem upřímně velmi zvědav, zda bude v současné podobě schválen, či zda dojde k jeho pozměnění zejména v oblasti dobrovolnosti zapojení či omezení velikosti podlahové plochy, které nebylo v současné podobě návrhu dostatečně odůvodněno a vyvolává mnohé emoce.
Jan Metelka,
student Právnické fakulty UK
----------------------------------
[1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Např. průzkum Incoma GFK, Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[3] Zákon 245/2000 Sb., o státních svátcích
[4] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[5] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
