Institut pro lidská práva IBA (IBA Human Rights Institut)

Mezinárodní trestní soud

V úterý dne 27. 9. 2005 odpoledne byl na programu Institutu lidských práv IBA „Mezinárodní trestní soud“. Referujícím byl opět soudce Richard Goldstone a dále prokurátor Mezinárodního trestního soudu Fabricio Guariglia z Buenos Aires (kde dříve mimo jiné působil na ministerstvu spraveldnosti) a švédský diplomat Hans Corell, který působí v OSN v Radě bezpečnosti.

Soudce Goldstone provedl krátký exkurs tribunály v Norimberku a Tokiu po 2. světové válce, ale většinu svého referátu věnoval opět ICTY a ICTR, na jejichž příkladech ukázal úspěchy mezinárodního trestního soudnictví. Oba tribunály za prvé zvládly vyslechnout stovky a stovky svědků, za druhé aplikovaly mezinárodní humanitární právo, za třetí prokázaly, že mezinárodní tribunály opravdu mohou fungovat.
Velvyslanec Corell ve svém referátu popsal, jakým způsobem (v orgánech OSN i ad hoc výborech) vznikaly dokumenty, na jejichž základě mohly být ustaveny jak ICTY i ICTR, tak později i Mezinárodní trestní soud. Zdůraznil, že mezinárodní trestní soudnictví má (samozřejmě) přinést bezpečnost, ale též, že by i v těchto mezinárodních případech měly být dodrženy zásady právního státu („rule of law“). Opakovaně zdůraznil, že ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu znamená pro každý členský stát „domácí úkol“, a to harmonizaci domácího trestního práva (ve smyslu legislativním, ale i pokud jde např. o vězeňství a výkony trestů uložených Mezinárodním trestním soudem).

Na příkladech z některých států Afriky (Uganda, Sudán, Demokratická republika Kongo) ukázal roli Rady bezpečnosti OSN (článek 13 Statutu).

Na to navázal prokurátor Guariglia, který v úvodu představil Mezinárodní trestní soud jako instituci, poté se věnoval zahájení vyšetřování proprio motu na základě informací o trestných činech, které spadají pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (článek 15 Statutu). Uvedl i příklady, kdy národní orgány s vyšetřovateli spolupracovaly (Uganda) a kdy naopak ke spolupráci vůbec nedošlo, neboť byla národními autoritami odmítnuta (Darfur – Sudán).

Soudce Goldstone pak informoval o aktivitách Institutu lidských práv IBA, který úzce spolupracuje s předsedou Mezinárodního trestního soudu Philippem Kirschem.Institut působí jednak jako monitorovací agentura, jednak publikuje, co zrovna Mezinárodní trestní soud činí, což postupem času nabývá na významu.

Z diskuse, která následovala, opětovně vyplynulo jakým kontroverzním tématem (stále ještě) Mezinárodní trestní soud je. Zcela jiný byl charakter poznámek a otázek přednesených např. nizozemským či rumunským advokátem a naopak advokátem ze Zimbabwe, který se dotkl i otázky trestu smrti, na což ve své reakci reagoval i velvyslanec Corell, když (mimo jiné) zdůraznil, že Mezinárodní trestní soud vznikl na základě mezinárodní smlouvy, kterou ratifikovalo 99 států, z toho 27 afrických.

Podrobnější informace poskytne např. Renata Jílková, kontakt přes tiskové středisko v KCP – telefony uvedeny na http://iba.epravo.cz.