Prodej lékařské praxe

Při prodeji lékařské praxe je nutné brát v potaz, jak soukromoprávní úpravu, která upravuje převod vlastnického práva k ordinacím a další povinnosti s tím související, tak i veřejnoprávní předpisy, jež např. upravují povinnost zdravotních pojišťoven „převést“ smlouvy s dosavadními poskytovateli zdravotních služeb na nové poskytovatele zdravotních služeb nebo udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Nejdůležitějšími právními předpisy, kterými se řídí převod lékařské praxe, jsou zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Tento článek je praktickou a odbornou příručkou pro zájemce o převod lékařské praxe.

První, co je nutné zvažovat při prodeji lékařské praxe, jsou následující otázky, jakým postupem a za jakou cenu bude převodce na nabyvatele lékařskou praxi převádět. Otázku určení kupní ceny je vhodné nechat na odborníkovi, tedy na znalci, který dokáže odhadnout cenu převáděné ordinace, a to zejména s ohledem na počet pacientů, goodwill a majetek lékařské praxe.

Nejčastějšími postupy převádění lékařských praxí, s kterými se v praxi setkáváme, jsou:

• 1. převod lékařské praxe mezi dvěma fyzickými osobami,
• 2. převod lékařské praxe z fyzické osoby na právnickou osobu a
• 3. převod obchodního podílu ve společnosti, která je poskytovatelem zdravotních služeb.
  

Převod lékařské praxe mezi fyzickými osobami je již dnes díky starší novele zákona č. 48/1997 Sb. účinné od 1. 1. 2015 o něco jednodušším, a to především s ohledem na „převod“ smluv o poskytování a hrazení zdravotních služeb uzavíraných se zdravotními pojišťovnami. Tato novela zakotvila v ustanovení § 17 odst. 8 zákona č. 48/1997 Sb. povinnost zdravotních pojišťoven uzavírat smlouvy o poskytování a hrazení zdravotních služeb bez konání výběrového řízení, a to v případě, kdy přecházejí na nabyvatele lékařské praxe, tedy na nového poskytovatele zdravotních služeb, veškerá majetková práva vztahující se k poskytování zdravotních služeb z poskytovatele, který požádal o odnětí (převodce), na jinou osobu, které bylo v návaznosti na to uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb, fakticky dochází k jakémusi převodu těchto smluv z převodce na nabyvatele. Touto změnou došlo od 1. 1. 2015 k odstranění významné nevýhody, tedy konání výběrového řízení pro uzavření smluv o poskytování a hrazení zdravotních služeb, pro převádění lékařské praxe mezi fyzickými osobami.

K převodu veškerých majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb je vhodné využít typ smlouvy upravené zákonem č. 89/2012 Sb., a to smlouvu o koupi závodu. Převod veškerých majetkových práv lze zajistit jednotlivými kupními smlouvami a postoupením veškerých smluv týkajících se poskytování zdravotních služeb, zde ale musíme upozornit, že tento proces je zbytečně složitý a náročný.

Před podpisem smlouvy o koupi závodu je vhodné doporučit, aby smluvní strany požádali pobočku zdravotní pojišťovny o předschválení této smlouvy s ohledem na budoucí povinnost uzavření smlouvy o poskytování a hrazení zdravotních služeb. Z právní úpravy koupi závodu by mohlo vyplývat, že na nabyvatele přecházejí, také výše uvedené smlouvy se zdravotními pojišťovnami a také oprávnění k poskytování zdravotních služeb, nabyvatel však nesmí opomenout právní úpravu obsaženou v ustanovení § 16 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., dle kterého oprávnění k poskytování zdravotních služeb nelze převést a ani nemůže přecházet na jinou osobu.

Jak již bylo výše zmíněno, smlouvou o koupi závodu nepřechází oprávnění k poskytování zdravotních služeb, proto musí nabyvatel lékařské praxe požádat o oprávnění k poskytování zdravotních služeb pro svou osobu. K udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb jsou příslušné Krajské úřady, které udělují oprávnění na základě podané žádosti. K uvedené žádosti musí žadatel doložit přílohy dle § 18 zákona č. 372/2011 Sb. (např. doklady o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, má-li tuto způsobilost; doklad o bezúhonnosti; rozhodnutí o schválení provozního řádu zdravotnického zařízení vydané orgánem ochrany veřejného zdraví a provozní řád aj.).  Po podání žádosti a jejího posouzení je správní orgán povinen provést místní šetření v ordinaci, ve které budou poskytovány zdravotní služby, a to za účelem posouzení personálního zabezpečení, technického a věcného vybavení. Na základě kladného výsledku místního šetření a posouzení žádosti a příloh vydá správní orgán rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb.

Ke dni udělení oprávnění poskytování zdravotních služeb by, v případě chtěného převodu smluv o poskytování a hrazení zdravotních služeb, mělo zaniknout oprávnění k poskytování zdravotních služeb převodce. Zjednodušeně řečeno, oprávnění k poskytování zdravotních služeb převodce musí být ke dni předcházejícímu dni udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nabyvateli odejmuto (některé správní orgány vyžadují, aby tento den byl shodný, jinak by v rozhodnutí o udělení oprávnění neuvedli, že oprávnění je uděleno z důvodu převodu všech majetkových práv z původního poskytovatele na nového poskytovatele zdravotních služeb). O odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhoduje také příslušný Krajský úřad, a to na žádost. K této žádosti nevyžaduje zákon žádné specifické přílohy.

Některé správní orgány, v případě převodu všech majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb, vyžadují, aby žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb byla podána nejpozději v den, kdy byla původním poskytovatelem podána žádost o odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb, proto lze jen doporučit, aby případní účastníci převodu lékařské praxe tyto úkony synchronizovali.

Do 30 dnů od udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb novému poskytovateli (nabyvateli) je tento poskytovatel povinen požádat zdravotní pojišťovny o uzavření nových smluv o poskytování a hrazení zdravotních služeb.

Převod lékařské praxe z fyzické osoby na právnickou osobu a následný převod na nového nabyvatele lékařské praxe, již nemá po výše zmíněné novele o proti převodu lékařské praxe mezi fyzickými osobami výhodu v „převodu“ smluv uzavřených se zdravotními pojišťovnami bez konání výběrového řízení, ale může zjednodušit následný převod nového poskytovatele na dalšího poskytovatele zdravotních služeb, a to pouze za pomoci smlouvy o prodeji obchodního podílu a vynechání celého procesu udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Tento způsob převodu lékařské praxe se od prvně zmíněného procesu především liší, tím, že před započetím výše zmíněného procesu je potřeba založit právnickou osobu a před zápisem do obchodního rejstříku získat rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, aby společnost mohla ode dne svého vzniku poskytovat zdravotní služby. Proces získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb a „převod“ smluv o poskytování a hrazení zdravotních služeb je velmi podobný jako převod lékařské praxe mezi fyzickými osobami, proto se již tím v tomto článku nebudu zabývat. Rozdílnost tohoto postupu převodu lékařské praxe může spočívat také ve způsobu převodu všech majetkových práv vztahujících se k poskytování služeb, např. nemusí být uzavírána smlouva o koupi závodu, ale veškerá tato práva mohou být vložena do základního kapitálu společnosti, tento způsob lze doporučit, pokud fyzická osoba (převodce) bude vlastníkem a statutárním orgánem právnické osoby (nabyvatele).

Po převodu lékařské praxe bývá v některých případech uskutečněn prodej obchodního podílu právnické osoby, která získala oprávnění k poskytování zdravotních služeb (viz níže popsaný třetí postup převodu lékařské praxe).

Méně častým a nejjednodušším způsobem převodu lékařské praxe je prodej obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Tento postup převodu lékařské praxe je postupem sui generis, protože formálně nedochází ke změně poskytovatele zdravotních služeb, ale dochází ke změně statutárních orgánů, lékaře provozujícího zdravotnické služby a samozřejmě vlastníka společnosti. Výhodou tohoto způsobu převodu ordinace je, že odpadá spousta výše zmíněných správních kroků a vyjednávání se zdravotními pojišťovnami ohledně smluv o poskytování a hrazení zdravotních služeb, protože se stále jedná pouze o jediného poskytovatele zdravotních služeb. Z pohledu správních orgánů již nemusí být podávána žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, ale poskytovatel (právnická osoba) nesmí opomenout povinnost uloženou mu ustanovením § 21 zákona o zdravotních službách. Touto povinností se dle výše zmíněného ustanovení rozumí ohlášení změn týkajících se údajů uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a další změny v dokumentech přikládaných v žádosti o poskytování zdravotních služeb, a to do 15 dnů ode dne, kdy se poskytovatel dozvěděl o změně. V případě převodu obchodního podílu bude docházet nejčastěji ke změně členů statutárního orgánů anebo odborných zástupců poskytovatele zdravotních služeb. V případě opomenutí výše uvedené povinnosti hrozí poskytovateli za tento správní delikt pokuta až do výše 300.000 Kč.

Jak může být patrné z výše uvedeného, převod lékařské praxe není ničím jednoduchým. Vždy je nutné s převodem lékařské praxe začít s časovým předstihem, jelikož převod lékařské praxe trvá, z důvodu složitosti celého procesu a schvalování rozhodnutí správními orgány, i několik měsíců.


Mgr. Martin Šoula,
advokátní koncipient


Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.

Pardubice - Dražkovice 181
533 33  Pardubice

Velké náměstí 1
500 03  Hradec Králové

Tel.:    +420 466 310 691
Fax:    +420 466 310 691
gsm:    +420 724 794 986
e-mail:    advokati@advokatijelinek.cz   
           

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz