Souhrn významných legislativních událostí 14.5.-20.5.2007

Poslanecká sněmovna

14.5.2007

Česko možná bude mít centrum informací o operačních programech EU
Poslanci ve spolupráci s experty z ministerstva pro místní rozvoj uvažují o zřízení internetové centrální adresy s informacemi o čerpání dotací z EU. Ze strukturálních fondů EU může Česko čerpat v letech 2007 až 2013 až 750 miliard korun ve 24 operačních programech. Cílem je zjednodušit potenciálním žadatelům o příspěvek orientaci v programech, oznámil novinářům šéf sněmovního hospodářského výboru Oldřich Vojíř (ODS).
Upozornil, že systém je poměrně nepřehledný. "Osm programů je určených pro kraje, další dva pro Prahu, zbytek administrují ministerstva. Žadateli o dotaci hrozí, že se jeho projekt bude překrývat se zadáním dvou nebo více programů, a nesplní tak kritéria přiznání příspěvku. Tomu se snažíme zabránit," uvedl.
Na internetové adrese by podle Vojíře každý zájemce o dotaci ze strukturálních fondů EU měl získat přehled o struktuře operačních programů a také návod správného postupu. "Po zadání základních kritérií by je počítač vyhodnotil a upozornil na to, že například projekt vybudování nové cyklostezky nespadá pod program ministerstva životního prostředí, ale ministerstva dopravy," doplnil.
O českém plánu čerpání peněz ze strukturálních fondů EU vláda s Evropskou komisí stále jednají, systém by měl podle Vojíře začít fungovat na konci letošního roku. "Zdá se tak, že první rok nebude využit. Nic se ale neděje. Počítá se s tím, že dotace ČR bude moci čerpat až do roku 2016. Letos a v příštím roce ještě budou přicházet peníze na projekty schválené v minulých letech," dodal.

15.5.2007

Zákon má zpřísnit ekologické požadavky na vývoj spotřebičů
Návrh a vývoj různých spotřebičů bude podléhat přísnějším požadavkům na ochranu životního prostředí. Přichází s tím vládní novela zákona o hospodaření s energií, kterou se budou poslanci zabývat na některé z příštích schůzí. Podle předlohy zatím neexistuje v českém právu zákon, který by tyto požadavky, takzvaný ekodesign, obsahoval.
Ekodesign začleňuje požadavky na ochranu životního prostředí do konstrukce výrobku tak, aby zlepšil jeho vliv na životní prostředí během celého životního cyklu. Týkat se má nejen elektrických spotřebičů, ale i těch, které fungují například na fosilní paliva, nebo slouží k výrobě a přenosu energie. Zpočátku by mělo jít hlavně o nejběžnější domácí spotřebiče, jako jsou pračky nebo ledničky. Spotřebitel by měl být informován o tom, kolik energie je zapotřebí nejen na provoz výrobku, ale na celý jeho životní cyklus, od výroby po likvidaci.
Přesný seznam výrobků zatím neexistuje. Seznam výrobků, kterých se bude ekodesign týkat v následujících třech letech, by měla zveřejnit Evropská komise do 6. července spolu s plánem přípravy prováděcích opatření. Návrh zákona vychází z potřeby převést do českého práva některé směrnice Evropského parlamentu a Rady. Výrobce nebo dovozce budou muset označovat tyto výrobky značkou "CE". To bude znamenat, že odpovídají příslušnému prováděcímu opatření Evropské komise. Bez tohoto označení nebude možné je prodávat a naopak, pokud bude takto označen, nebude možné zakázat jeho prodej. Pokud zákon projde sněmovnou, Senátem a podepíše ho prezident, měl by nabýt účinnosti od letošního 1. října.

16.5.2007

Priority českého předsednictví v EU mají být zpřesněny do června
Priority českého předsednictví v EU, jejichž mottem je Evropa bez bariér, by měly být zpřesněny do konce června. Senátorům ze zahraničního výboru to oznámil náměstek vicepremiéra pro evropské záležitosti Jiří Šedivý. Podotkl, že priority jsou předmětem konzultací a bude nutné vyvažovat ambice a dosažitelnost stanovených cílů.
Mezi zamýšlené priority patří především posilování konkurenceschopnosti, deregulace, důraz na čtyři základní svobody unie - tedy svoboda pohybu osob, služeb, kapitálu a zboží - a prosazování liberální obchodní politiky. Dalšími prioritami má být udržitelná a bezpečná energetika, revize unijního rozpočtu a reforma společné zemědělské politiky, transatlantické vztahy a dokončení rozšíření EU na Balkán a do východní Evropy. Vládní výbor pro Evropskou unii se na tom dohodl koncem února.
Mezi prioritami by se podle senátora Rostislava Slavotínka mohla objevit i budoucnost jaderné energetiky v Evropě. Mohlo by to pomoci vyřešit situaci s Rakouskem vzhledem ke sporům o jadernou elektrárnu Temelín. Rakouská vláda chce poslat do Prahy diplomatickou nótu, podle níž česká strana nesplnila všechny podmínky vyplývající z Melkských dohod pro uvedení jihočeské jaderné elektrárny Temelín do komerčního provozu.
Šedivý uvedl, že hlavní část priorit bude tvořit zděděná agenda, k níž bude patřit revize rozpočtové politiky a otázka reformy společné zemědělské politiky. Náměstek připomněl také reformu institucí EU včetně volby předsedy Evropské komise s ohledem na to, že během českého předsednictví bude končit funkční období Evropského parlamentu i komise.
O vytčených prioritách budou čeští politici v říjnu a listopadu hovořit se svými kolegy z Francie a Švédska, kteří budou s Českem tvořit po 18 měsíců takzvané týmové předsednictví. Každá země bude hlavním manažerem EU po šest měsíců, ČR od začátku roku 2009.

Sněmovní výbor doporučil zamítnout zákon o referendu k základně
Sněmovní ústavně-právní výbor dolní komoře doporučil, aby v závěrečném hlasování zamítla zákon o speciálním referendu, v němž by lidé rozhodli o umístění americké radarové základny v ČR. Výbor usnesení přijal hlasy koaličních poslanců, opozice byla proti.
Výbor se s návrhem, který při projednávání ve sněmovně vyvolal ostrou politickou při, vypořádal během několika minut. Nepadl přitom žádný pozměňovací návrh. Odpůrci a příznivci referenda se příliš nesnažili své oponenty přesvědčovat ani v diskusi. Poslanci ODS pouze uvedli, že i podle stanoviska legislativního odboru sněmovny levicový návrh nevhodně zasahuje do ústavy a mohl by při uvedení do praxe způsobit problémy.
Poslanec ČSSD a spoluautor návrhu Zdeněk Jičínský po jednání řekl, že jednorázové referendum stejně nemá ve sněmovně reálnou šanci na úspěch, protože ODS má sama sílu ho zablokovat. KSČM a ČSSD podle něj zákon o referendu navrhli proto, aby otevřeli diskusi o tomto "závažném tématu". Překvapením podle něj bylo již to, že návrh v dolní komoře těsně uspěl v prvním čtení.
Zákon o referendu je ústavní změnou. Při závěrečném schvalování proto potřebuje podporu tří pětin sněmovny, tedy 120 poslanců. Občanští demokraté přitom ve sněmovně disponují 81 hlasy, což přesně stačí na zablokování ústavních norem. Pokud by návrh v dolní komoře přesto uspěl, musel by ho schválit i Senát, kde má ODS ještě větší sílu.
Přepracovaná verze návrhu, který se levice neúspěšně pokoušela prosadit již loni v říjnu, počítá s tím, že by k vypsání referenda stačilo, pokud by si ho přálo 80 poslanců. Takový počet KSČM a ČSSD ve sněmovně pohodlně dají dohromady. Referendum by mohlo vyvolat také krajské zastupitelstvo či petice s 200.000 podpisy. O osudu základny by rozhodla nadpoloviční většina lidí, kteří se referenda zúčastní. Žádná minimální účast přitom stanovena není.
Zástupci ODS a KDU-ČSL již dříve levici obvinili z toho, že téma radarové základny i referenda pouze populisticky zneužívá a nejde jí o problém samotný. Zelení, kteří mají posílení prvků přímé demokracie v programu, návrh z dílny KSČM odmítali s tím, že nemá šanci získat potřebnou podporu u ODS. Uzákonění obecného referenda se snaží prosazovat ve vládě. Místopředseda strany Ondřej Liška ale míní, že by zelení měli v závěrečném hlasování opoziční návrh zákona o jednorázovém referendu k základně podpořit.

17.5.2007

Sněmovna rozhodne o státních alimentech asi až na podzim
Zřejmě až na podzim bude dolní komora hlasovat o návrhu, podle nějž by stát více finančně pomáhal dětem, na které jeden z rodičů neplatí alimenty. Výbor pro sociální politiku debatu o sporné normě přerušil, a to na žádost její spoluautorky, Anny Čurdové z ČSSD. Poslankyně uvedla, že potřebuje odstranit z návrhu některé pasáže, které by mohly být v rozporu s právem Evropské unie.
Věří však, že sněmovna její předlohu nakonec schválí a pokud to bude nutné, přehlasuje i případné prezidentské veto. Podobný zákon prosadili zejména socialisté a komunisté již minulý rok. Krátce po červnových volbách ho ale prezident vetoval. Podle Václava Klause by podporoval nezodpovědnost rodičů. Minulá dolní komora už o vetu nemohla znovu hlasovat, a proto poslanci ČSSD nyní předložili novou verzi uvedeného zákona. Čurdová očekává, že pokud ho sněmovna opět schválí, prezident ho bude znovu vetovat.
Rodičům dětí, jimž bývalý partner či partnerka výživné na potomka neplatí, by mohl podle návrhu ČSSD stát dávat 2625 až 3795 korun měsíčně, a to podle věku dítěte. U dětí mladších 15 let by mělo náhradní výživné činit tři čtvrtiny výživného stanoveného soudem, u starších by bylo v jeho plné výši.
Nárok by však měli jen sociálně slabší živitelé dítěte - příspěvek je vázán na příjem maximálně do výše 2,5násobku životního minima. U dětí do šesti let věku by stát přispěl nejvýše 2625 korunami, dětem do deseti let maximálně 2925 korunami, rodiči dítěte do 15 let by dal nejvýše 3465 korun a na dítě do 26 let věku pak až 3795 korun. O peníze by mohl rodič žádat v případě, že by soudem stanovené výživné na dítě nedostal nejméně dva měsíce po sobě. Stát má náhradní alimenty vyplácet rok, lhůtu lze ale podle potřeby i opakovaně prodlužovat.
Pravicoví kritici návrhu tvrdí, že jde vlastně o novou sociální dávku, která by znamenala nároky na státní rozpočet, a tím i na všechny daňové poplatníky. Zákon podle oponentů navíc příliš zasahuje do rodinných vztahů, neřeší vymáhání výživného od neplatičů a někteří z nich by tak prý měli ještě nižší motivaci alimenty platit. Čurdová ale věří, že státu se bude dařit dlužné výživné vymáhat. Argument o rodinných vztazích odmítla, podle ní nelze trestat děti za chyby jejich rodičů.
Rozpočet by musel podle odhadu poslanců ČSSD vydat kvůli zákonu ročně navíc asi půl miliardy korun. Čurdová soudí, že by to byly efektivně vynaložené peníze, které se státu vyplatí.
Autoři navrhli, aby zákon o náhradním výživném platil od letošního července. Podle Čurdové to ale asi bude až 1. ledna příštího roku. Schvalování normy očekává na podzim, ačkoli původně se zdálo, že by mohl přijít na řadu již v červnu.

18.5.2007

Poslanci a odborníci budou jednat o podmínkách prodeje půdy
Poslanci a odborníci na zemědělskou problematiku se v úterý sejdou v Poslanecké sněmovně při diskusi o tom, co přinese zemědělcům a českému venkovu novela devizového zákona. Ta má zmírnit některá omezení pro nákup zemědělské půdy ze strany občanů EU. Akce se koná pod záštitou stínového ministra zemědělství ČSSD Michala Haška a místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Ladislava Skopala (ČSSD).
Zúčastnit by se měli mimo jiné prezident Agrární komory Jan Veleba, předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský a první místopředseda výkonného výboru Pozemkového fondu Jiří Blažek.
Novela je nyní ve sněmovně, kde se jí zabývají výbory. Vláda ji obhajuje mimo jiné tím, že dává do souladu české právo s právem EU. Pokud ČR tuto novelu nepřijme, hrozí jí údajně postih i řada žalob zahraničních zájemců, kteří by si chtěli tuzemskou zemědělskou půdu koupit. Opozice namítá, že takovéto nebezpečí je zanedbatelné. Naopak varuje, že pokud návrh projde, budou tuzemští zemědělci vystaveni náporu finančně silnější zahraniční konkurence. Ministr zemědělství Petr Gandalovič nedávno řekl, že se bude snažit urychlit prodej státní půdy českým zemědělcům tak, aby si ji stihli koupit do roku 2011. Tehdy skončí přechodné období vyjednané s EU.
Samostatný seminář k novele devizového zákona za účasti odborníků chtěl na květen svolat i sněmovní zemědělský výbor, aby si na něm vyjasnil hlavně podmínky prodeje státní půdy. Jak ale řekl jeho předseda Jiří Papež (ODS), tato akce se neuskuteční. "Zatím nebyl tlak na doprojednání toho zákona, takže to padlo," dodal. Ujistil však, že výbor bude pokračovat v projednávání. Novela byla sice navržena na pořad červnové schůze sněmovny, Papež ale požádal předsedu Miloslava Vlčka, aby ji z programu stáhl, protože zemědělský výbor k ní nepřijal žádné usnesení a projednávání přerušil. Rozpočtový výbor doporučil sněmovně novelu zamítnout.

Senát

15.5.2007

Tlustého verze reformy v Senátu pravděpodobně podporu nenajde
Poslanec ODS Vlastimil Tlustý zřejmě nenajde u stranických kolegů v Senátu živnou půdu pro svou verzi reformy veřejných financí. Senátoři ODS vůči vládní podobě reformy nemají žádné zásadní námitky. Novinářům to po jednání klubu občanských demokratů řekli předseda Senátu Přemysl Sobotka a místopředseda horní komory Jiří Liška (oba ODS).
Nynější vládní reforma je pouze první třetinou, uvedl Sobotka s odvoláním na vyjádření premiéra Mirka Topolánka. "Toto je stabilizace veřejných rozpočtů, protože jinak bychom se dostali do katastrofy," uvedl Sobotka. Tlustého varianta podle něj není dobře dopočítaná a byla by horší než návrhy koaliční vlády.
Převážná část členů klubu podle Sobotky v debatě o těchto návrzích uváděla, že "Vlasta Tlustý trošku přestřelil se strategií, kterou navrhuje".
Senátoři ODS, kteří mají v horní komoře většinu, k vládní podobě reformy podle Lišky žádné zásadní námitky nemají. "Myslím si, že ani zásadní připomínky mít nebudeme, protože respektujeme koaliční ujednání," uvedl Liška.
Reformní zákony, s nimiž Topolánkův koaliční kabinet spojil svou další existenci, projednají ve středu ministři. Základní reformní strategii vláda schválila už začátkem dubna, nyní má na programu tři balíky konkrétních zákonů - daňový, sociální a zdravotnický. Do sněmovny je chce poslat nejpozději 24. května, aby je dolní komora stihla projednat během letních prázdnin. V případě schválení by se jimi Senát zabýval na podzim.

Senátoři: Je třeba aktivně zamezit členství Běloruska v radě OSN
Zástupci Česka v OSN by měli aktivně zamezit tomu, aby Bělorusko uspělo se svou kandidaturou do Rady lidských práv OSN za středoevropský prostor. Dohodli se na tom senátoři z komise, která se věnuje podporování běloruské demokratické opozice vůči autoritářskému režimu prezidenta Alexandra Lukašenka.
Novinářům to řekl předseda komise Vlastimil Sehnal s tím, že už o tom jednal také s premiérem Mirkem Topolánkem (oba ODS). "Je důležité, abychom byli jednotní," uvedl Sehnal.
Komise OSN pro lidská práva v minulosti opakovaně odsoudila běloruský režim za porušování základních svobod. Vyzvala běloruskou vládu, aby přestala pronásledovat nevládní organizace, politické strany, odbory, nezávislá média, náboženské organizace a osoby bojující za lidská práva a demokracii.
Kandidaturu Běloruska na členství v hlavním orgánu OSN pro ochranu lidských práv nedávno odsoudil také bývalý prezident Václav Havel. Bělorusko je kvůli potírání opozice Lukašenkovým režimem kritizováno dlouhodobě. USA a země EU po loňských prezidentských volbách, které podle pozorovatelů nebyly v pořádku, zakázaly Lukašenkovi a funkcionářům jeho režimu vstup na své území.
Česko podobně jako jiné státy pomáhá běloruským disidentům, umožnilo vysokoškolská studia několika desítkám běloruských studentů, které tamější režim pronásledoval. Senátoři z komise chtějí podle Sehnala dojednat s vicepremiérem Alexandrem Vondrou (ODS) a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (za SZ) možnost, aby studenti z Běloruska nemuseli platit 60 eur (asi 1680 korun) za vstupní vízum.

17.5.2007

Senátoři možná navrhnou ztížení možnosti měnit zákony
Senátoři možná navrhnou změnu ústavy, která by měla zvýšit odpovědnost zákonodárců za navrhované zákony a jejich úpravy. Shodovali se na tom členové senátní ústavní komise, byť připouštěli, že se poslanci k návrhům nepostaví stejně kladně. Ústavní změny by podle předsedkyně senátorského Klubu otevřené demokracie Soni Paukrtové totiž ztížily možnost předkládat návrhy zákonů a jejich změn.
Zákony by nově měla možnost navrhovat pouze skupina deseti poslanců, nikoli jednotlivci jako nyní. Zmírnila by se tím nerovná pozice vlády, Senátu nebo krajského zastupitelstva, které mohou zákony navrhovat jen jako celek. Další návrh má zamezit nekontrolovaným úpravám projednávaných předloh bez řádného zdůvodnění a obhájení. Tyto pozměňovací návrhy by mohla nově předkládat skupina nejméně deseti poslanců nebo pěti senátorů. Nyní tuto možnost mají jednotliví zákonodárci. Vláda by měla mít nově právo se k navrhovaným změnám vyjádřit v třicetidenní lhůtě.
Předsedkyně ústavní komise Jiřina Rippelová (ČSSD) se obává, že by samotné zvýšení počtu zákonodárců pro předkládání norem asi nevedlo ke kýženému výsledku. Podle ní by asi nebyl pro poslance problém získat pro svou předlohu spřízněné stranické kolegy. Rippelová však podpořila zpřísnění pravidel pro předkládání pozměňovacích návrhů, "byť s tím sněmovna asi nebude souhlasit".
"To se až hnusí poslancům, že by něco takového mohlo být možné," přidal se náměstek ministra pro legislativu Jiří Stodůlka (KDU-ČSL), bývalý předseda senátní komise. Navrhované změny však podpořil. Poukázal na to, že sněmovna nyní může prosazením komplexního pozměňovacího návrhu "smazat" zevrubně připravený obsah vládní předlohy. "Jakési brzdy by se tomu měly nastavit," uvedl.
Také Paukrtová přiznala, že podle reakcí poslanců, které oslovila, by její návrh nyní zřejmě ve sněmovně nebyl přijat kvůli omezení pravomocí poslanců. Její návrh navíc počítá i s tím, že by sněmovna nemohla sama přehlasovat prezidentské veto, pokud by zákon předtím odmítl také Senát. Takový zákon by mohl být podle návrhu přijat jen v případě souhlasu obou komor parlamentu.

Zdroj:ČTK