Souhrn významných legislativních událostí 16.4.-22.4.2007

Poslanecká sněmovna

17.4.2007

Sněmovna posoudí návrh zákona o ztrátě mandátu
Poslanecká sněmovna začne na nadcházející schůzi projednávat komunistický návrh, který by Nejvyššímu správnímu soudu umožnil zbavit poslance či senátora za určitých okolností mandátu. KSČM chce, aby mohl zákonodárce o mandát přijít, pokud z nízkých pohnutek opustí svou stranu a zpronevěří se jejímu programu. Vzhledem k tomu, že jde o změnu ústavy, budou k jejímu schválení nutné hlasy nejméně 120 z 200 poslanců. Vyjádření zástupců koaličních klubů naznačila, že takovou podporu nezíská.
Nejasný je zatím postoj ČSSD. "Budeme ještě o této záležitosti jednat," uvedl předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Michal Hašek. Neočekává ale, že by ČSSD chtěla své poslance v tomto případě zavazovat, jak mají hlasovat.
Komunistickou předlohu již dříve odmítl Nejvyšší správní soud. Podle soudců popírá podstatu zastupitelské demokracie a odvolává se k dávno překonané prvorepublikové praxi.
Návrh poslanců KSČM by rozšířil ústavu o možnost ztráty mandátu z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Proti němu by bylo možné odvolat se k Ústavnímu soudu. Nic dalšího ale tato ústavní novela neřeší. Kdo a za jakých okolností by se na Nejvyšší správní soud mohl obrátit, by upravovaly až další legislativní úpravy, které by komunisté předložili v případě úspěchu ústavní novely, oznámila v únoru jedna z autorek Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM).
Úvahy opozičních politiků o možné ztrátě poslaneckého mandátu se objevily poté, co poslanci Michal Pohanka a Miloš Melčák zvolení za ČSSD umožnili získat důvěru koaliční vládě. Představitelé ČSSD tvrdili, že byli tito poslanci zkorumpováni. Připomínali také, že i za první republiky mohl soud poslance zbavit mandátu, pokud stranu opustil z "pohnutek nízkých". Melčák i Pohanka ale veškerá obvinění na svou adresu opakovaně odmítli, země už podle nich vládu potřebovala.
S tím, že poslanec odejde a případně zamíří do jiné či nově vznikající strany, má od roku 1989 zkušenost většina parlamentních klubů. Nezdá se ale, že ve sněmovně převažují ti, kteří by kvůli tomu chtěli měnit ústavu. Kritici například míní, že zrovna v tomto zákonu by si Česko nemělo první republiku brát za vzor. V meziválečném Československu byl podle nich vliv stranických sekretariátů na parlament příliš velký. "Už když se (česká ústava) psala, tak jsme velmi přesně věděli, že nechceme opakovat první republiku s vázanými mandáty," prohlásil již dříve předseda ústavně-právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS).
Komunisté argumentují tím, že "přeběhlictví" v podstatě mění volební výsledek. "Důvěru v politický systém ... a fungování ústavního systému České republiky vážně narušuje jak nestabilita samotných politických stran, tak zejména jejich poslaneckých klubů. Tím se oslabuje fungování parlamentní demokracie," uvedli mimo jiné v důvodové zprávě k novele.
Dolní komora ji bude zatím projednávat v prvním čtení, kdy rozhoduje o tom, zda předlohu postoupí výborům k projednání. V tomto úvodním kole sněmovní debaty stačí novele k úspěchu podpora nadpoloviční většiny poslanců, většinu ústavní by potřebovala až v závěrečném, třetím čtení. Pokud se komunistický návrh ke třetímu čtení propracuje, pak nejdříve za několik měsíců.

Poslanecká sněmovna posoudí návrh na omezení vyměřovacího základu pojistného
Poslanecká sněmovna začne projednávat návrh poslanců ČSSD, kteří chtějí zavést strop pro odvody na sociální a zdravotní pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Měly by se počítat nejvýše z pětinásobku průměrné mzdy. Vláda novelu nepodpořila, připravuje vlastní návrh na zavedení stropu a tvrdí, že bude lepší než ten poslanecký.
Nyní zaměstnanci žádný strop vyměřovacího základu nemají. U lidí s nejvyššími platy tak vzniká nepoměr mezi tím, co odvádějí a co ze sociálního systému dostávají. "Tento nepoměr již překračuje hranici solidarity sociálního systému," uvedli poslanci ČSSD. Podle nich to vede i k obcházení zákona, jako je třeba sjednávání práce "načerno".
Autoři novely navrhli, aby maximální hranice ve výši pětinásobku průměrné mzdy platila od roku 2008 pro zaměstnance, zaměstnavatele i pro osoby samostatně výdělečně činné. Socialisté očekávají, že jejich novela by od příštího roku snížila příjmy rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení a z příspěvku na politiku zaměstnanosti o 2,2 miliardy korun ročně a příjmy ze zdravotního pojistného o miliardu korun. Podle nich je to návrh "fiskálně uměřený", který nenaruší stabilitu rozpočtu.
Vláda předloze ČSSD vytkla několik věcí. Podle ministrů mimo jiné nepopisuje, jak vracet přeplatky na zdravotním pojistném v případech, kdy již byla maximální hranice pro odvod dosažena. Poslanecká novela prý také zavádí v některých případech rozdílnou výši maximálního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné a pro zaměstnance.
Dolní komora bude na své nadcházející schůzi návrh ČSSD projednávat v prvním čtení, takže rozhodne zatím jen o tom, zda ho postoupí parlamentním výborům. Pokud předloha v prvním čtení uspěje, schvalování ji čeká za několik měsíců.

Parlamentní iniciativa má zlepšit komunikaci s lidmi při ohrožení
Kampaň, která má zlepšit informovanost obyvatel v případě ohrožení, připravuje předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), generální ředitel Hasičského záchranného sboru Miroslav Štěpán a senátor Vítězslav Jonáš. Český integrovaný záchranný systém podle nich sice funguje dobře, varování před hrozícím nebezpečím se ale špatně dostává k lidem v postižených oblastech.
Základem současného varovného systému jsou podle Štěpána výstražné sirény, které pokrývají 80 procent území republiky. Lidé podle něj ale vlastně nevědí, co takový signál znamená. Často na něj navíc vůbec nereagují, míní.Cílem iniciativy je proto vysvětlovat občanům, co mají v případě ohrožení dělat. "Aby věděli, kde se mají shromáždit, kde si třeba vzít pití, že mají mít doklady, případně koho kontaktovat a podobně," řekl Vlček.
V první fázi kampaně podle něj bude nutné udělat průzkum, který ukáže, jaké informace lidem nejvíce chybí. Pak by mohly být například v obchodech či bankách rozdávány kartičky, které přehledně vysvětlí, jak v případě ohrožení postupovat. Součástí kampaně mají být také veřejná slyšení a konference v parlamentu.
Zcela jasné zatím není, kdo bude kampaň financovat a jak se k ní postaví vláda či místní samosprávy. Podle iniciátorů akce se dají využít zdroje Evropské unie, hasičů i obou komor parlamentu.
Kromě informační kampaně je cílem iniciativy také technické vylepšení varovného systému. Současné sirény by v budoucnu mohlo doplnit mluvené varování. "Když zahouká siréna, tak lidé nereagují. Musíme proto zajistit mluvené slovo. Když promluví například starosta, tak lidé začnou brát varování vážně," řekl Jonáš. Podobnou zkušenost prý získal jako starosta Dukovan, kde je umístěna jaderná elektrárna.
Účinný varovný systém by podle Štěpána měl obyvatele upozornit na ohrožení sirénou a zároveň rychle informovat představitele státu či samosprávy. Poté by mělo následovat hlášení, které lidem sdělí, jak mají postupovat. Zdaleka ne všechny obce ale mají místní rozhlasy. Plně spoléhat na televizi a rozhlasové stanice podle Štěpána také nelze kvůli možným výpadkům elektřiny.

O Klausově nominaci rozhodnou poslanci a senátoři ODS v květnu
Poslanci a senátoři ODS rozhodnou začátkem května o nominaci prezidenta Václava Klause pro příští prezidentské volby. Vedení poslaneckého a senátorského klubu ODS se dohodlo, že parlamentní kluby nejsilnější strany projednají Klausovu kandidaturu na společném zasedání 9. května. Uvedl to předseda poslanců ODS Petr Tluchoř.
Výkonná rada ODS již koncem března svůj poslanecký a senátorský klub vyzvala, aby Klausovu nominaci projednaly a na funkci prezidenta ho navrhly. Očekává se, že parlamentní kluby ODS Klausovi vysloví podporu. Oficiální nominaci ale získá teprve tehdy, až návrh na jeho zvolení dostane společná volební komise sněmovny a Senátu. Kandidáty na úřad prezidenta může navrhnout nejméně deset poslanců nebo deset senátorů.
Volba prezidenta by se měla uskutečnit nejpozději začátkem března příštího roku. Prezidenta přitom budou zřejmě opět volit poslanci a senátoři. Teoreticky je sice ještě možné změnit ústavu a svěřit volbu hlavy státu občanům, ale žádný aktuální návrh ve hře není.
Klaus je zatím jediný, kdo oznámil, že se bude o úřad prezidenta ucházet. Sociální demokraté jsou odhodláni poslat do souboje se současným prezidentem vlastního kandidáta, který by byl přijatelný i pro ostatní parlamentní strany a byl by schopen Klause porazit. Zatím ale takovou osobnost nevybrali.
Volba prezidenta může být jak tajná, tak veřejná, rozhodují o tom zákonodárci. Při tajné volbě není jasné, jak kdo hlasoval, protože poslanci a senátoři vhazují své hlasovací lístky do uren. Ne všichni poslanci se v takovém případě vždy drží toho, co veřejně tvrdí jejich stranické vedení. Před čtyřmi roky se o tom přesvědčil expremiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman, kterého v tajných volbách někteří jeho straničtí kolegové nepodpořili.
Po dramatickém hlasování nakonec ve volbách uspěl dlouholetý šéf ODS a její prezidentský kandidát Václav Klaus. Nyní se současný prezident jeví jako velký favorit i pro příští volbu.
ODS má ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně 81 mandátů a v jednaosmdesátičlenném Senátu má dokonce nadpoloviční většinu, 41 senátorů. Objevily se však i spekulace, podle nichž by Klaus nemusel získat všechny hlasy svých stranických kolegů.

20.4.2007

Poslanci budou opět jednat o regulaci chování řetězců
Novelou zákona, která reguluje chování obchodních řetězců vůči dodavatelům, se budou na své schůzi zabývat poslanci. Sněmovna stejnou úpravu přijala již loni v květnu, když přehlasovala veto Senátu. Zákon však poté vetoval i prezident a vzhledem k volbám už ho sněmovna nestihla přehlasovat. Vláda s nynějším návrhem skupiny sociálně demokratických poslanců nesouhlasí.
Návrh definuje ekonomickou závislost například jako požadování úplaty za přijetí zboží do prodeje nebo neodůvodněné vymáhání změn v uzavřených smlouvách. Dalším případem může být požadování dodatečných bezplatných služeb nebo situace, kdy odběratel u zboží podléhajícího rychlé zkáze, třeba potravin, chce platit za zboží až za déle než 15 dní.
Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče není možné se pomocí dalších regulativních opatření snažit změnit chování obchodních řetězců. Jejich chování se podle ministra dá změnit použitím existující legislativy nebo působením na českého spotřebitele.
Kabinetu Mirka Topolánka se také nelíbí, že by zákon svým obecným záměrem omezil žádoucí tlak odběratelů, a to ke škodě spotřebitelů. Návrh výrazně rozšiřuje pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a vyvolává požadavky na peníze ze státního rozpočtu, protože by musel rozšířit svou agendu a zaměstnat nové úředníky.
ÚOHS novelu dlouhodobě prosazuje. Podle jeho předsedy Martina Peciny je to jedna z cest, jak trestat firmy, které nejsou dominantním hráčem na trhu, ale přesto zneužívají své postavení.

Senát

19.4.2007

Senát zrušil ministerstvo informatiky a rozšířil práva pacientů
Senátoři schválili návrh na zrušení ministerstva informatiky. Umožnili také pacientům nahlížet do vlastní zdravotní dokumentace a přenést toto právo i na jejich blízké. V závěru dubnové schůze se vypořádali i s některými návrhy evropských směrnic. K příštímu zasedání se sejdou pravděpodobně koncem května, tedy po dvojích doplňovacích volbách a díky tomu možná v hojnějším počtu než nyní, kdy byl počet absentujících nezvykle veliký.
Ministerstvo informatiky by mělo zaniknout zhruba v polovině roku, jeho kompetence přejdou na resorty vnitra, průmyslu a obchodu a místního rozvoje. Zrušení podle ministra vnitra Ivana Langra (ODS) neznamená konec podpory rozvoje informačních a komunikačních technologií, ale je logickým krokem v rámci nového pojetí e-governmentu v ČR. Iniciativa eStat.cz tento reformní krok uvítala, podle ní by měl následovat zákon o čtyřech základních registrech, který by změnil a zeštíhlil dosavadní systém rejstříků a evidencí.
Novela, která umožňuje pacientům nahlížet do svých zdravotních karet a pořizovat si z nich kopie, má současně poskytnout jejich příbuzným přístup k dokumentaci v případě úmrtí. Součástí novely jsou i změny zákonů o profesních komorách, které v souladu s evropským právem zmírňují podmínky pro hostování zahraničních lékařů ze států EU v Česku. Bez této změny by Česku hrozily mnohamilionové sankce. I když Ústavní soud praxi takových "přílepků" odmítl, podle ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) se to na nynější případ nevztahuje. "Jedná se o čistou transpozici evropských směrnic. Jsem přesvědčen, že v tomto případě nedochází k porušení principů právního státu," uvedl.
Senát také podpořil návrh na dokončení liberalizace trhu poštovních služeb k 1. lednu 2009. Podle přijatého usnesení se domnívá, že vzniklý konkurenční tlak napomůže ke zkvalitnění nabízených služeb. Senátoři se také připojili ke snaze omezit emise v letecké dopravě prostřednictvím zařazení těchto emisí do systému emisních povolenek. Evropská komise si od tohoto návrhu slibuje omezení emisí z letecké dopravy. Omezení by se podle senátorů měla vztahovat i na letecké dopravce ze třetích zemí.
Senátoři zvolili rovněž své tři zástupce do společné česko-rakouské parlamentní skupiny, která se má věnovat problematice jaderné elektrárny Temelín. Rozhodli se v květnu uspořádat veřejné slyšení o riziku kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava po lednovém řádění orkánu Kyrill.
Na čtvrtečním jednání chyběly tři desítky z aktuálního počtu 79 senátorů, svou neúčast omluvilo kvůli zahraničním cestám či nemoci jen 17 z nich. Předseda Senátu Přemysl Sobotka to označil za znepokojující. Sobotka dále řekl, že bude apelovat na senátorské kluby s připomenutím, že základem činnosti senátora je práce ve výborech a na schůzi horní komory. Pokud by se situace nezměnila, jednotlivé případy by asi dostal na stůl mandátový a imunitní výbor. Senátorům, kteří by se dvakrát řádně neomluvili z jednání, hrozí odebrání poloviny platu.

21.4.2007

Senát bude opět kompletní až po volbách na Přerovsku
Volbou chomutovského senátora série doplňovacích senátních voleb neskončí. Koncem příštího týdne začne vybírání nového člena horní komory na Přerovsku. Vítěz těchto voleb voleb nahradí Jitku Seitlovou, bývalou senátorku za hnutí Nezávislí, která se v únoru stala zástupkyní ombudsmana. Teprve po volbě nového přerovského senátora či senátorky bude složení jednaosmdesátičlenné horní komory opět kompletní.
Na rozdíl od mužského klání na Chomutovsku se do souboje na Přerovsku zapojily vedle šesti mužů i dvě ženy. Jsou jimi náměstkyně primátora Elena Grambličková (ODS) a podnikatelka Monika Holečková (za Stranu zdravého rozumu).
Obě figurují podle údajů na serveru www.volby.cz ještě v jedné kategorii. Zatímco Holečková teprve splnila věkový limit 40 let pro vstup do Senátu a je nejmladší z kandidátů, Grambličková a středoškolský profesor Vladimír Juračka (za Stranu pro otevřenou společnost), bývalý starosta Hranic, jsou ve svých 57 letech nejstaršími kandidáty.
Další tři kandidáti se narodili před 53 lety - přerovský primátor Jiří Lajtoch (ČSSD), podnikatel Josef Nekl (KSČM) a Jaroslav Suchánek (SNK ED), starosta obce Domaželice. Pět kandidátů je přímo z Přerova, tři působí na přerovském magistrátu - kromě Lajtocha a Grambličkové ještě tajemník Jiří Bakalík (KDU-ČSL). Na úspěch Seitlové za hnutí Nezávislí chce navázat chirurg a vysokoškolský pedagog Jiří Klein.
První kolo voleb na Přerovsku se uskuteční v pátek 27. a v sobotu 28. dubna. Pokud v něm žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, dva nejúspěšnější postoupí do finále, které se bude konat o týden později. Na Přerovsku by se mělo volit ve více než dvou stovkách volebních místností, které budou připraveny pro 108.500 voličů.

Zdroj:ČTK