Souhrn významných legislativních událostí 18.6.-24.6.2007

Poslanecká sněmovna

19.6.2007

Poslanecká sněmovna schválila státní závěrečný účet za minulý rok
Poslanecká sněmovna schválila státní závěrečný účet za minulý rok. Hospodaření státu skončilo schodkem 97,6 miliardy korun proti schváleným 74,4 miliardy korun. Návrh již v dubnu schválila vláda. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) mimo jiné řekl, že loňský rok je proti roku 2005 charakteristický hlavně tím, že rostl podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu a především podíl veřejných výdajů na HDP.
Zatímco HDP v běžných cenách loni vzrostl o 7,8 procenta, zvýšil se podíl výdajů státního rozpočtu na HDP meziročně o 0,78 procentního bodu. "Jinými slovy: dobrých časů, dobrého růstu nevyužíváme k tomu, abychom snižovali podíl výdajů na hrubém domácím produktu, ale naopak ještě ten podíl jsme zvyšovali," prohlásil Kalousek.
Před poslance předstoupil také prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal a seznámil je s výtkami, které NKÚ vůči hospodaření státu má. Podle úřadu je hlavním nedostatkem předkládaných návrhů závěrečných účtů to, že se neorientují na hodnocení přínosů jednotlivých činností a programů financovaných vládou.
Kontrolované úřady podle NKÚ mimo jiné špatně účtovaly, nevedly v účetnictví peníze na některých bankovních účtech, někdy bylo účetnictví nesrozumitelné. Také nepostupovaly podle účetních metod vyžadovaných zákonem, často šlo o nesprávné metody oceňování, a to zejména budov a pozemků. NKÚ také dospěl k závěru, že účetní závěrky u kontrolovaných organizací nebyly spolehlivým podkladem pro sestavení závěrečného účtu dané kapitoly státního rozpočtu.
Sněmovní kontrolní výbor proto sněmovně navrhl, aby závěrečný účet v celkem třech kapitolách neschválila: šlo o ministerstvo školství, ministerstvo průmyslu a všeobecnou pokladní správu. Poslanci však tento návrh nepřijali.
I kdyby jej schválili, nemělo by to zřejmě žádné následky. Předseda kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM) již dříve řekl, že jde jen o formální záležitost. Také podle předsedy rozpočtového výboru Bohuslava Sobotky (ČSSD) by takové usnesení mělo jen morálně politický dopad.

Obce nezískají od státu zbývající pozemky
Obce nezískají od státu zpět pozemky, o které přišly kvůli vyvlastnění a následnému zestátnění k 31. prosinci 1949. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna, když neschválila příslušnou senátní novelu. Předloha měla umožnit obcím získat lesní a zemědělské pozemky, na nichž hospodařilo někdejší federální ministerstvo obrany.
Výhrady k senátnímu návrhu měla už vláda, podle níž by jeho přijetí mohlo mít dopady na státní rozpočet. Novela podle kabinetu neupravovala podmínky předávání a převzetí pozemků a nepamatovala na řešení případů, kdy obec neprojeví zájem o převzetí a správu pozemků kvůli tomu, že hospodaření s takovým majetkem by pro ni bylo značnou zátěží. Novela podle vlády neřeší ani situaci, kdy by byly pozemky převedeny někomu jinému a následně státem získány zpět na základě kupní smlouvy.
Sněmovna nicméně v dílčím hlasování neschválila úpravy Tomáše Kvapila (KDU-ČSL), které měly podle poslance připomínky kabinetu řešit. Nepřijala ani návrh na přímé zamítnutí novely, který podpořilo 63 ze 175 přítomných poslanců; pro zamítnutí byli hlavně zástupci ČSSD a KSČM. Schválení novely však nakonec prosazovalo jen 44 poslanců. Legislativní proces tím skončil.
Obce podle tvůrců předlohy už získaly zákonem o převodu státního majetku z roku 1991 svůj historický majetek, který vlastnila Česká republika. Na vydání majetku ve federální péči se zákon nevztahoval. Situaci zcela nevyřešila ani novela zákona z roku 2000 - obcím přiřkla pouze ten historický majetek, který před 31. prosincem 1949 získaly přidělením.
Vrácení se podle novely mělo vztahovat na pozemky mimo území vojenských újezdů. Pozemky v těchto újezdech mohou být pouze v majetku státu a obce by je podle předkladatelů mohly získat jedině v případě, pokud by se újezdy rušily nebo jejich území zmenšovalo.

Sněmovna podpořila odklad státních maturit, poprvé budou pravděpodobně v roce 2010
Start společných státních maturit se zřejmě nejméně o dva roky odkládá, poprvé by měly studenty čekat až v roce 2010. S dvouletým odkladem počítá novela školského zákona, kterou velkou většinou hlasů schválila Poslanecká sněmovna. Nyní ji posoudí Senát.
Současný zákon předpokládá, že maturity budou mít od školního roku 2007/2008 dvě části - společnou státní a školní. Většina poslanců se ale nakonec přiklonila k názoru, že spuštění společných maturit není připraveno a způsobilo by víc škody než užitku. Za jejich odklad v květnu v Praze demonstrovalo zhruba 10.000 studentů. Dolní komora schválila dvouletý odklad, přesněji řečeno - v roce 2010 by měli studenti poprvé skládat společné maturity z češtiny a cizího jazyka, z volitelného předmětu se má začít podle nových pravidel maturovat ještě o dva roky později.
Pro odklad maturit hlasovalo 152 ze 182 přítomných, to ale neznamená, že koalice a opozice jsou v tomto bodě zajedno. Neshodují se na tom, kdo přípravu společných maturit zanedbal. Koaliční zákonodárci míní, že to byly ještě předchozí vlády pod vedením ČSSD, socialisté dávají vinu pravicovým kabinetům, které zemi řídily po loňských volbách.
Někteří opoziční poslanci se navíc obávají toho, že ani v roce 2010 nové maturity nezačnou, protože koaliční strany je opět označí za nepřipravené. "Za dva roky budou odpůrci maturit argumentovat úplně stejně jako nyní a budou chtít další odklad," uvedla již dříve například poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová.
Ministryně školství Dana Kuchtová (Strana zelených) odklad státních maturit uvítala, jejich příprava podle ní ale bude intenzivně pokračovat. "Zřizuji pracovní skupinu, která na konci září či v říjnu definitivně rozhodne o tom, jaká bude forma a obsah maturit a začne připravovat logistiku," řekla novinářům. V pracovní skupině podle ministryně budou zástupci učitelů, krajů, vysokých škol i studentů.
O konečné podobě maturit budou podle Kuchtové dále vést debatu i politici. Nevyloučila přitom, že se vrátí k modelu víceúrovňové maturitní zkoušky. Ideální by podle ní bylo, kdyby vyšší stupeň maturity uznávaly vysoké školy jako součást hodnocení při přijímání nových studentů. "Víceúrovňová maturita je moje představa, ovšem já nejsem sama tady v Poslanecké sněmovně a ve vládě," řekla. Politická jednání by podle ní měla skončit na podzim, jinak ministerstvo opět nestihne společné maturity ve stanoveném termínu připravit.
Koaliční poslanci soudí, že u společné části maturit zatím není vyjasněn obsah ani koncepce. Nejsou prý hotové rámcové vzdělávací programy, které jsou podle nich podmínkou úspěšného spuštění jednotných maturit. Místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) míní, že kdyby stát spustil společné maturity nepřipravené, studenty i školy by to poškodilo. Současná vláda se podle ní snaží "odvrátit hrůzu", která se na středoškoláky valila. Bohdalová ale řekla, že objíždí školy a hovoří s učiteli a nebýt vyvolané hysterie, školy by proti novým maturitám již v příštím roce nic neměly.
Spoluautor návrhu na odložení maturit Walter Bartoš (ODS) míní, že hledání společného jádra maturit, které by bylo stravitelné pro všechny studenty středních škol, bude obtížné. "Průnik se bude hledat těžko, protože máme tři typy vzdělávacích programů, které jsou velmi vzdálené," řekl. Řešením by podle něj mohla být právě dvouúrovňová maturitní zkouška.
Školský zákon, tak jak nyní platí, předpokládá, že obsah, formu i kritéria společné části maturit bude stanovovat stát, druhá část by měla být dál věcí školy. Zastánci jednotných maturit si od nich slibují sblížení úrovně "zkoušky z dospělosti" na různých školách. Výsledek u maturity by pak prý mohl hrát větší roli při přijímání na vysokou školu.
Společná maturita se má týkat tří předmětů - českého a cizího jazyka a třetí předmět by byl "povinně-volitelný". Studenti si budou muset vybrat mezi matematikou, občanským základem, přírodovědně technickým základem a informačně technologickým základem.
"Maturitní" novelu v závěrečném hlasování podpořili koaliční poslanci i většina sociálních demokratů. Většina komunistů se hlasování zdržela.

Poslanecká sněmovna podpořila zmírnění postihů pro řidiče
Řidiče budou zřejmě čekat za některé prohřešky mírnější tresty. Poslanecká sněmovna v závěrečném čtení schválila novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích, která má zmírnit vybrané postihy a zároveň odstranit některé chyby a nelogičnosti zákona. Novela mimo jiné ruší trest pro řidiče či cyklistu, který při nehodě zraní sám sebe. Norma ještě musí do Senátu a poté k podpisu prezidentovi. Ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) poslance ujistil, že v Senátu je předjednáno, aby horní komorou tato technická novela prošla v co nejkratší době.
Novela ruší i výjimku ze zákazu zastavení a stání na zákonem vymezených místech pro řidiče vozidel rozvážejících poštu. Tuto výjimku podle předkladatelů řidiči těchto vozidel často mylně vnímali jako neomezenou výjimku ze zákazu zastavení a stání. Do novely se také rozhodnutím poslanců nedostalo omezení, které určovalo, že dopravně psychologické vyšetření může vykonat pouze klinický psycholog.
Novela ruší i dvojí trest za vjezd do pěší nebo obytné zóny. V případě stání na vyhrazeném místě pro invalidy zůstane trestem jen pokuta. Nově bude zákon postihovat zejména řidiče motocyklů, kteří zakrývají státní poznávací značku, aby policie nemohla zjistit jejich číslo. Ministr Řebíček doporučuje, aby se k hlubším úpravám zákona přistoupilo až po jeho celkovém zhodnocení, tedy nejméně po roce fungování. Zákon platí od loňského července.

Návrh na razantní omezení imunity ve sněmovně neuspěl
Senátní návrh na razantní omezení imunity poslanců a senátorů ve sněmovně neuspěl už v prvním čtení. Příslušnou změnu ústavy poslanci vrátili Senátu k dopracování. Senátoři chtěli, aby se imunita napříště vztahovala jen na projevy a hlasování v parlamentu.
Vrácení novely navrhl poslanec Marek Benda (ODS). Předlohu označil za úplný a věcný omyl Senátu, byť ji navrhli jeho straničtí kolegové a získali pro ni souhlas vlády. Návrh na vrácení podpořilo 116 ze 154 přítomných poslanců. Pro byla většina poslanců ODS, ČSSD a všichni komunisté, zelení byli proti podobně jako lidovci.
Benda ve shodě se zástupci ČSSD vyčetl senátorům, že loni zamítli poslaneckou novelu, podle níž se imunita měla vztahovat jen na dobu výkonu mandátu. Nyní je praxe taková, že pokud parlament svého člena k trestnímu stíhání nevydá, je už v daném případě navždy vyloučeno. Senát v listopadu zamítl sněmovní novelu s tím, že chce důslednější omezení imunity.

20.6.2007

Topolánkova vláda zůstává, opozici se ji nepodařilo sesadit
Vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) pokračuje ve funkci. Kabinet ve sněmovně podle očekávání odolal návrhu ČSSD na vyslovení nedůvěry. Sociální demokraté a komunisté nezískali potřebných 101 poslaneckých hlasů. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 97 přítomných socialistů a komunistů. Proti byli přítomní koaliční poslanci a bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka - dohromady 101 poslanců. Na hlasování chyběli komunista Josef Vondruška a ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS).
Koaliční vláda si ještě před hlasováním vyslechla od opozičních poslanců tvrdou kritiku své činnosti. Svou roli prý nezvládá, bez ohledu na výsledek hlasování je nedůvěryhodná a založená na korupci. Opozice kabinet kritizovala i za údajně zmatenou zahraniční politiku a za to, že se opírá o dva "přeběhlíky" - Melčáka a Pohanku. Když oba bývalí poslanci ČSSD při hlasování podpořili vládu, levicoví zákonodárci na to reagovali ironickým potleskem. Koaliční politici se do rozpravy nezapojovali a přenechali řečnický pult sociálním demokratům a komunistům.
Hlasování o nedůvěře vládě vyvolala ČSSD poté, co před nedávnou dobou neprosadila diskusi o případu lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka obviněného z korupce - socialisté chtěli mluvit o rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství vyměnit žalobce. Nový státní zástupce chce znovu otevřít již uzavřené vyšetřování.
Již před hlasováním bylo velmi pravděpodobné, že opozici se kabinet sesadit nepodaří. I Topolánkův hlavní vnitrostranický kritik Vlastimil Tlustý dal najevo, že vládu v této zkoušce důvěry "podrží". Tlustý ale v rámci ODS zakládá s několika dalšími poslanci názorovou platformu, domnívá se, že ODS se zpronevěřuje svému programu. Zdá se tedy, že pozice Topolánkova kabinetu bude i nadále velmi vratká.

Sněmovna schválila vznik kontaktních míst Czech Point
Obecní úřady a další instituce zřejmě budou moci vydávat výpisy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, rejstříku trestů či živnostenského rejstříku.Vznik jednotných kontaktních míst Czech Point má umožnit novela zákona o informačních systémech veřejné správy, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Vládní návrh posoudí ještě Senát a prezident Václav Klaus.
Poslanci zároveň schválili i návrh, který má občanům umožnit získávat elektronickou cestou ze svého počítače výpis z rejstříku trestů.
Síť kontaktních míst, z nichž budou lidé moci elektronicky komunikovat s úřady, by mělo tvořit asi 1300 obecních úřadů. Připojit by se k nim mělo také 2000 poboček České pošty.
Na Czech Pointech lidé získají veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech o jejich osobách, majetku a právech. Jejich prostřednictvím bude mít občan možnost úředně ověřit dokumenty, listiny a podpisy a převést dokumenty do elektronické formy. Dále se bude moci přes Czech Point oficiálně obrátit na kterýkoli úřad veřejné správy, a také získat informace o průběhu řízení, která se ho týkají.
V ČR již funguje asi 30 kontaktních míst Czech Point. V rámci pilotního projektu umožňují vydávání ověřených výpisů z katastru nemovitostí, obchodního a živnostenského rejstříku.
Návrh předpokládá, že za službu Czech Pointu budou lidé platit správní poplatek 50 korun. V individuálních případech ale umožňuje snížení tohoto poplatku, řekl ve sněmovně ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Příjem z poplatků bude podle něj směřovat do rozpočtu obcí. Zřízení Czech Pointů má financovat ministerstvo. Náklady na technické vybavení jednoho kontaktního místa odhadl Langer na 76.000 korun během prvních tří let. Celkové náklady na provoz Czech Pointů budou asi 120 milionů korun, dodal.
Sněmovna v rámci novely zákona o informačních systémech schválila i úpravu, která by měla výrazně zjednodušit přístup občanů k výpisu z rejstříku trestů. Lidé by jej nově mohli získat elektronickou cestou, aniž by museli navštívit příslušný úřad.
Taková možnost teoreticky existuje už nyní, v praxi ale nefunguje, protože elektronický podpis nutný pro získání výpisu nelze dostatečně ověřit. Sněmovna proto na návrh poslankyně zelených Kateřiny Jacques upravila zákon tak, aby ministerstvo práce a sociálních věcí mohlo Rejstříku trestů poskytovat identifikační údaje, které vede o občanech. Rejstřík trestů by tak mohl elektronický podpis začít uznávat.

Senát

21.6.2007

Možnost měnit předlohy zákonů v parlamentu se možná ztíží
Možnost měnit předlohy zákonů v parlamentu by měla mít jasná pravidla a pozměňovací návrhy by musely být řádně zdůvodněny a obhájeny. Na tyto úpravy se chce soustředit senátorka Soňa Paukrtová ve svém návrhu pravidel, které by měly zvýšit odpovědnost zákonodárců za navrhované zákony. Uvedla to po projednání svých záměrů v senátní ústavní komisi.
Cílem je předcházet přijímání takzvaných přílepků, tedy nesouvisejících novel, které hlavně poslanci přidávali k návrhům jiných zákonů. Paukrtová také chce, aby předkládané pozměňovací návrhy byly řádně zdůvodněny včetně možných dopadů, což ve sněmovně zdaleka nebývá obvyklé. V zájmu schválení svého návrhu ustoupila od původního záměru, aby pozměňovací návrhy mohlo podávat nejméně deset poslanců nebo pět senátorů.
S podobným návrhem v dubnu přišel poslanec ODS a bývalý primátor Plzně Zdeněk Prosek. Podle něj by byly nepřípustné předkládat pozměňovací návrhy, které by se lišily od předmětu projednávaného zákona. Senátoři z ústavní komise se proto zřejmě sejdou se svými partnery ze sněmovny.
Paukrtová už minulý rok představila svůj návrh, podle něhož by mohla zákony do budoucna navrhovat pouze skupina deseti poslanců, nikoli jednotlivci jako nyní. Zmírnila by se tím nerovná pozice vlády, Senátu nebo krajského zastupitelstva, které mohou zákony navrhovat jen jako celek. Členové ústavní komise se shodovali na tom, že zpřísnění pravidel pro předkládání zákonů či jejich změn asi nebude poslancům moc pochuti.
Přiznala to i Paukrtová. Její návrh navíc počítá i s tím, že by sněmovna nemohla sama přehlasovat prezidentské veto, pokud by zákon předtím odmítl také Senát. Takový zákon by mohl být podle návrhu přijat jen v případě souhlasu obou komor parlamentu.

Zdroj:ČTK