Samosprávný investiční fond: pojem a licence
Téměř 10 let se na české scéně objevuje institut samosprávného investičního fondu. Jak funguje, pro koho se hodí a co od něj čekat?
Samosprávný investiční fond
ZISIF[1] obsahuje definici samosprávného investičního fondu v § 8:
„Samosprávným investičním fond je (1) investiční fond (2) s právní osobností, který je na základě (3) povolení k činnosti samosprávného investičního fondu uděleného Českou národní bankou oprávněn se (4) obhospodařovat, popřípadě provádět svou administraci.“
(1) Investiční fond
Jako samosprávný investiční fond je možné označovat pouze takový fond, který splňuje všechny zákonné charakteristiky investičního fondu.
Jako samosprávný investiční fond tedy nelze označovat např. správce podle § 15 ZISIF. Fungování takových správců je sice z podstaty věci samosprávné, ale netýká se regulovaného investičního fondu. Pokud má správce podle § 15 ZISIF zájem stát se samosprávným investičním fondem, je to možné jen prostřednictvím korporátní změny a žádosti o udělení licence ze strany ČNB.
Pojem investičního fondu můžeme dále rozdělit na fondy kolektivního investování („retailové“) a fondy kvalifikovaných investorů. Samosprávný investiční fond může být jak fondem retailovým, tak fondem kvalifikovaných investorů.
(2) Právní osobnost
Samosprávným investičním fondem může být pouze takový investiční fond, který má právní osobnost (právní subjektivitu). Právní osobnost nemá podílový fond ani svěřenský fond; takové fondy se tedy samosprávným investičním fondem stát nemohou.
Typická právní forma pro samosprávné investiční fondy je SICAV, tedy akciová společnost s proměnným základním kapitálem. Mezi další přípustné formy patří běžná akciová společnost či komanditní společnost na investiční listy.
Je možné žádat o licenci jak ve vztahu k investičnímu fondu, který ještě nevznikl, tak ve vztahu k již fungujícímu nesamosprávnému investičnímu fondu.
(3) Povolení k činnosti udělené ČNB
Pro činnost samosprávného investičního fondu je nutné získat licenci od České národní banky. Aby byla žádost o licenci úspěšná, musí být doprovázena potřebnou dokumentací.
V obecné rovině ČNB vyžaduje od žadatele, aby prokázal, že má dostatečnou organizační a technickou strukturu, potřebné znalosti a zkušenosti, je důvěryhodný a jeho plánovaná obchodní činnost je založena na rozumném očekávání.
Existují dva druhy licencí pro samosprávný investiční fond: tzv. podlimitní a nadlimitní licence. Jako podlimitní licence je označováno o něco jednodušší povolení, které neumožňuje pečovat o majetek přesahující 100 milionů EUR (u fondů bez pákového efektu až 500 milionů EUR). Nadlimitní licence umožňuje přesáhnout tento rozhodný limit a je spojena s vyšší mírou povinností. Je možné žádat nejprve o podlimitní licenci a pokud se fondu daří, zažádat později o povolení přesáhnout rozhodný limit.
(4) Obhospodařování, popřípadě administrace
Všechny samosprávné investiční fondy mají oprávnění se obhospodařovat, tedy pečovat o klientský majetek a provádět investování včetně řízení rizik. Toto oprávnění se vztahuje i na všechny podfondy, pokud jsou zřízeny.
Naproti tomu pouze některé samosprávné investiční fondy mají povolení k provádění své vlastní administrace. Administrací se rozumí zejména technické a pomocné činnosti, které jsou však naprosto nezbytné pro fungování investičního fondu. Do sféry administrace patří vedení účetnictví, služby compliance a interního auditu, oceňování majetku, zajišťování vydávání a odkupování investorských cenných papírů atp.
Samosprávné investiční fondy, které nemají povolení provádět svou vlastní administraci, uzavírají smlouvu o administraci s vybranou externí investiční společností. Tato společnost následně poskytuje fondu administrační servis.
Licenční řízení
Získání licence samosprávného investičního fondu probíhá obvykle ve třech fázích.
První fáze začíná analýzou klientových potřeb a pokračuje přes přípravu dokumentace až k podání žádosti České národní bance.
Druhou fází je samotné řízení před regulátorem. Ten se obvykle doptává na praktické fungování připravované entity a vyžaduje doplňující dokumentaci. Délka procesu záleží zejména na rychlosti vyřízení ze strany regulátora. V současné době vyřizování žádostí trvá cca jeden rok.
Ve třetí fázi klient získává povolení k činnosti samosprávného investičního fondu. V povolení Česká národní banka uvádí, pro jaké investory je fond určen (fond kolektivního investování/fond kvalifikovaných investorů), k jakým činnostem je oprávněn (pouze obhospodařování/obhospodařování i administrace) či jak velký majetek může spravovat (podlimitní/nadlimitní fond).
Pak už nic nebrání samosprávnému investičnímu fondu, aby dle svého uvážení prováděl investování a pečoval o majetek investorů.
Mgr. Veronika Civínová,
právník
e-mail: info@klblegal.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
