Souhrn významných legislativních událostí 1.10.-7.10.2007

Poslanecká sněmovna

2.10.2007

Poslanci plánují změnit zákon o střetu zájmů
K novele zákona o střetu zájmů, kterou projednávají poslanci, vznikne pozměňovací návrh. Vzejde z připomínek poslanců, soudců, nevládních organizací a Svazu měst a obcí. Podklady ke změně zákona budou do sněmovny zaslány do konce října.
Podle poslance Miloslava Kaly, který se jednání zúčastnil, by měl pozměněný zákon mimo jiné zohlednit námitky správních soudů. Těm úprava platná od letošního ledna uložila, aby střet zájmů vyšetřily, rozhodly, zda se ho politik či jiná osoba dopustila, a uložily sankci. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy je zákon v této podobě nedomyšlený a není například jasné, kdo má předkládat důkazy.
"Bude se hledat jiné řešení," řekl novinářum po jednání poslanec Miloslav Kala (ČSSD). Podle něj je pravděpodobné, že větší pravomoc získají takzvané evidenční orgány, které budou majetková přiznání politiků, soudců, státních zástupců a dalších funkcionářů evidovat. K nim patří například mandátový a imunitní výbor sněmovny. Zároveň by se měl rozšířit trestní a přestupkový zákon, aby bylo možné střet zájmů postihovat podle těchto předpisů.
Novelu zákona včetně nového pozměňovacího návrhu by poslanci měli projednat v lednu. Cílem je, aby začala platit do 30. června příštího roku. Právě do tohoto data mají politici majetková přiznání poprvé podle nového zákona podávat.

3.10.2007

Sociální výbor podpořil návrh, aby dlužné výživné hradil stát
Návrh, aby dlužné výživné na děti hradil v některých případech stát, udělal dílčí krok ke schválení. Sněmovní výbor pro sociální politiku dolní komoře doporučil, aby návrh schválila. Poslanci o normě rozhodnou zřejmě na schůzi, která začíná v polovině října. Podobný zákon prosadili zejména socialisté a komunisté již minulý rok. Nicméně krátce po červnových volbách prezident zákon vetoval. Podle Václava Klause by zákon podporoval nezodpovědnost rodičů. Minulá dolní komora už o vetu nemohla znovu hlasovat, a proto poslanci ČSSD nyní předložili novou verzi uvedeného zákona.
Rodičům dětí, jimž bývalý partner či partnerka výživné na potomka neplatí, by mohl podle návrhu ČSSD stát dávat 2625 až 3795 korun měsíčně, a to podle věku dítěte. U dětí mladších 15 let by mělo náhradní výživné činit tři čtvrtiny výživného stanoveného soudem, u starších by bylo v jeho plné výši.
Nárok by však měli jen chudší živitelé dítěte - ty neúplné rodiny, jejichž příjem nepřesahuje trojnásobek příslušného životního minima. Příspěvek by mohl činit nejvýše 2,5násobek životního minima dítěte. U dětí do šesti let věku by stát přispěl nejvýše 2625 korunami, dětem do deseti let maximálně 2925 korunami, rodiči dítěte do 15 let by přispěl nejvýše 3465 korun a na potomka do 26 let věku pak až 3795 korun. O peníze by mohl rodič žádat v případě, že by soudem stanovené výživné na dítě nedostal nejméně dva měsíce po sobě. Stát má náhradní alimenty vyplácet rok, lhůtu lze ale podle potřeby i opakovaně prodlužovat.
Pravicoví kritici návrhu tvrdí, že jde vlastně o novou sociální dávku, která by znamenala nároky na státní rozpočet, a tím i na všechny daňové poplatníky. Zákon podle oponentů navíc příliš zasahuje do rodinných vztahů, neřeší vymáhání výživného od neplatičů a někteří z nich by tak prý měli ještě nižší motivaci alimenty platit. Čurdová ale již dříve vyjádřila názor, že státu se bude dařit dlužné výživné vymáhat.
Místopředsedkyně sociálního výboru Alena Páralová (ODS) novinářům řekla, že občanští demokraté se při schůzi sněmovny pokusí schválení normy zabránit. Uvedla také, že její stranický kolega David Kafka připravuje jiný návrh, tvrdší k rodičům, kteří alimenty neplatí. Podle Čurdové je ČSSD připravena jednat o alternativách, které zlepší vymáhání dlužného výživného a pomohou dětem v neúplných rodinách.
Rozpočet by musel podle odhadu sociálnědemokratických autorů vydat kvůli zákonu ročně navíc asi půl miliardy. Čurdová ale míní, že by to byly efektivně vynaložené peníze.
Novelu už kromě sociálního výboru podpořil i petiční výbor sněmovny. Komise pro rodinu naopak předlohu poslanců ČSSD odmítla.

Ministr Gandalovič připravil novelu o převodu pozemků
Spekulativním nákupům půdy by měla zabránit novela zákona, kterou připravil ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Novelu zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesnických pozemků chce poslancům předložit tak, aby s ní mohla Poslanecká sněmovna souhlasit již v prvním čtení. Ministr to oznámil na jednání sněmovního zemědělského výboru.
Česká televize již dříve informovala o případech, kdy organizované skupiny spekulantů nakupují půdu ve zmanipulovaných soutěžích a následně na ni mohou dostávat dotace. V soutěži vždy podají několik nabídek, z nichž nejvyšší výrazně převyšuje vyvolávací cenu a soutěž vyhrává. Zájemci pak ale své nabídky postupně stahují a půdu nakonec získá nabídka s nejnižší cenou. Jedním z důsledků je, že místní farmáři, kteří na půdě hospodaří, se k ní nedostanou.
Podle nového zákona by platilo, že pokud zájemce s nejvyšší nabízenou cenou svoji nabídku stáhne, propadne mu kauce. Ostatním zájemcům se kauce vrátí a soutěž na prodej daného pozemku se zruší. "Bude potom nabízen podle jiných paragrafů v rámci vypořádání restitučních nároků," uvedl Gandalovič.
Místopředseda výboru a stínový ministr zemědělství ČSSD Michal Hašek, který na novele s ministrem spolupracoval, ji podpoří. Stejně se vyjádřil i místopředseda výboru za KSČM Pavel Kováčik.

4.10.2007

Komorám se nelíbí záměr poslanců zrušit povinné členství
Záměr poslanců ODS změnit pravidla fungování komor lékařů, zubařů a lékárníků vyvolal nesouhlas prezidentů tří profesních organizací. Vadí jim, že by do chodu komor zasahoval stát. Chtějí nadále zachovat povinné členství. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek vyzval ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS), aby se od návrhu veřejně distancoval. Všichni tři prezidenti vyzvali poslance k diskusi o budoucnosti komor.
"ČLK odmítá návrh zákona, jehož přijetí by umožnilo ministerstvu jako orgánu výkonné moci svévolně zasahovat do činnosti profesní lékařské samosprávy, která by tak ztratila svoji nezávislost na státní moci," řekl novinářům Kubek.
Skupina 22 poslanců ODS v čele s místopředsedou zdravotního výboru Jozefem Kochanem předložila sněmovně předminulý týden návrh novely, která upraví pravomoci ministerstva vůči komorám zdravotníků. Místopředseda výboru Boris Šťastný (ODS) potvrdil, že při projednávání novely navrhne zrušit povinné členství v lékařské komoře.
Prezidenti tří komor se počátkem týdne sešli a shodli se na tom, že s poslaneckým návrhem nesouhlasí. Stejný názor vyjádřilo i mimořádné zasedání představenstva ČLK a podpořily ho jednomyslně i regiony.
Poslanci diskutovali o zrušení povinného členství v minulých letech několikrát, ale dosud vždy zvítězili zastánci povinného členství. Podle Šťastného neplní lékařská komora úlohu stavovské organizace, ukázala se spíše jako organizace nátlaková a politicky orientovaná, vystupuje prý jako prodloužená ruka ČSSD. Členství by proto mělo být dobrovolné. Nyní je jednou z podmínek výkonu lékařského povolání.
Návrh normy počítá například s tím, že komory budou dávat ministerstvu do 30 dnů od schválení všechny přijaté stavovské předpisy. Pokud ministr usoudí, že jsou v rozporu s legislativou, mohl by je nechat přezkoumat soudem. Součástí předpisu jsou přechodná ustanovení, která umožňují předčasně ukončit mandáty funkcionářů.
"Pokud jde o přechodná ustanovení, jsou podle právních názorů všech expertů, které jsem zatím oslovil, za hranicí ústavnosti," řekl novinářům právník ČLK Jan Mach. Poznamenal, že povinné členství být nemusí, to ústava nenařizuje a Rada Evropy na něm netrvá. Není ale možné, aby se rušilo právo někoho vykonávat funkci, do níž byl řádně zvolen. Kubkův mandát má trvat ještě zhruba tři roky.
Připravovaným zákonem by se dalo zrušit funkční období kteréhokoli člena představenstva, včetně prezidenta, a okresních orgánů komor. Devět měsíců po té, co by norma vstoupila v platnost, skončily by předčasně jejich funkce. Komoru by vedla čestná rada, po skončení jejího řádného volebního období by se komora rozpadla a její majetek by připadl státu. Komory mají majetky v řádech desítek milionů.
"Majetky komor shromáždili jejich členové, kdyby se jich zmocnil stát, byla by to určitá forma loupeže," řekl Kubek. Připomněl, že z 27 členských států EU je povinné členství v lékařské komoře ve 12, v dalších 13 je povinná registrace, což je obdoba. Nepovinné členství a dobrovolná registrace je pouze v Dánsku a Maďarsku.
Zatím není zcela jasné, kdy se sněmovna začne novelou poslanců ODS zabývat. Další schůze začne v polovině října. Nejprve ale předlohu musí posoudit vláda.

Poslanci plánují novelizovat zákon o NKÚ
Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ) by se měl změnit, aby lépe odpovídal novým podmínkám. Pracovat na něm začnou poslanci sněmovního podvýboru pro legislativu, kterým to uložil sněmovní kontrolní výbor. Podle prezidenta NKÚ Františka Dohnala, který se jednání výboru účastnil, odpovídá řada ustanovení v nynějším zákoně době jeho vzniku v roce 1993.
Některá zpřesnění v zákoně o NKÚ jsou podle něj možná, jinou věcí však je, zda se zabývat rozsahem kontrolní činnosti úřadu. "Je nutné si uvědomit, že v tomto případě základní omezující normou je Ústava České republiky. A já tedy pesimisticky, nebo spíše realisticky nepředpokládám, že by se pouze kvůli nejvyšší kontrolní instituci našla shoda na změně ústavy," řekl Dohnal. Předseda výboru Vladimír Koníček (KSČM) v této souvislosti podotkl, že každá politická strana se bojí zasahovat do ústavy. "Má obavy, s čím přijdou ti ostatní," dodal.
Dohnal také nastínil otázku, zda má NKÚ kontrolovat pouze majetek státu nebo i majetek veřejný. Jako příklad uvedl chystanou transformaci fakultních nemocnic na nemocnice univerzitní, které tímto krokem podle něho zmizí nejen z kontrolní pravomoci úřadu, ale i z působnosti ministerstva zdravotnictví. Dalšími oblastmi, které se vymykají kontrole NKÚ, jsou vysoké školy, obecní i krajská samospráva a další veřejnoprávní instituce, jež hospodaří s penězi vybranými na základě zákona. Kontrola v nich podle Dohnala kvůli dalším pravidlům je v podstatě neproveditelná nebo bezzubá.
Úpravu zákona by si podle něj zasloužila také pravidla pro mezinárodní spolupráci se zahraničními kontrolními úřady, aby bylo možné lépe vyměňovat informace. "Řada našich partnerských institucí nechápe, proč, když se dělá společná kontrola, si navzájem nezapojíme kontrolory do kontrolních akcí," řekl.
Sněmovní podvýbor pro legislativu by se mohl sejít v nejbližších třech týdnech po říjnové schůzi sněmovny, oznámil to člen podvýboru Libor Ježek (ODS). Jedním z úkolů bude aktualizovat názvosloví v zákoně a uvést ho do souladu s platnou právní úpravou. Zákon by také měl umožnit větší spolupráci s auditory. NKÚ by si mohl najmout interního auditora pro audity kapitol státního závěrečného účtu. Měl by mít rovněž možnost prověřovat vnitřní kontrolní systémy úřadů.

Senát

3.10.2007

Senátoři SNK vyzvali vládu, aby se vyjádřila k olympiádě v Praze
Vláda by měla zaujmout stanovisko k záměru uspořádat v Praze za devět let olympijské hry. Kabinet k tomu vyzvali nevládní senátoři z klubu SNK. Podle nich ekonomická náročnost přípravy olympiády není v souladu se snahou o snížení deficitu veřejných financí, a vláda by k tomu proto měla říci jasné slovo.
"Podáním přihlášky obešlo hlavní město Praha vládu České republiky i její občany, protože nemá zajištěno financování a při předpokládaném zapojení státního rozpočtu není známo, na úkor jakých priorit by se měla olympiáda konat," uvedl za senátory SNK jejich předseda Josef Novotný. Připomněl, že náklady na pořádání her jsou odhadovány na 490 miliard korun.
Z vládních stran se proti přípravě olympiády v Praze otevřeně postavila jen Strana zelených. Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek dal před měsícem najevo rezervovaný postoj k uspořádání her v hlavním městě poté, co nebyl pozván na k podpisu přihlášky. Získal tím pocit, že pražský primátor Pavel Bém a prezident Českého olympijského výboru Milan Jirásek "nepotřebují vládu ke svému rozhodnutí".
Senátoři SNK se ve výzvě připojili ke starostům obcí a měst, kteří se obávají, že pořádání letních olympijských her ochudí jejich rozpočty. Také chtějí, aby o kandidatuře buď rozhodli lidé v celostátním referendu. "Příprava na pořádání olympiády nejenže zakonzervuje daňovou nespravedlnost vůči menším sídlům České republiky, ale zásadním způsobem zadluží celou zemi a oddálí přijetí potřebných penzijních a sociálních reforem i přijetí eura," uvádí se ve výzvě.
Praha nebude schopna podle Novotného sama přidat na uspořádání olympiády ani korunu, protože už nyní má miliardové dluhy, které převyšují její roční rozpočet. "Přitom Praha už nyní rozjíždí investiční akce za více než 200 miliard korun, avšak v situaci, kdy nemá téměř žádné příjmy z vlastního majetku a na prodej jí zbývají už pouze podíly v energetických firmách a zbytky bytového fondu," podotkl senátor.

4.10.2007

Senátoři chystají upravit systém přijímání ústavních zákonů
Zákon o vztazích Poslanecké sněmovny a Senátu, jehož existenci téměř 15 let předpokládá ústava, by měl podle senátorů řešit mimo jiné otázku schvalování ústavních zákonů, k nimž má horní komora výhrady. Shodli se na tom členové senátní ústavní komise. Senátoři se kvůli podobě chystaného zákona chtějí v příštích měsících sejít se členy partnerské sněmovní komise.
Ústavní zákony patří do skupiny norem, na jejichž znění se musí shodnout obě komory parlamentu. Pokud nyní Senát takový zákon vrátí sněmovně s úpravami, poslanci nemají jinou možnost než senátní verzi schválit, chtějí-li dosáhnout přijetí normy. Senátoři proto navrhují pro tyto zákony možnost jejich opakovaného projednávání nebo dohodovacího řízení nad jejich obsahem.
Takzvaný stykový zákon by měl podle předsedkyně komise Jiřiny Rippelové (ČSSD) určovat také pravidla společné schůze obou komor k volbě prezidenta, která se nyní řídí podle jednacího řádu sněmovny. Náměstek ministra pro legislativu Jiří Stodůlka (KDU-ČSL) se nicméně obává, že vzhledem k tlakům na přímou volbu hlavy státu nebude snaha o uzákonění pravidel pro parlamentní volbu přijímána moc příznivě.
Zákon by měl také zaručit právo poslanců a senátorů obhajovat návrh zákona na schůzi druhé komory. Sněmovna nyní pokaždé schvaluje při své schůzi, zda umožní vybranému senátorovi vysvětlit důvody senátních úprav nebo zamítnutí projednávané předlohy. Norma by měla popsat také posílání návrhů zákonů mezi komorami nebo naplňování meziparlamentních delegací.
Senátoři vycházeli z původní senátorské předlohy z roku 2001, kterou se nepodařilo prosadit. Naopak poslanecká verze stykového zákona byla vnímána spíše rozpačitě v Senátu. Nový impuls k přípravě této normy dali před měsícem předsedové obou komor parlamentu Miloslav Vlček (ČSSD) a Přemysl Sobotka (ODS). Chtějí, aby norma byla předložena do sněmovny do konce roku.
Ústava předjímá vznik zákona "o styku obou komor mezi sebou jakož i navenek". O jeho přípravě hovořili zástupci parlamentu prakticky po každém společném jednání, avšak většinou bez hmatatelného naplnění těchto příslibů. Připomněl to i místopředseda Senátu Petr Pithart, podle něj ale senátorské snahy narážely "na chabě kamuflovanou nechuť tu ústavu naplnit". "Oni jsou silnější komora, každé pravidlo je vlastně jejich omezení," dodal. Senátoři proto nyní vsadili spíše na stručnější obsah zákona.

Zdroj:ČTK