Proč je offshore mrtvý aneb vaše firma na Seychelách už není v bezpečí

Offshore společnosti – firmy se sídlem v daňovém ráji, tedy v místě, kde neexistují daně. A není jich málo. Například v Česku můžeme offshore společnosti počítat po desetitisících. Lákavá nabídka nezdaněného podnikání se ovšem neustále ztenčuje a nad nepoctivými podnikateli se zatahují mračna daňových zákonů. Proč je offshore „mrtvý“ a proč už vaše firma na Seychelách nemusí být v bezpečí? To přiblíží Ondrej Spodniak ze společnosti Zenron.

Všechno to začalo ve Spojených státech daňovým zákonem FACTA (Foreign Account Tax Compliance Act), který nařizuje zahraničním bankovním institucím předávat informace o účtech amerických daňových poplatníků americkému daňového úřadu. Následně se inspirovalo OECD a zavedlo nový standard pro automatickou výměnu daňových a finančních informací na mezinárodní úrovni – GATCA. Díky bankovním účtům ve vlastnictví právnických i fyzických osob tak dochází k výměně informací mezi institucemi a finančními úřady.

Dalším hřebíčkem do rakve offshore podnikání bylo zavedení tak zvaného Anti Money Laundering Law (AML), jímž chce Evropská komise posílit pravidla proti praní špinavých peněz a financování terorismu. V rámci široké řady povinnosti vzniká transparentní, avšak byrokraticky velmi náročný soubor dokumentů, který kromě skutečného vlastníka identifikuje i řadu dalších souvisejících faktů a údajů. AML zákon má také značný vliv na svěřenské fondy v ČR, u nichž jsou povinné interní evidence v souladu se zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. A co se Seychel týče, je zde opětovně aktualizován Anti Money Laundering (Amendment) Act, jenž velmi zpřísňuje nejen offshore podnikání, ale zejména téměř znemožňuje otevírání bankovních účtů pro offshore společnosti.

V pořadí třetí důvod, proč považuji offshore za mrtvý, je už několik let známý tzv. KYC (Know Your Customers) dotazník a postup. Dochází zde k analýze možných rizik, zejména ve vztahu k AML zákonu, navíc společnost prokazuje, že o svých klientech zná potřebná fakta. KYC je dnes již zcela běžnou praxí nejen u finančních institucí, ale i pro poradenské, daňové, účetní a pojišťovací společnosti. S KYC se pojí i další opatření, jako například tak zvaný Anti Corruption Due Dilligence (ACDD), který se zaměřuje na možné korupční jednání a legalizaci takovýchto výnosů.

Anti Aviodance Tax Directive – směrnice z roku 2016 určující pravidla a postupy proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Směrnici postupně implementuje členské země Evropské unie do svých národních legislativ, za určitých podmítek však lze stále využít tak zvané daňové páky skrze daňové uplatňování úroků.

Všechny tyto změny mají vést k větší transparentnosti struktur společností, trustů, svěřenských fondů, nadací a dalších, avšak právní a daňové nastavení struktur získává řadu dalších omezení. Dnes už opravdu nelze jednoduše doporučit řešení za pár tisíc euro bez řádného právního a daňového nastavení. Trh se zakládáním firem čeká teď pořádná očista – založení firmy je teď totiž pouhých 10 % z celku. Zbytek je vysoce odborná práce pro právníky, daňové poradce a další experty.

„Každý, kdo pracuje s offshore strukturami, nadacemi nebo svěřenskými fondy by měl provést právní a daňovou revizi. Možná pak zjistí, že mu banka, kde měl 10 let účet už dávno zmrazila všechny účty, poslala report k příslušným úřadům a vlastně ho svlékla úplně do naha. Čeká nás pořádná očista trhu se zakládáním firem,“ uzavírá Spodniak.