Český obchodní zákoník vymezuje pět různých definic podnikatele. Základním ustanovením vymezujícím podnikatele v českém právním řádu je § 2 obchodního zákoníku, podle kterého je podnikatelem: osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů a fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Poslední vymezení podnikatele je obsaženo v § 23, kdy zahraniční osoba, která má právo podnikat v zahraničí, se pokládá dle obchodního zákoníku za podnikatele.

Podnikateli jsou zejména osoby zapsány do obchodního rejstříku. Jsou to jak osoby právnické, tak osoby fyzické a nezáleží zda zápis byl proveden povinně nebo dobrovolně. Co se týče právnických osob zapisují se do obchodního rejstříku: obchodní společnosti a družstva a dále i jiné právnické osoby, o nichž to stanoví zákon (státní podniky a státní peněžní ústavy, komoditní burzy, střediska cenných papírů, České dráhy aj.). Fyzické osoby se zapisují do obchodního rejstříku na vlastní žádost dobrovolně (pokud jinak nestanoví zvláštní předpis) ale to pouze za podmínky, že tato osoba oprávněně podniká.

Zvláštní úpravu je potom třeba rozlišovat u zahraničních osob. Zahraničními osobami dle obchodního zákoníku se rozumí osoby fyzické s bydlištěm mimo území České republiky nebo právnické osoby se sídlem mimo území České republiky. Těmto osobám je zaručeno právo podnikat na našem území ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Právo podnikat vzniká zahraničním osobám dnem zápisu do obchodního rejstříku.

Další skupinou podnikatelů jsou osoby, které se do obchodního rejstříku nezapisují, pokud podnikají na základě živnostenského oprávnění a vyvíjí skutečně podnikatelskou činnost.

Do skupiny osob, jež podnikají na základě jiného než živnostenského oprávnění spadají zejména tzv. povolání svobodná (advokáti, notáři aj.) ale globálně lze říci, že jde o podnikání, které je vyloučeno z působnosti živnostenského zákona (§ 3 zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání).
Ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku se výlučně dotýká fyzických osob, jež fakticky provozují zemědělskou výrobu a zároveň jsou zapsány do zákonem stanovené evidence (§ 12a a násl. zákona č. 105/1990 Sb.). Samozřejmě právnické osoby provozující zemědělskou výrobu jsou podnikateli jen tehdy, jsou-li zapsány do obchodního rejstříku.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz