Převod obchodního podílu

Odpověď na tento dotaz vyplývá z dikce ustanovení § 115 odst. 2 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Jak se v něm uvádí, připouští-li to společenská smlouva, může společník převést svůj podíl na jinou osobu (tj. na jinou osobu než jiného společníka). Společenská smlouva může ovšem podmínit převod obchodního podílu na jinou osobu souhlasem valné hromady.

Z vyznění dotazu předpokládám, že společenská smlouva společnosti, jejíž je tazatel společníkem, připouští převod obchodního podílu na osoby stojící mimo společnost, přičemž tento převod podmiňuje právě souhlasem valné hromady.

Souhlas valné hromady je podmínkou účinnosti smlouvy mezi převodcem (tj. zde tazatelem) a nabyvatelem obchodního podílu. To znamená, že dokud není souhlas valnou hromadou udělen, nevznikají ze smlouvy ani převodci, ani nabyvateli žádná práva ani povinnosti. Ve vztahu ke společnosti samé pak nastávají účinky převodu dnem doručení účinné smlouvy o převodu obchodního podílu.

Nyní již ale k meritu dotazu. Záleží opět na tom, jak se k této problematice staví společenská smlouva společnosti.

Pokud společenská smlouva obsahuje ustanovení, dle něhož je společník povinen předložit valné hromadě k nahlédnutí celou smlouvu o převodu obchodního podílu, pak této své povinnosti musí dostát.

Jestliže však společenská smlouva žádné takové ustanovení neobsahuje, domnívám se, že převodce nemusí valné hromadě uzavřenou smlouvu o převodu obchodního podílu předkládat. V těchto případech totiž stačí, pokud valná hromada schválí osobu nabyvatele a výši obchodního podílu, který je předmětem převodu.

Důvodem předchozí úvahy je zejména skutečnost, že z dikce zákona plyne, že se souhlas uděluje k převodu obchodního podílu, nikoliv ke smlouvě samotné. Není proto nezbytné, aby společník předkládal valné hromadě smlouvu jako takovou.