Smluvní pokuta
Naše společnost uzavřela smlouvu o dílo, na jejímž základě se zhotovitel zavázal zrekonstruovat prostory, ve kterých sídlíme. Vzhledem k tomu, že jsme měli zájem na tom, aby byla rekonstrukce provedena včas, sjednali jsme ve smlouvě pro případ zpoždění s jejím dokončením smluvní pokutu. V současnosti je zhotovitel již několik dní v prodlení s předáním zrekonstruovaných prostor a na naši výzvu k zaplacení smluvní pokuty odpověděl, že vzhledem k tomu, že prodlení zavinil jeho subdodavatel, není povinen nám žádnou smluvní pokutu hradit. Je tomu skutečně tak?
Na úvod je třeba podotknout, že vzhledem k tomu, že smlouva o dílo byla uzavřena mezi dvěma podnikateli v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, řídí se smluvní vztah mezi tazatelovou společností v postavení objednatele a zhotovitelem obchodním zákoníkem (tj. zákonem č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Jelikož je však právní úprava smluvní pokuty primárně obsažena v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a obchodní zákoník obsahuje pouze některá specifika smluvní pokuty v obchodních vztazích, je třeba primárně vyjít z ustanovení § 544 občanského zákoníku
Dle § 544 odst. 1 obč. zák., sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.
V tomto případě byla smluvní pokuta sjednána pro případ prodlení zhotovitele s dokončením díla v dohodnutém termínu. Tím, že se zhotovitel do prodlení dostal, porušil svůj závazek zajištěný smluvní pokutou. Tazatelově společnosti tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty, a to bez ohledu na skutečnost, zda je za prodlení zodpovědný přímo zhotovitel sám, nebo jiná osoba, které práce na zakázce zadal. Tento závěr přitom plyne z § 538 obchodního zákoníku.
Dle § 538 obchodního zákoníku může zhotovitel díla pověřit jeho provedením jinou osobu, jestliže ze smlouvy nebo z povahy díla nevyplývá nic jiného. Při provádění díla jinou osobou má ale zhotovitel odpovědnost, jako by dílo prováděl sám.
Jak plyne z předchozího odstavce, v dotazovaném případě je rozhodující dikce druhé věty ustanovení § 538 obchodního zákoníku. Z ní vyplývá, že bez ohledu na to, zda zhotovitel provede dílo sám nebo zcela či zčásti prostřednictvím svého subdodavatele (není-li to smlouvou či povahou díla vyloučeno), odpovídá objednateli stejně, jako kdyby dílo prováděl sám.
Lze tedy uzavřít, že z pohledu tazatelovy společnosti jakožto objednatele je zcela nepodstatné, zda-li za prodlení s dokončením rekonstrukce odpovídá zhotovitel či jiná osoba. Pokud se totiž zhotovitel rozhodl, že dílo provede pomocí subdodavatele, nemůže ho taková volba zbavit odpovědnosti ve vztahu k objednateli díla. Jinými slovy zhotovitele i nadále stíhá stejná odpovědnost, jako kdyby dílo prováděl sám. Je-li proto s provedením díla v prodlení, porušuje svoji smluvní povinnost, a objednatel má tak vůči němu (mimo jiné) i právo na smluvní pokutu, kterou si pro tento případ ostatně spolu dohodli.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
