Souhrn významných legislativních událostí 23.7.-29.7.2007

Poslanecká sněmovna

23.7.2007

Koaliční spory o zdravotní část reformy financí trvají
V koalici přetrvávají rozpory v názoru na zdravotní část reformy financí. Lidovci žádají, aby byly od poplatků u lékaře osvobozeny děti mladší 15 let. Šéf zdravotní skupiny ODS Boris Šťastný řekl, že je ochoten podpořit nanejvýš výjimku pro děti do šesti let.
I pro tu by údajně hlasoval, jen "když zavře obě oči" ve snaze zachovat vládu. Myslí si totiž, že v systému zdravotnických poplatků by mělo být výjimek co nejméně a případné sociální dopady úhrad by měl řešit sociální systém. Šťastný uvedl, že kompromis budou hledat předsedové stran. Čeká, že to bude někdy v týdnu před začátkem sněmovní schůze, na níž mají poslanci o reformě rozhodnout. Dolní komora se má sejít 14. srpna.
Předsedové ODS, KDU-ČSL a Strany zelených budou muset najít kompromis nejen ve zdravotní, ale zejména v daňové části reformy. Ani shoda ve věci poplatků ve zdravotnictví ale nebude jednoduchá. Kromě požadavku KDU-ČSL jako strany, která žádá osvobození dětí do 15 let od plateb u lékaře, jsou ve hře i výhrady lidoveckého poslance Ludvíka Hovorky. Nad rámec stanoviska svého klubu zpochybňuje i poplatky za recept a poplatky u lékaře obecně. "To je pro mě taková zásadní věc, že si myslím, že to nemohu podpořit v této podobě, pokud neprojde pozměňovací návrh, který chci navrhnout," řekl minulý týden novinářům.
Šťastný míní, že lidovci by si měli uvědomit poměry sil ve sněmovně i v koalici. Občanští demokraté už podle něj ustoupili v řadě jiných věcí "mimořádným způsobem". I úleva pro děti do šesti let je prý věc, která by se musela později měnit. "Správný systém je žádné výjimky a kompenzace v rámci sociálního systému," prohlásil poslanec ODS.
Sněmovna se kvůli reformě sejde zřejmě 14. srpna, kdy by měli poslanci předkládat pozměňovací návrhy. Spekuluje se o tom, že závěrečné hlasování by se mohlo odehrát 21. srpna. Sněmovní výbory zdravotní a sociální už reformu projednaly, rozpočtový výbor se k ní vrátí 8. srpna.

24.7.2007

ČSSD má novou úpravu místního referenda, čeká podporu zelených
Sociální demokraté během několika dnů znovu předloží návrh, aby podmínkou pro platnost místního referenda již nebyla nadpoloviční účast voličů. Počátkem června sněmovna obdobnou iniciativu ČSSD zamítla. Socialisté ji ale upravili. Nyní očekávají, že novou verzi by mohli podpořit i zelení, kteří měli k té předchozí výhrady a podíleli se v dolní komoře na jejím zamítnutí. Zelení mají šanci ukázat, že jim jde o věc, řekl dnes novinářům předseda poslanců ČSSD Michal Hašek.
Zelení mají prvky přímé demokracie ve svém programu. Ve sněmovně ale opoziční návrhy na toto téma nepodporují s tím, že se snaží úpravy referenda prosadit v rámci připravovaného vládního návrhu.
Podle vicepremiéra a předsedy Strany zelených Martina Bursíka by měl tento vládní návrh snížit kvorum pro platnost referenda na jednu třetinu; současně by však výsledek referenda měl platit v případě, pokud by jej podpořila nejméně čtvrtina všech voličů. Právě s takovou úpravou nyní podle poslance ČSSD Jeronýma Tejce přichází skupina zákonodárců sociální demokracie.
Hašek šéfovi Strany zelených připomněl, že od sněmovního jednání o místním referendu už uplynuly týdny. Tehdy podle něj Bursík přislíbil vládní návrh. "Dva měsíce jsou pryč, pryč je také pan místopředseda vlády Bursík ... možná někde přemítá o tom, jak podat vládní návrh novely zákona o místním referendu," uvedl Hašek. ČSSD tak nyní podle něj vychází zeleným vstříc a předkládá svůj návrh upravený ve smyslu připomínek, které měl Bursík k původní sociálnědemokratické předloze.

ČSSD požaduje novelu, která zastaví spekulace se zemědělskými pozemky
Ministerstvo zemědělství by mělo rychle předložit novelu, která by zabránila spekulacím se státními zemědělskými pozemky. Novinářům to řekl stínový ministr zemědělství Michal Hašek (ČSSD). Dodal, že socialisté jsou připraveni podpořit zrychlené projednání takové úpravy. Podle ministerstva zemědělství je novela připravena a bude urychleně předložena.
"S Michalem Haškem jsem na toto téma jednal a jsem rád, že se tak rychle připojil k mé iniciativě. Novela je připravena a jak jsme se s panem předsedou Haškem dohodli, bude předložena v tzv. zrychleném režimu," uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.
O spekulacích již dříve informovala Česká televize, podle níž tento problém potvrdila i kontrola všech 60 územních pracovišť Pozemkového fondu. Skupiny podnikatelů údajně manipulují soutěže a na získané pozemky získávají státní i evropské dotace.
Podvod spočívá v tom, že skupina podnikatelů podá několik nabídek na koupi pozemků s různou výší peněžní sumy. Vyhraje nejvyšší nabídka, ale vítěz nepodepíše smlouvu se státem a nezaplatí. Pozemek podle zákona získává zájemce s druhou nejvyšší nabídkou, ale ten smlouvu také nepodepíše; toto se může opakovat několikrát. Pozemek nakonec získá ten, který je nejtěsněji nad nabídkou zájemce mimo domluvenou skupinu. Výsledkem je, že místní farmáři, kteří na půdě hospodaří, se k ní nedostanou. Skupina lidí, která je většinou odjinud, pak získá dotace.
Hašek soudí, že problém by mohlo vyřešit zavedení kauce, která by propadla, pokud by zájemce o uzavření smlouvy odstoupil. Částky by ale podle něj musely být nastavené "citlivě", aby nepostihly "skutečné zemědělce".
Podle mluvčího Pozemkového fondu Michala Bureše problém projednaly orgány PF a shodly se na tom, že návrh nevratné kauce by měl být co nejdříve zapracován do zákona o prodeji půdy.
Hašek rovněž hovořil o zákonu, který se má týkat vypořádání transformačních podílů v zemědělských družstvech. V tomto bodě ministerstvo zemědělství ostře kritizoval. Podle Haška v úřadu vzniká taková varianta normy, která by mohla být protiústavní a poškodit české zemědělství. Ministerstvo prý navrhuje, aby odpovědnost za nedořešenou transformaci převzaly nástupnické firmy po někdejších jednotných zemědělských družstvech (JZD). To je ale podle Haška "na hraně ústavnosti" a ČSSD to odmítá.
Sporný zákon se má týkat náhrad za zemědělský majetek zabavený v dobách komunistického režimu, při "kolektivizaci". Svaz vlastníků půdy a soukromých rolníků již v červnu uvedl, že řada JZD povinnost vyrovnat tyto nároky obešla, a desetitisíce lidí tak prý přišly až o desítky miliard. Podle Miroslava Jirovského, šéfa Zemědělského svazu, bývalého Svazu zemědělských družstev a společností, je ale suma nevyrovnaných nároků přehnaná.
Zástupci Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků řekli, že družstva se v řadě případů přeměnila v nové obchodní společnosti, které pak nároky oprávněných osob neuznávaly. Z původní firmy, k níž se závazky vázaly, zbyla pouze bezcenná skořápka, která mnohdy skončila v likvidaci či v konkurzu. Svaz proto přivítal nynější záměr ministerstva zemědělství řešit tento stav novým zákonem.
Podstatou návrhu je to, že povinnost vyrovnat majetkové podíly oprávněných osob by měl i podnik, na který byl majetek původního družstva převeden nebo do něj vložen. Předseda Zemědělského svazu naopak s ministerským návrhem nesouhlasí. V červnu uvedl, že to přinese destabilizaci v zemědělském podnikání. Obdobně se vyjádřil Hašek.

25.7.2007

Poslanci navrhli změny v reformě financí, klíčové návrhy přijdou v srpnu
Poslanci podali rozpočtovému výboru asi třicet pozměňovacích návrhů k vládnímu balíku reformních zákonů. Klíčové změny v plánované reformě ale určí až koaliční jednání, která se odehrají těsně před začátkem srpnové schůze a během ní. Vyplynulo to z vyjádření poslanců a premiéra Mirka Topolánka.
Rozpočtový výbor se reformou bude zabývat 8. srpna. Tajemník výboru novinářům řekl, že mezi podanými návrhy není celková úprava daní z příjmu, o které uvažuje ODS. Předložené návrhy jsou podle něj většinou dílčí změny daňových sazeb.
Zástupce KSČM ve výboru Jiří Dolejš novinářům řekl, že výbor obdržel asi tři desítky návrhů. Poslanci podle něj navrhli například změny u spotřební daně z tabákových výrobků či daňových úlev na biopaliva a hypoteční úvěry. Detaily návrhů zatím rozpočtový výbor zveřejnit nechce, protože prý jde jen o pracovní verze, které poslanci mohou dále upravovat.
Dolejš výboru předložil návrh KSČM na progresivní zdanění příjmů, který radikálně mění daňovou část reformy. Lidé z příjmem nad 83 tisíc korun měsíčně by podle komunistů měli platit čtyřicetiprocentní daň. Dvě pásma zdanění navrhují pro firmy. Malé do 10 milionů zisku by měly podle komunistického návrhu odvádět 24 procent, větší 32 procent. Komunisté chtějí také zvýšení daně z převodu nemovitostí ze tří na pět procent a zrušit osvobození od dědické daně pro majetky nad 10 milionů korun.
Komunisté jsou zatím zřejmě jedinou stranou, která své klíčové návrhy k reformě ve sněmovně předložila. Šéf poslanců ODS Petr Tluchoř již dříve řekl, že nynější termín není pro koalici rozhodující. Poslanci totiž návrhy mohou podávat i přímo na jednání sněmovny, které začne 14. srpna.
Topolánek předpokládá, že koaliční jednání kvůli změnám reformy se uskuteční až těsně před mimořádnou schůzí sněmovny, tedy zřejmě v pondělí 13. srpna. "Není důvod pro to, aby probíhalo dříve," řekl premiér novinářům. Nechtěl přitom předjímat, zda z koalice vzejde jeden komplexní pozměňovací návrh, nebo několik dílčích. Sám by preferoval první variantu. V takovém případě by považoval za marnou práci, aby jednotliví vládní poslanci předkládali další návrhy - už jen proto, že by měli malou šanci získat na svou stranu většinu koalice, míní.
Koaliční lídři podle Topolánka nebudou své poslance nutit, aby jiné než koaličně dohodnuté změny nepředkládali. Budou jim to prý spíše doporučovat. Vládní návrh reformy se podle Topolánka ukázal jako nejvyváženější a doufá, že se v parlamentu změní jen minimálně. Nadále podle něj platí, že případné daňové změny nesmí měnit celkový cíl, tedy snížení rozpočtového deficitu na tři procenta HDP.
Jasné zatím není ani to, zda bude svou představu reformy v pozměňovacích návrzích prosazovat ČSSD. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek novinářům již v úterý řekl, že sociální demokraté ještě zváží, zda budou pozměňovací návrhy předkládat. Taktiku prý socialisté doladí i podle toho, jak se zachová koalice. "Pokud vůbec přijdeme s nějakými korekcemi, to musíme ještě zvážit, tak bych to spíš viděl až na druhé čtení, to znamená na schůzi sněmovny začínající 14. srpna," uvedl. Někteří poslanci ČSSD ale již své návrhy rozpočtovému výboru předložili.

27.7.2007

Návrh výjimky ze vzdělání učitelů bude pravděpodobně hotov v srpnu či září
V srpnu, případně v září chce poslanec ODS Walter Bartoš předložit sněmovně návrh novely, která by umožnila, aby na základních školách v odůvodněných případech dál vyučovali i učitelé bez vysokoškolského vzdělání.
Bartoš a jeho stranický kolega Petr Pleva ohlašovali předložení novely již před prázdninami. Proti jejich iniciativě ale podle informací v médiích protestují pedagogické fakulty, podle nichž to může tuzemské školství poškodit. Poslanci však svůj úmysl nevzdávají. Novelu sice předloží o něco později, dál ale chtějí, aby platila od nového roku, uvedl Bartoš.
Zákon v současné době počítá s tím, že učitel, který nezačne do 1. ledna aspoň studovat vysokou školu, nemůže dál učit. Poslanci ODS chtějí navrhnout prodloužení termínu na zahájení studia o pět let. I po těchto pěti letech by ale podle nich ředitel mohl v odůvodněných případech nechat ve funkci i pedagoga, který studium nezahájil.
Média citovala zástupce různých pedagogických fakult, kterým se připravovaný návrh nezamlouvá. "Je (to) podle mě naprostý nesmysl odporující světovému trendu. Pokud chce někdo výchovu a vzdělání pro své děti, potřebuje snad maturanta?" uvedl v květnu v deníku Právo například děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Josef Trna.
Počátkem července pak tentýž deník napsal, že pedagogické fakulty připravují proti novele "ostré protestní memorandum". Bartoš dodal, že ho "naprosto šokovalo", že k zákonu se takto vyjadřují lidé, kteří ho ještě neviděli. "Nečetl ho nikdo, mám ho v šuplíku," uvedl poslanec a předseda školského výboru sněmovny. Domnívá se, že pohled pedagogických fakult je velmi zúžený, lpí výhradně na formálně dosaženém vzdělání a ignoruje to, že někdo může potřebných znalostí a schopností nabýt praxí či samostudiem. "Oni v postatě zužují to vzdělání na získání schopnosti pouze ve formálně vzdělávacím systému. To je velmi nemoderní," míní.
Novela podle něj počítá s tím, že ředitel, který by chtěl ve škole nechat učitele, jenž ani po pěti letech vysokoškolské studium nezahájí, by to musel řádně zdůvodnit. "A ono se pak ukáže, za těch pět let, jestli ten člověk opravdu má nějaké mimořádné schopnosti, byť třeba nemá dosažené vzdělání," řekl. Novela prý nepovede k tomu, že by v tuzemských základních školách začali plošně vyučovat středoškoláci.
Návrh má také zvýšit prostupnost systému v tom smyslu, že učitel, který má pedagogické vzdělání a další předpoklady pro to vyučovat na gymnáziu, by mohl být ředitelem prvního stupně základní školy. Dnes to totiž podle Bartoše neplatí. "Jde o větší flexibilitu jmenování ředitelů škol, ale zůstává podmínka vysokoškolského vzdělání pedagogického směru plus doba praxe," popsal novelu. S koaličními partnery ji prý ještě neprojednával. "Prozatím jsme to řešili v ODS, tam jsem získal podporu," uvedl.

Senát

26.7.2007

Volba prezidenta by měla začít v únoru, míní Sobotka a Klaus
Prezidentská volba by měla začít v nejbližším vhodném termínu, který umožní ústava, tedy po 7. únoru příštího roku. Na jednání se na tom shodli prezident Václav Klaus a předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Šéfa sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD) rozladilo, že Sobotka s prezidentem o termínu volby hovořil již nyní a nedomluvil se nejdříve s ním. Právě šéf sněmovny totiž schůzi parlamentu k volbě prezidenta svolává, a má tak při výběru termínu rozhodující slovo.
Z ústavy vyplývá, že zákonodárci by měli novou hlavu státu začít volit mezi 7. únorem a 7. březnem. "V daném okamžiku předpokládáme a bavili jsme se o tom, že by to šlo spíše do termínu únorového," řekl novinářům po jednání Sobotka. Dodal ale, že rozhodující bude ještě diskuse s předsedou sněmovny.
Vlček, který je v těchto dnech na dovolené, prostřednictvím svého mluvčího Tomáše Vyšohlída sdělil, že nechápe, proč se s ním Sobotka nejprve na vhodném termínu volby nedomluvil a se schůzkou na Hradě nepočkal. Sám chystá schůzku s prezidentem na začátek srpna. Ve stejné době chtěl původně jednat i se šéfem Senátu.
Klaus se funkce oficiálně ujal 7. března 2003, kdy složil slavnostní slib. Pětileté volební období se podle ústavy počítá právě od tohoto dne. Nová prezidentská volba se má konat v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta.
Sobotka novinářům na Hradě řekl, že Klaus má v souboji o prezidentské křeslo jeho plnou podporu. "Řekl jsem mu, že udělám maximum pro to, aby se prezidentem stal," uvedl. Potřebné hlasy mimo ODS chce Sobotka pro Klause shánět u lidovců, nezávislých senátorů i dalších stran. ODS má ve sněmovně a v Senátu dohromady 122 hlasů. Ke zvolení prezidenta je jich potřeba 141. Klaus tedy potřebuje mimo ODS získat nejméně 19 hlasů.
Dlouholetý čestný předseda ODS je zatím jediným oficiálním kandidátem a favoritem volby. Zelení, lidovci, sociální demokraté a komunisté se na společném adeptovi ještě neshodli. Nejčastěji se nyní v souvislosti s Klausovým protikandidátem mluví o exministru zahraničí Jiřím Dienstbierovi. Předseda ČSSD Jiří Paroubek nedávno potvrdil, že jeho strana o Dienstbierově nominaci uvažuje.
Sobotka připomněl, že Dienstbiera zatím nikdo oficiálně nenominoval, a je tedy prý spíše "kandidátem médií". Šéf Senátu také míní, že by strany neměly představení případných kandidátů na prezidenta nechávat na poslední chvíli. "Čím dříve, tím lépe, aby i veřejnost měla možnost se seznámit s těmi lidmi," řekl.
Sobotka s Klausem hovořil také o výběru kandidátů do sedmičlenné rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Dva má navrhnout sněmovna, jednoho právě prezident. Z rozhovoru s Klausem podle Sobotky vyplynulo, že Hrad již začal o svém kandidátu diskutovat. "Věřím, že do konce prázdnin nebo do 15. září budeme mít seznam lidí. Totéž čekám od Poslanecké sněmovny," dodal.

Zdroj:ČTK