Rezervní fond

Účelem rezervního fondu, který je společnost s ručením omezeným povinna vytvářet postupem dle § 124 obchodního zákoníku (zákon 513/1991 Sb.), je sanace jejích provozních ztrát. Děje se tak formou čerpání ze zdrojů, které k tomu společnost v průběhu ziskových let v rezervním fondu akumuluje.

Společnost s ručením omezeným je povinna vytvořit rezervní fond ve výši alespoň 10 % jejího základního kapitálu. Rezervní fond v tomto rozsahu lze použít výlučně k úhradě ztráty společnosti.

Společenská smlouva společnosti (či její stanovy) však může stanovit, že společnost vytváří rezervní fond nad rozsah stanovený zákonem, tj. ve výši přesahující 10 % jejího základního kapitálu. V takovém případě může společnost prostředky převyšující uvedenou 10 % hranici použít i k jiným účelům.

S ohledem na uvedenou dvojakost se liší i orgán (orgány) společnosti, které jsou o případném použití rezervního fondu oprávněny rozhodnout.

O použití finančních prostředků rezervního fondu do výše 10 % základního kapitálu společnosti je oprávněna rozhodovat pouze valná hromada společnosti. K tomuto rozhodnutí by přitom mělo dojít v rámci rozhodování o předložení účetní závěrky.

Jde-li o rozhodování o použití finančních prostředků nad výše uvedený zákonný rámec (tj. nad rozsah 10 % základního kapitálu společnosti), jsou k němu oprávněni jednatelé společnosti. V rámci tohoto rozhodování jsou však jednatelé povinni respektovat případná pravidla či restrikce stanovené ve společenské smlouvě či stanovách společnosti. Vzhledem k ustanovení § 125 odst. 3 obchodního zákoníku však není vyloučena ani taková možnost, aby si korespondující rozhodnutí vyhradila namísto jednatelů společnosti i zde její valná hromada.

S ohledem na vyznění dotazu si závěrem dovoluji poukázat na ustanovení § 193 odst. 1 obchodního zákoníku, které se přiměřeně použije i pro účely společnosti s ručením omezeným.

Dle tohoto ustanovení jsou jednatelé povinni svolat valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti stanovená na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny jejího základního kapitálu, případně to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo pokud zjistí, že se společnost dostala do úpadku, a navrhnou valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného opatření.

Pokud tuto povinnost jednatelé poruší, nejenže odpovídají společnosti za vzniklou škodu, způsobenou tímto jejich závadným jednáním, ale mohou se dopustit i trestného činu (např. trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku).