Označení původu a zeměpisná označení – zásadní novinky
Ve Sbírce zákonů byl publikován zákon č. 215/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), kdy účinnost novely je stanovena k 6. 8. 2022.
Ženevský akt a nařízení 2019/1753
V oboru zemědělských výrobků, potravin, vín a lihovin dochází k adaptaci české právní úpravy v reakci na přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále jen „Ženevský akt“). Jedná se o mnohostrannou mezinárodní úmluvu spravovanou Světovou organizací duševního vlastnictví (dále jen „WIPO“), jež revidovala dosavadní Lisabonskou dohodu o ochraně označení původu a jejich mezinárodním zápisu (dále jen „Lisabonská dohoda“), jíž je Česká republika smluvní stranou.
Evropská unie je smluvní stranou Ženevského aktu a přijala nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále jen „Nařízení“).
Nařízení obsahuje přechodná ustanovení týkající se označení původu ze sedmi členských států Evropské unie, která jsou již zapsána podle Lisabonské dohody, kam spadají i označení původu pocházejících z České republiky, a to ve vztahu k označení původu a zeměpisných označení potravin a zemědělských produktů, vína a lihoviny.
Obecně k novele
Nejvýznamnější změnou, kterou přistoupení k Ženevskému aktu a následná novela zákona přináší, je sjednocení ochrany označení původu a zeměpisných označení potravin a zemědělských produktů, vína a lihoviny, na úrovni Evropské unie a konec národních a jiných menších mezinárodních systémů ochrany označení, tedy ani nebude možné zakládat mezinárodní zápis na národním zápisu označení původu.
Jinými slovy tak nově budou existovat pouze dva sjednocené systémy ochrany označení původu – unijní (účinný pouze v zemích Evropské unie) a mezinárodní podle Lisabonské dohody, který bude účinný ve všech státech, které ratifikovaly Lisabonskou dohodu.
Vedle výše uvedeného novela zákona přináší procesní a technické úpravy zákona reagující na požadavky praxe a dalších právních předpisů Evropské unie, které se týkají zejména tématu námitek, změn specifikace, včetně dočasných změn,
Označení původu, která mají zápis v Evropské unii
Na předmětná označení původu se uplatní čl. 11 odst. 1 Nařízení. Je třeba uvést, že ani u těchto označení nebude nadále možné chránit označení původu a zeměpisná označení na národní úrovni, tedy ani zakládat mezinárodní zápis na národním zápisu označení původu.
Podle uvedeného přechodného ustanovení je vyžadováno, aby se uživatelé rozhodli požádat buď o zápis označení chráněného v Evropské unii podle Ženevského aktu, nebo o zrušení mezinárodního zápisu.
V souladu s novelou zákona je nutné, aby uživatelé ochrany označení původu nejpozději do 14. 9. 2022 podali prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví žádost o zápis označení chráněného v Evropské unii podle Ženevského aktu k uvedení do souladu se zápisem v Evropské unii, nebo o požádali zrušení mezinárodního zápisu.
Členský stát je povinen oznámit Evropské komisi provedenou volbu uživatelem do 14. listopadu 2022; Nebude-li podáno žádné vyjádření v této věci, pak po uplynutí lhůty Úřad průmyslového vlastnictví oznámí Evropské komisi, že mezinárodní zápis bude zrušen.
Označení původu, která mají pouze národní zápis
Na předmětná označení původu se uplatní čl. 11 odst. 2 Nařízení, jehož cílem je umožnit pokračování ochrany cestou mezinárodního zápisu. Podle uvedeného přechodného ustanovení je nutné, aby se uživatelé rozhodli požádat buď o zápis daného označení původu v Evropské unii, nebo požádali zrušení mezinárodního zápisu.
V souladu s novelou zákona je nutné, aby uživatelé ochrany označení původu nejpozději do 14. 9. 2022 podali prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví žádost o zápis označení původu v Evropské unii, nebo o požádali zrušení mezinárodního zápisu.
Úřad průmyslového vlastnictví, po provedení národního řízení, předloží uvedený návrh na zápis Evropské komisi.
V případě provedení zápisu v Evropské unii bude následně nutné, prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví, provést změny v mezinárodním zápisu pro účely jeho zápisu podle Ženevského aktu. Provedení změn u Mezinárodního úřadu WIPO je spojeno s poplatkovou povinností. Nebude-li podáno žádné vyjádření v této věci, pak po uplynutí lhůty dne 14. listopadu 2022 Úřad bez zbytečného odkladu oznámí Komisi, že mezinárodní zápis bude zrušen a podnikne kroky v tomto smyslu.
Členský stát je povinen oznámit Evropské komisi provedenou volbu uživatelem do 14. listopadu 2022; Nebude-li podáno žádné vyjádření v této věci, pak po uplynutí lhůty Úřad průmyslového vlastnictví oznámí Evropské komisi, že mezinárodní zápis bude zrušen.
Zachování právní kontinuity zápisu
O předmětné zápisy mohou uživatelé požádat i po uplynutí výše zmíněné lhůty, avšak již bez zachování právní kontinuity plynoucí z jejich dosavadního národního a mezinárodního zápisu.
I nadále je též možné zapisovat ochranu označení původu podle Lisabonské dohody, s využitím on-line formuláře pro návrh, dostupného na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví https://isdv.upv.cz/webapp/epod.epweb.podaninove.
Závěr
Nová právní úprava s sebou přináší nutnost relativně v krátkém čase sladit dosavadní roztříštěné zápisy do jednotné úpravy na úrovni Evropské unie.
Uživatelům ochrany označení původu a zeměpisného označení tak doporučujeme v co nejkratším čase zjistit, v jakém stavu jsou jejich označení a případně obstarat co nejrychlejší unijní zápis.
Mgr. Jakub Málek,
managing partner
Jakub Veselý,
právní asistent
PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o.
Futurama Business Park
Sokolovská 668/136d
186 00 Praha 8 – Karlín
Tel.: +420 227 629 700
e-mail: info@plegal.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
