epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    12. 7. 2007
    ID: 49100upozornění pro uživatele

    Provozování kamerových systémů

    V poslední době bylo v tisku často zmiňováno, že se značnou měrou rozmáhá provozování kamerových systémů, kdy často může docházet k porušování práva na soukromí. V naší společnosti uvažujeme o nainstalování tohoto systému, proto bych rád věděl, jak postupovat, abychom se vyhnuli porušování těchto práv.

    Je zcela zřejmé, že jednou z rozšiřujících se možností zabezpečení ochrany osob a majetku je využívání technologií pro monitorování daného prostoru jako způsobu prevence i zaznamenání určitých skutečností a jevů v prostoru a čase z důvodu jejich případného následného dokazování. Nicméně i vaše společnost jako budoucí provozovatel kamerového systému by si měla zvážit, zda nasazení kamerového systému je opravdu nezbytné a zda by k dosažení předmětného účelu nepostačovalo jiné řešení, neboť provozování kamerového systému podléhá řadě povinností vůči jiným subjektům. V zásadě platí, že kamerový systém lze použít pouze v případě, kdy sledovaného účelu nelze účinně dosáhnout jinou cestou.

    Pro upřesnění je třeba uvést, že za kamerový systém je považován automaticky provozovaný stálý technický systém umožňující pořizovat (a případně uchovávat) zvukové, obrazové nebo jiné záznamy ze sledovaných míst, a to například formou pasivního monitorování prostoru nebo pořizování cílených záběrů (zachycování pohybu) anebo reportážním způsobem. Z hlediska provozování jsou kamerové systémy v podstatě rozlišovány na (i) průběžně zachycující - monitorující určitý prostor a dění na něm v reálném čase „on-line“ a zobrazování tohoto na příslušném zobrazovacím zařízení, kdy se žádné záznamy nepořizují; (ii) s pořizováním obrazového případně i zvukového záznamu na datový nosič za určitým účelem, zejména archivace a zpětné dohledání, ověření a doložení skutečnosti. Je možná kombinace obou, vždy ale bude podléhat přísnějšímu režimu, jak je uvedeno dále.

    V každém uvedeném případě je nutno v první řadě dodržovat právní předpisy zabývající se ochranou soukromí fyzických osob, počínaje Úmluvou o ochraně lidských práv a osob, Listinou základních práv a svobod, osobnostních práv zaručených občanským zákoníkem a ve vztahu k vlastním zaměstnancům rovněž i zákoníkem práce. Dále by osoby vstupující a pohybující se v prostoru sledovaném výše uvedenými kamerovými systémy měly být upozorněny vhodnou formou – dobře viditelným nápisem, že uvedené prostory jsou sledovány kamerovým systémem a kdo je jeho provozovatelem s kontaktními údaji.

    Sledování kamerovým systémem, nezáleží na tom zda jde o „pouhé“ monitorování nebo s pořizováním záznamu, by nemělo nadměrně zasahovat do soukromí, tj. mělo by být striktně vyloučeno užití kamerového systému v prostorách sloužících výlučně k ryze soukromým účelům (šatny, toalety, sprchy).

    V případě, že bude při provozování kamerového systému pořizován obrazový či zvukový záznam, kdy na jeho základě lze, byť nepřímo, identifikovat fyzickou osobu pomocí identifikátorů – osobních údajů ve spojení s určitým zaznamenaným jednáním, je takové provozování kamerového systému považováno za zpracování osobních údajů ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů. Podléhá tedy přísnějším pravidlům než monitorovací kamerový systém. Ze stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) lze dovodit, že pro odstranění pochybností a zavedení jednotné praxe v této oblasti budou všechny kamerové systémy zaměřené na monitorování fyzických osob, respektive na kterých mohou být fyzické osoby zaznamenány, považovány za systémy zpracovávající osobní údaje.

    Vaše společnost by v tomto případě jako správce při provozování kamerového systému (tedy toho, kdo kamerový systém provozuje, určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za ně) měla písemně oznámit tuto skutečnost Úřadu ještě před zamýšleným zpracováním osobních údajů na zvláštním formuláři tohoto Úřadu, který je správcům k dispozici na jeho webových stránkách. Obsahuje-li oznámení všechny zákonem požadované náležitosti, lze po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení oznámení Úřadu zahájit zpracování osobních údajů, tj. provozovat kamerový systém s pořizováním záznamů. Úřad zapíše informace uvedené v oznámení do registru.

    Na zpracovatele, který na základě smluvního vztahu uzavřeného se správcem pouze technicky zajišťuje instalaci, provoz, údržbu a opravy kamerového systému, se oznamovací povinnost nevztahuje. Zde je na místě upozornit, že samotná instalace kamerového systému oznamovací povinnosti směrem k Úřadu nepodléhá.

    Ke shora uvedeným povinnostem přistupují i povinnosti správce jednoznačně stanovit účel pořizování záznamů odpovídající důležitým právem chráněným zájmům správce (ochrana osob, majetku, prevence proti vandalismu apod.); uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování a s jejich následnou likvidací, tato doba by neměla přesáhnout časový limit maximálně přípustný pro naplnění účelu provozování kamerového systému (obecně lze tuto dobu odvodit od využitelnosti těchto záběrů, kdy se využitelnost posuzuje podle skutečností, jež by předmětné záznamy mohly zachycovat a k jakému účelu by mohly být využity, např. jejich předložení jako důkazy o trestné činnosti anebo o způsobení škody ve sledované lokalitě, možno i jako důkaz v řízení o správních deliktech apod.; zajistit ochranu snímacích zařízení, přenosových cest a datových nosičů, na nichž jsou uloženy záznamy, před neoprávněným nebo nahodilým přístupem, změnou, zničením či ztrátou nebo jiným neoprávněným zpracováním; garantovat další práva zaznamenaných fyzických osob, zejména právo na přístup k zpracovávaným datům a právo na námitku proti jejich zpracování.

    Z uvedeného vyplývá, že jistě nebude od věci, aby i interním předpisem vaší společnosti, jakožto správce, bylo určeno, komu mohou být záznamy zpřístupněny, kdo je odpovědný za provoz kamerového systému, instrukce k nakládání s pořízenými údaji.

    Vzhledem  k tomu, že z vašeho dotazu není patrný předmět podnikání vaší společnosti, sluší se závěrem dodat, že v případech převažujícího významného veřejného zájmu deklarovaného příslušnými zákony dochází k určité modifikaci shora uvedených práv a povinností u subjektů provozujících kamerový systém ve vztahu k fyzickým osobám a k Úřadu. Jde o případy, kdy je instalace kamerového systému prostředkem ke zpracování osobních údajů nutným k uplatnění práv a povinností danými zvláštními zákony, namátkou zákony o policii, obecní policii, o ochraně utajovaných informací, o loteriích, o prevenci závažných havárií, atomový zákon. V těchto případech např. neplatí oznamovací povinnost vůči Úřadu.


    Oldřich Trojan
    Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Oldřich Trojan
    12. 7. 2007

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.