Souhrn významných legislativních událostí 19.2.-25.2.2007

Poslanecká sněmovna

19.2.2007

ČSSD chce měnit systém, kterým se vyhlašují bezpečnostní opatření
Sociální demokraté požadují audit, který by prověřil způsob, jakým se rozhoduje o vyhlášení mimořádných bezpečnostních opatření. Oznámil to předseda sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) Jeroným Tejc (ČSSD). Systém by se podle něj měl změnit tak, aby rozhodovali odborníci, a nikoli politici. Podle bezpečnostních expertů ODS a KDU-ČSL systém vyhlašování bezpečnostních opatřeních funguje normálně a zatím není důvod jej zásadně měnit.
Počet policejních akcí, které byly vyhlášeny na základě neověřené hrozby, se podle Tejce zvýšil s nástupem Ivana Langra (ODS) do funkce ministra vnitra. Podezření, že se někteří politici chtějí pomocí policejních akcí zviditelnit, lze podle něj předejít tím, že se rozhodování převede například na ředitele zpravodajských služeb, zejména BIS.
Policie 19.2. odvolala zvýšená bezpečnostní opatření na pražském ruzyňském letišti. Zavedla je v době, kdy dostala varování senzibilky, že na letišti hrozí teroristický útok. Policie dále vyhlásila bezpečnostní opatření také v okolí Nuselského mostu a hotelu Corinthia Towers, která souvisela s výhrůžkou bombového útoku.
"Považuji z bezpečnostního hlediska za velmi rizikové navyšování počtu mimořádných akcí policie s cílenou medializací," uvedl Tejc. ČSSD podle něj chce s ostatními politickými stranami diskutovat o změně systému, kterým jsou mimořádná opatření vyhlašována. "To celé předpokládá provedení auditu celého systému a shodu relevantních orgánů i politiků," dodal.
Podle místopředsedy sněmovního bezpečnostního výboru Tomáše Kladívka (ODS) není k podobným zásahům do policejní praxe žádný důvod. První poznatky o případném nebezpečí podle něj má policie či zpravodajská služba. "Ta pak jedná podle schváleného mechanismu, a ne že by ji úkoloval ministr vnitra," řekl. Bezpečnostní opatření v okolí Nuselského mostu i na ruzyňském letišti podle Kladívka vycházela z rozhodnutí policie, nikoliv z vůle ministra vnitra.
Také podle dalšího místopředsedy bezpečnostního výboru Pavla Severy (KDU-ČSL) nelze na základě jednoho případu tvrdit, že systém rozhodování o bezpečnostních opatřeních nefunguje. "Systém je nastaven tak, že jakékoliv nebezpečí konzultují všichni, kterých se to týká, tedy ředitelé tajných služeb, ředitelé bezpečnostních aparátů, a společně hledají, kde je míra rizika a nutných opatření," řekl.
Diskusi o způsobu, kterým se mimořádná opatření vyhlašují, se Severa nebrání. Není ale možné politiky "vyvléct" z jejich odpovědnosti, míní. "Odborníci dají dohromady podklady a informace, nabídnou řešení a politik pouze řekne, jestli to řešení akceptuje, nebo jestli na svou odpovědnost řekne stanovisko opačné," uvedl.

Někdejší ministr dopravy chce novelizovat silniční zákon
Poslanec Milan Šimonovský (KDU-ČSL), který ještě jako ministr dopravy minulý rok prosadil nový silniční zákon, ho nýní chce novelizovat. Novelu hodlá předložit poslancům do konce tohoto měsíce. Měla by zamezit tomu, aby řidič auta či jízdního kola platil až padesátitisícovou pokutu, když při nehodě zraní sám sebe, řekl Šimonovský 19.2. novinářům. Když zákonodárci novelu schválí, měla by podle něj začít platit do tří měsíců.
Vysoká pokuta by podle novely hrozila viníkovi nehody jen tehdy, pokud by zranil někoho jiného. "Tak jsme to ministerstvo i já mysleli od začátku a je škoda, že ta formulace dopadla tak, jak je v zákoně," řekl Šimonovský. Dnes úřady mnohdy požadují vysoké pokuty i po řidičích nebo cyklistech, kteří havarují například na náledí a způsobí si při tom zranění.
Problémem vysokých pokut pro lidi, kteří při nehodě na silnici zraní sami sebe, se loni v listopadu zabýval i veřejný ochránce práv. Podle něj přestupkové komise udělující těmto lidem pokuty od 25.000 do 50.000 korun chybují a měly by sahat k trestům jen do 2500 korun. Dané ustanovení zákona je nezbytné interpretovat tak, že zraněna či usmrcena musí být jiná osoba než ta, která dopravní nehodu způsobila, uvedl ombudsman Otakar Motejl v tiskové zprávě.
Rozhodnutí ombudsmana neznamená, že by lidem, kteří se zraní při nehodě způsobené vlastní vinou, nehrozila pokuta. Přestupkové komise by však viníky měly trestat za to, že "jiným způsobem porušili zákon", tedy nikoli za způsobení poranění, ale za nedodržování pravidel silničního provozu. V tomto případě hrozí pouze pokuta od 1500 do 2500 korun.

20.2.2007

Zelení připravili vlastní návrh zákona o obecném referendu
Poslanci Strany zelených připravili vlastní návrh zákona o obecném celostátním referendu. Podporu pro něj chtějí hledat napříč politickým spektrem. Oznámila to předsedkyně poslaneckého klubu Strany zelených Kateřina Jacques.
Uzákonění referenda by mohlo umožnit i lidové hlasování o umístění americké základny v ČR. S podobným návrhem nedávno přišli také poslanci KSČM. Vládním stranám včetně zelených se ale komunistická verze zákona nelíbí.
"Domníváme se, že se nám to podařilo zpracovat lépe a komplexněji, takže se pokusíme prosadit náš návrh, ale chceme o tom nejprve vést jednání," řekla Jacques. Zelení podle ní budou návrh nejprve konzultovat s ostatními politickými stranami a teprve potom ho předloží.
Zelení jsou si podle Jacques vědomi toho, že se jejich představa o zapojení veřejnosti do rozhodování liší od pohledu vládních partnerů, zejména ODS. O obecném referendu chtějí jednat jak v rámci koalice, tak s levicovou opozicí. Komunisté i sociální demokraté myšlenku obecného referenda podporují.
Strana zelených se na víkendovém sjezdu rozhodla, že nebude podporovat jednorázové referendum o umístění amerického radaru v ČR. Lidové hlasování o základně podle nich ale umožní právě zákon o obecném referendu. "Určitě by se to na to vztahovalo a umím si představit, že podle současné nálady ve společnosti by určitě byla naplněna podmínka počtu občanů, kteří by se podepsali pod petici, a tím referendum vyvolali," řekla Jacques.
K vypsání referenda by podle návrhu Strany zelených stačila petice s podpisem 300.000 občanů nebo vůle nadpoloviční většiny poslanců či senátorů. Podle komunistů by k vyvolání referenda mělo stačit 200.000 podpisů.
Debata se podle Jacques povede také například o vymezení témat, o kterých se v referendu rozhodovat nesmí. "To jsou třeba ústavně zaručená práva a svobody nebo daňová oblast," řekla.
Občanští demokraté uzákonění obecného referenda dlouhodobě odmítají. Lidovci nejsou proti, dávají ale přednost tomu, aby návrh připravila vláda. Místopředseda sněmovny za KDU-ČSL Jan Kasal po dnešním jednání lidoveckých poslanců řekl, že komunistický návrh obecného referenda křesťanští demokraté nepodpoří.

21.2.2007

Vládní návrh, který má usnadnit prodej půdy cizincům nebude pravděpodobně přijat
Vláda zřejmě ve sněmovně narazí na odpor se svým návrhem, který by cizincům ze zemí EU usnadnil nákup zemědělské půdy. První reakce poslanců naznačují, že nechuť k takové změně se nemusí omezit jen na opoziční ČSSD a KSČM. Předseda zemědělského výboru dolní komory Jiří Papež z ODS oznámil 21.2. novinářům, že ani on zatím není o správnosti novely přesvědčen. Čeká proto, s jakými argumenty vláda přijde.
Vláda podpořila novely, z nichž usnadnění nákupů vyplývá. Zájemcům z řad občanů zemí EU má stačit zaregistrovat se jako zemědělský podnikatel v místně příslušné zemědělské agentuře.
Proti snazšímu přístupu cizinců k české půdě se dříve vyslovily Agrární komora, Zemědělský svaz i Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. "U nás je dnes neprávní stav. Primární právo EU je nyní nadřazeno právu českému, takže (současná) úprava je v podstatě nesmyslná," vysvětloval vládní postoj premiér Mirek Topolánek (ODS).
Ministr zemědělství Petr Gandalovič(ODS) navrhl vládě odložení novel. "Novelu jsme schválili po rozsáhlé diskuzi, myslím, že i Petr Gandalovič uznal nesmyslnost trvání na původním znění úpravy," podotkl Topolánek.
Klíčový bude ale postoj parlamentu a v něm to bude mít předloha zřejmě obtížné. Obhajoba zájmů českých zemědělců asi nebude patřit k prioritám kabinetu, poznamenal na adresu vlády stínový ministr zemědělství a předseda klubu ČSSD Michal Hašek. "Aplausu" od sociální demokracie se podle něj vláda nedočká. Ani komunisté novelu nepodpoří. "Určitě ne," oznámil místopředseda zemědělského výboru a šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik.
Také předseda výboru Papež (ODS) má k předloze výhrady. "Myslím, že by měla Česká republika využít toho přechodného období, které trvá do roku 2011," míní. Není podle něj důvod pro změnu nynější legislativy, která české rolníky při prodeji státní zemědělské půdy zvýhodňuje. Ke změně přechodného období Českou republiku nikdo nenutí, soudí Papež. Myslí si, že v ODS nebude se svým názorem osamocen. Uvedl ale, že novelu dopředu neodmítá a chce si počkat na argumentaci vlády.

22.2.2007

Nejvyšší správní soud je proti komunistickému návrhu zákona o ztrátě mandátu
Nejvyšší správní soud (NSS) nesouhlasí s návrhem zákona o ztrátě mandátu poslanců a senátorů, kteří opustí svou stranu nebo se zpronevěří jejímu programu. Návrh poslanců KSČM podle soudců popírá podstatu zastupitelské demokracie a odvolává se k dávno překonané prvorepublikové praxi. O vyjádření požádalo soud, který měl podle návrhu o mandátech rozhodovat, Ministerstvo spravedlnosti.
"Nejvyšší správní soud vyslovuje zásadní nesouhlas s předloženým návrhem," uvedl mluvčí NSS Michal Lovritš. Podle soudců není jisté, že zákon povede k dosažení cíle, který poslanci KSČM sledují. Navíc může zpolitizovat justici. NSS míní, že návrh "je dalším pokračováním systémového narušování podstaty správního soudnictví".
Poslankyně KSČM Zuzka Bebarová Rujbrová, která patří mezi autory návrhu, s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu nesouhlasí. "Zvykli jsme si již na to, že Ústavní soud do zákonů zasahuje, ale nezvyklé je, že se takto chovají i jiné soudy,"oznámila.
Návrh, který skupina poslanců KSČM nedávno předložila, rozšiřuje ústavu o možnost ztráty mandátu z rozhodnutí Nejvyšší správního soudu. Proti němu by bylo možné odvolat se k Ústavnímu soudu. Nic dalšího ale tato ústavní novela neřeší. Kdo a za jakých okolností by se na NSS mohl obrátit, by upravovaly až další legislativní úpravy, které by komunisté předložili v případě úspěchu ústavní novely, řekla v nedávné době Bebarová Rujbrová.
Rozpor s koncepcí zastupitelské demokracie je v návrhu podle NSS zvláště patrný u senátorů. "Horní komora parlamentu je do značné míry založena na výrazně menším propojení a vlivu politických stran na senátory, byť zvolené na kandidátní listině politické strany," uvedl Lovritš. Iniciativa KSČM by pak mohla směřovat ke "změně podstatných náležitostí demokratického právního státu", která je podle ústavy nepřípustná.
Nástroje pro omezení přeběhlictví prý nelze vkládat do rukou soudů. "Prostředky k nápravě takzvané 'politické turistiky' je třeba hledat uvnitř samotných politických stran, zejména v rámci stanovení kritérií a mechanismu při výběru kandidátů," řekl Lovritš.
Další slabinou návrhu je podle NSS popření podstaty správního soudnictví, které má primárně přezkoumávat vydaná rozhodnutí, tedy kontrolovat veřejnou správu. Rozhodování o zániku mandátu by ale nepředcházelo žádné správní řízení.
Úvahy opozičních politiků o možné ztrátě poslaneckého mandátu se objevily poté, co poslanci Michal Pohanka a Miloš Melčák, kteří byli zvoleni za ČSSD, umožnili získat důvěru koaliční vládě. Představitelé ČSSD tvrdili, že tito poslanci byli zkorumpováni. Připomínali také, že i za první republiky mohl soud poslance zbavit mandátu, pokud stranu opustil z "pohnutek nízkých". Melčák i Pohanka ale veškerá obvinění na svou adresu opakovaně odmítli, země už podle nich vládu potřebovala.
Návrh KSČM čerpá inspiraci z prvorepublikové praxe, která již byla podle NSS překonána a příslušný článek někdejší československé ústavy byl tvrdě kritizován už v době svého vzniku. "V roce 2007 je proto namístě se k této 'porodní bolesti' z roku 1918 již nevracet," uvedl Lovritš.
Komunisté argumentují tím, že přeběhlictví v podstatě mění volební výsledek. "Důvěru v politický systém a fungování ústavního systému České republiky vážně narušuje jak nestabilita samotných politických stran, tak zejména jejich poslaneckých klubů. Tím se oslabuje fungování parlamentní demokracie," uvedli mimo jiné v důvodové zprávě k novele.

Senát

19.2.2007

Doplňovací volby do Senátu na Přerovsku budou v dubnu
Doplňovací volby do Senátu se na Přerovsku uskuteční 27. a 28. dubna, rozhodl prezident Václav Klaus. Novinářům to oznámil mluvčí Hradu Petr Hájek. Rozhodnutí odeslal Klaus k podpisu předsedovi vlády Mirku Topolánkovi (ODS).
Lidé ve volbách vyberou náhradníka za Jitku Seitlovou (za hnutí Nezávislí), kterou sněmovna zvolila zástupkyní veřejného ochránce práv. Zájemci o křeslo senátora, který bude v horní komoře zastupovat Přerovsko, mohou přihlášky podat nejpozději 12. března, tedy 46 dní před termínem voleb.
Doplňovací volby se letos budou konat také na Chomutovsku, kde na funkci senátora ze zdravotních důvodů rezignoval koncem ledna Petr Skála. Prezident už jejich termín určil na polovinu dubna. Odchod Skály ani Seitlové poměr sil v horní komoře příliš neovlivní.

22.2.2007

Počet petic zaslaných Senátu se snižuje, loni jich bylo 26
Počet petic zaslaných Senátu se snižuje. Loni jich bylo 26, o tři méně než o rok dříve. Nejvíce lidí se podepsalo v minulém roce pod petici, v níž vyjadřovali obavy ze zhoršování kvality a dostupnosti zdravotní péče. Bylo jich kolem čtvrt milionu. Vyplývá to ze zprávy o peticích, kterou bude horní komora projednávat na schůzi za dva týdny.
Petice ke zdravotnictví senátoři projednávali loni v květnu krátce před parlamentními volbami. Horní komora tehdy odmítla praxi přijímání zdravotnických zákonů bez zdůvodnění a odborné diskuse. Zhruba 35.000 lidí se podepsalo pod petici proti plánované trase rychlostní silnice R43 přes část Brna. Podle Senátu ale stanovení trasy je v kompetenci Jihomoravského kraje a dotčených obcí.
Přes 15.000 lidí bylo podepsáno pod peticí kritizující televizní reality show. Předloni si Senátu nejvíc lidí stěžovalo na násilí v televizi a ve filmu. Petici proti tomuto jevu podepsalo tenkrát téměř 84.000 signatářů. Loni byly nejdelší podpisové archy pod výzvou „www.zrusmekomunisty.cz“, ke které se připojilo téměř 51.000 signatářů.
Řada petic se loni týkala konkrétních regionálních problémů. Například 4200 lidí protestovalo proti rozšíření ústřední čistírny odpadních vod v Praze, téměř 4000 občanů protestovalo proti prodeji pražského kostela sv. Michaela.
Na Senát se obrátilo 331 obyvatel středočeské obce Škvorec, kteří požadovali zákaz jízdy kamionů a těžkých nákladních vozidel tímto městysem mezi Úvaly a Říčany. O 50 podpisů více bylo na petici proti umístění úložiště jaderných odpadů u obce Jistebnice na Vysočině.
Senátoři loni dostali také petici ze Vsetína s podpisy 6270 lidí, kteří vyjádřili podporu radnici a jejímu starostovi Jiřímu Čunkovi, nynějšímu senátorovi a vicepremiérovi, ve věci vystěhování místních Romů.

Zdroj: ČTK