Pár slov o politickém trotlovi a porušování zákona

Jak to vypadá, poslanec Tlustý se zřejmě rozhodl spáchat politickou sebevraždu a redaktoři Novy mu v tom šli dost na ruku. Účast na politické sebevraždě ale není trestná a lze předpokládat, že pan poslanec věděl co činí. Tahle jistota mi ale chybí u poslance Moravy. To, že si Nova do své hry vybrala člověka, proti kterému je i oslíček Ijáček mistr zločinu mi především nepřipadá zcela fér.

Ať se na to dívám z které strany chci, šlo nesporně o provokaci. Pravda, sice docela sofistikovanou, ale pořád provokaci. Například policii by pravděpodobně něco takového neprošlo, což je dobře. Pan poslanec si žil svůj, nejspíš dost infantilní, politický život vcelku pokojně, než mu někdo začal pod nosem mávat fotografiemi, které vypadaly jako jasné kompro a dělat mu chutě na další podobné pamlsky. Ostatně předtím to redaktoři zkoušeli i na jiné ryby, které ale nezabraly. Zato pan Morava je zřetelně národním mistrem ve skoku na špek takže návnadu pozřel i s hákem, mimochodem dost velkým. A pak už byl jemně dostrkáván k vlastní objednávce. Není pochyb o tom, že je dospělý a pravděpodobně i příčetný, i když o tom by jistě mohla být diskuse. Takže odpovědný za to, co vyváděl. A stejně nepochybné je to, že požadavek na budoucí spolupráci vyjevil s komentářem, z něhož jasně vyplývalo, že pokud by získané materiály chtěl někdy použít, bude to mimo veškerou pochybnost nějaké svinstvo. Je jinou otázkou, zda by se k tomu svinstvu někdy v budoucnu odhodlal a co by z toho pošlo. Vysvětlení jediného konkrétního požadavku, jímž byly fotografií, které by dokumentovaly poslankyni Zubové, že její dcera je pod „dohledem“, dost kulhá. Pokud dcerka nevěděla, kdo je ten galantní pán, co se kolem ní točí, nebyl by moc problém ho ztotožnit. Minimálně pro policii, pokud by se na ní s věcí někdo obrátil. A pan poslanec by nejspíš přišel o poslaneckou imunitu dřív, než by ten pojem stačil vyslovit.

Připustíme-li, že pan poslanec, byl natáčen pro reportážní účely, tedy lze diskutovat o tom, zda bylo či nebylo zasaženo nedovoleně do jeho soukromí, u slečny Zubové a druhé, neznámé dívky, o žádnou reportáž ve smyslu § 12 odstavec 3 občanského zákona nešlo. Přesto byly snímky pořizovány. Je sice pěkné, že již nikoliv dál distribuovány, což ale na podstatě věci nic nemění. Bez souhlasu dotyčných je prostě nikdo nesměl fotografovat anebo filmovat.

České soudy se opakovaně a dlužno říct i poněkud rozporně vyjadřují k možnosti užít nedovoleně pořízený zvukový záznam jako důkaz. O přípustnosti videozáznamu, pokud vím, zatím nikdo nerozhodoval. Jde ale obvykle o situaci, kdy takový záznam může prokazovat něco, co se stalo, jinak to prokázat nejde a pro rozhodnutí soudu jde o důležitou informaci. Čímž se vracím k úvodní otázce. Čím je pro nás důležité zjištění, že jeden poslanec se tváří v tvář provokativní nabídce neovládl a choval se, no řekněme, dost hloupě? Což uznávám, je velmi mírné označení. Pro mne vcelku nijak. Za cenu zjevné, byť běžně provozované nezákonnosti, jsem zjistil, že jeden zcela konkrétní, podle mne nepříliš inteligentní poslanec, hanebně selhal v provokační hře. Což taky není nic nového, takových byly a budou spousty. A pochopitelně nejen v politice. Jenže ti, kteří pořizovali skrytou kamerou záznam o schůzce na letišti a předtím jednání s těmi, kteří nezabrali, selhali taky. To, co udělal poslanec Morava je neakceptovatelné a zřejmě odčinitelné pouze rezignací. Na věc bychom se ale mohli podívat z poněkud jiného úhlu pohledu. Co kdyby pan poslanec Morava začal tvrdit, že moc dobře věděl oč jde, ale chtěl vyprovokovat pány redaktory k porušování zákona? Což se mu nepochybně zdařilo, byť to jistě nebylo jeho záměrem a teď už by mu nikdo nic takového nevěřil. Chtěl bych ale vidět, jak by se tým Natvrdo tvářil, kdyby to na ně „vypálil“ hned v tramvaji, kde se mu poprvé prezentoval. Jak bylo řečeno, pořizování obrazových záznamů týkající se fyzické osoby totiž zákon zcela jasně zakazuje.

Jestli tedy celá reportáž měla být moralita, tak se moc nepodařila.