Souhlas správce daně při přeměně obchodní společnosti a družstva

S nabytím účinnosti zákona 280/2009 Sb., daňový řád, došlo mimo jiné k 1. lednu 2011 ke změně stávající právní úpravy týkající se poskytování souhlasu správce daně s výmazem právnických osob z veřejných rejstříků.

Dle zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění platném do 31. prosince 2010, byl daňový subjekt povinen předložit společně s návrhem na výmaz z obchodního rejstříku nebo zápis přeměny obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku písemný souhlas správce daně (nejčastěji finančního nebo celního úřadu).

V souladu s aktuálně platnou úpravou obsaženou v daňovém řádu se však již povinnost k předložení souhlasu správce daně s výmazem z obchodního či obdobného veřejného rejstříku nevyžaduje, má-li právnická osoba zaniknout s právním nástupcem. V případě, že dochází k zániku právnické osoby bez právního nástupce, je daňový subjekt nadále povinen předložit současně se žádostí o výmaz z obchodního rejstříku nebo obdobného veřejného rejstříku souhlas správce daně, u kterého je registrován.

S ohledem na skutečnost, že při přeměně obchodní společnosti či družstva dle zákona 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, v platném znění, dochází vždy k právnímu nástupnictví zanikající společnosti, souhlas správce daně s výmazem zanikajícího subjektu se tak již pro účely zápisu přeměny do obchodního rejstříku nevyžaduje.

V praxi často docházelo k tomu, že příslušný správce daně využíval pro rozhodnutí o udělení souhlasu celé zákonné lhůty v délce 3 měsíců, což mnohdy vedlo k nemožnosti efektivnějšího plánování dokončení přeměny a s tím spojených následných kroků. Přijatá úprava by proto měla proces přeměn obchodních společnosti a družstev v mnoha případech, zejména jedná-li se o jednoduché přeměny, značně zkrátit.

V této souvislosti je však třeba upozornit, že i po nabytí účinnosti daňového řádu k 1. lednu 2011 zůstala nadále v účinnosti v nezměněném znění vyhláška Ministerstva spravedlnosti 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Dle této vyhlášky je třeba dokládat k návrhu na zápis fúze, rozdělení či převodu jmění souhlas správce daně s výmazem zanikající obchodní společnosti či družstva z obchodního rejstříku. Pro úplnost je však třeba uvést, že vyhláška současně odkazuje na již dnes neplatný zákon o správě daní a poplatků.

Nezbývá proto než doufat, že přes absenci změny vyhlášky Ministerstva spravedlnosti vezmou rejstříkové soudy výše uvedenou změnu zákonné úpravy brzy za svou a souhlas s výmazem správce daně již nebudou ve stanovených případech vyžadovat.

Dalibor Šimeček