Souhrn významných legislativních událostí 24.9.-30.9.2007

Poslanecká sněmovna

25.9.2007

Poslanecká sněmovna schválila státní záruku za úvěr pro České dráhy
Stát se má podle Poslanecké sněmovny zaručit za další úvěr Českých drah ve výši 30 milionů eur (860 milionů korun) od společnosti Eurofima. Příslušný vládní návrh ve zrychleném řízení poslanci schválili bez námitek. Normu musí ještě posoudit Senát a prezident. Teprve poté budou moci České dráhy čerpat peníze na obnovu vozového parku v osobní dopravě.
České dráhy chtějí za prostředky z úvěru nakoupit například tři nové soupravy příměstských vlaků CityElefant od ČKD Vagónka Ostravy nebo vysokorychlostní lokomotivy řady 380. České dráhy budou z úvěru hradit 95 procent nákladů; pět procent zaplatí z vlastních zdrojů, informoval ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS).
Úvěr je splatný do roku 2017, státní záruka by neměla mít žádný dopad na státní rozpočet. Hospodaření Českých drah je podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky od roku 2003 stabilní a od roku 2004 je lepší než podnikatelský plán. Dráhy podle Řebíčka disponují záložním zdrojem pro investice, ve kterém je každý rok vyčleňována částka až 1,5 miliardy korun, která může sloužit k částečnému či úplnému splácení závazků z úvěrů.
České dráhy budou podle poslance ODS Pavla Hrnčíře splácet státnímu rozpočtu 150.000 eur (asi 4,1 milionu korun) jako odměnu za poskytnutí státní záruky. Parlament podobnou záruku drahám neschvaluje poprvé. Předminulý rok ručil za úvěr ve výši 45 milionů eur, minulý rok pak stejně jako v současné době za třicetimilionový úvěr.
Státní záruka za úvěr je vnímána v EU jako veřejná podpora, která vyžaduje souhlas Evropské komise. Ten získala záruka již v květnu. Evropská komise rozhodnutí zdůvodnila tím, že vozový park ČD je zastaralý a je třeba ho rychle nahradit. Navíc osobní železniční doprava je odvětví, které podle pravidel Evropské unie ještě není zcela otevřené hospodářské soutěži.
Evropská organizace Eurofima nepůsobí jako tradiční banka. Jejími majiteli a zároveň klienty jsou evropští železniční dopravci, kterým Eurofima poskytuje zvýhodněné úvěry na obnovu vozového parku.

Poslanecká sněmovna v prvním čtení zamítla návrh ČSSD na více peněz obcím
Poslanecká sněmovna hned v prvním čtení zamítla sociálnědemokratický návrh změn v rozpočtovém určení daní, který měl obcím a městům přinést více než osm miliard korun. Proti návrhu ČSSD hlasovali hlavně poslanci ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.
Poslanec ČSSD Radko Martínek při představování návrhu zdůraznil, že rozpočtové určení daní představuje 60 procent příjmů měst a obcí. Dodal však, že tento systém nemůže být nikdy absolutně spravedlivý a nikdy nemůže uspokojit úplně všechny.
Podle zpravodaje Vladislava Vilímce (ODS) je sice sociálnědemokratický návrh veden upřímnou snahou pomoci obcím, ale existující problémy rozpočtového určení daní neřeší. Právě poslanec Vilímec navrhl návrh zamítnout již v prvním čtení. Stínový ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) naproti tomu apeloval na poslance, aby návrh propustili do další fáze. ČSSD je podle něj připravena mimo jiné diskutovat o velikostních koeficientech obcí, podle nichž se jim peníze rozdělují.
Podle Martínka stojí návrh na principu solidarity bohatších regionů s chudšími a také musí napravovat dopady reformy veřejných financí. Sobotka například uvedl, že kvůli reformě přijdou města v roce 2009 o 5,5 miliardy korun, v dalších letech to údajně bude ještě víc.
"Je to určitě velmi nepříjemné, zejména pro obce, protože ty dopady budou zcela určitě již od příštího roku, nikoli jak vláda tvrdí až o rok později," komentoval Martínek výsledek hlasování. "My se s tím určitě nespokojíme a navrhneme i na základě té dnešní diskuse nový návrh," dodal. Sociální demokraté například navrhovali, aby obce získaly část peněz, které stát získá ze spotřebních daní.

Poslanecká sněmovna schválila novelu, která usnadní studium cizincům
Cizinci v České republice by mohli v dohledné době získat lepší přístup ke vzdělání. Za stejných podmínek jako čeští žáci a studenti by měli chodit do škol nejen občané EU, ale i cizinci s povolením k pobytu nad 90 dní. Základní školu by pak mohli navštěvovat i potomci cizinců, kteří žijí v ČR nelegálně. Počítá s tím vládní předloha, kterou Poslanecká sněmovna hladce schválila, a to ve zrychleném režimu. Nyní tedy novelu školského zákona posoudí Senát.
Návrh před poslanci obhajovala ministryně školství Dana Kuchtová, která odpoledne ohlásila odchod z funkce. Školský zákon platí od ledna 2005. Do základní školy mohou podle něj chodit cizinci s povolením k trvalému pobytu, s dlouhodobým či krátkodobým vízem, azylanti či žadatelé o azyl nebo osoby s dočasnou ochranou. Za stejných podmínek jako Češi pak mohou v ČR podle Kuchtové zatím studovat jen občané EU a jejich rodinní příslušníci či lidé s trvalým pobytem. Potomci lidí z jiných zemí, kteří v zemi pracují a žijí dlouhodobě, tuto možnost nemají. Návrh novely umožňuje vzdělávat se i jim.
Podle Kuchtové zlepšení přístupu cizinců ke vzdělání usnadní jejich zapojení do společnosti a zabrání jejich případnému vyloučení. Podle nynějšího zákona mají školy požadovat po školácích z ciziny to, aby nejpozději při svém nástupu k výuce prokázali oprávněnost svého pobytu v ČR. Podle pracovníků neziskových organizací pro pomoc uprchlíkům tak český školský zákon svým požadavkem na doložení legálnosti pobytu brání dětem do školy chodit. Upozorňují na to, že současná norma tím porušuje právo dětí na vzdělání a je v rozporu s mezinárodními dokumenty, k jejichž dodržování se země zavázala. Mezi ně patří například Úmluva o právech dítěte či dodatek k Úmluvě o ochraně lidských práv.

Poslanecká sněmovna podpořila změnu zákona o obchodu s osivem
Zákon o obchodování s osivem a sadbou se pravděpodobně změní podle dvou nových evropských směrnic. Sněmovna hladce schválila poslaneckou novelu tohoto zákona. Změna se týká hlavně jeho přílohy s výčtem jednotlivých druhů zeleniny a obilnin. Převzetí směrnic do českého právního řádu je nutné kvůli obchodování s rozmnožovacím rostlinným materiálem v rámci Evropské unie, uvedl za autory novely předseda sněmovního zemědělského výboru Jiří Papež (ODS).
"Pokud bychom totiž urychleně tuto novelu nepřijali, hrozí podnikatelské škody a snížení konkurenceschopnosti našich obchodníků a výrobců," řekl poslanec. Evropská komise zařadila do seznamu certifikovaných odrůd osiv určité druhy zeleniny a obilnin a každá členská země je povinna je začlenit do svých předpisů. Minulý rok přijaté směrnice měly být podle komise převedeny do národních právních řádů do začátku letošního července, uvedli autoři novely ze všech sněmovních frakcí.

26.9.2007

Poslanecká sněmovna podpořila vládní novelu zákoníku práce
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vládní novelu zákoníku práce, která má odstranit největší chyby současného pracovního kodexu a napomoci liberalizaci pracovního trhu. Projednávání ve vládě předcházela dohoda zaměstnavatelů s odbory. Pro novelu se vyslovili i poslanci ČSSD a KSČM. Hlasovali pro ni poslanci ze všech stran, proti nebyl žádný poslanec. Nyní ji čeká projednávání ve výborech a další čtení.
Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase, který novelu uvedl, obsahuje vládní materiál více než 120 novelizačních bodů, které upravují nejen samotný zákoník, ale i další zákony a normy. Nečas řekl, že při projednávání nového zákoníku vznikla řada pochybení, a ty se musí pracně řešit komplikovaným výkladem. Vláda koncem roku navrhla platnost zákoníku ještě o roku odložit, ale tím, že sněmovna nezkrátila příslušné lhůty, musela vláda několik dní před koncem roku vzít svůj návrh zpět. Poslanec KSČM Stanislav Grospič však upozornil na některé body, které podle jeho názoru jdou za rámec technické novely a mohou mít hlubší dopady na trh práce. Jde mimo jiné o zaměstnávání mladistvých do 18 let, kterým se rozšiřuje týdenní pracovní doba z 30 na 40 hodin. Také Alena Páralová (ODS) uvedla řadu nedostatků, které chce ve druhém čtení řešit. Novelu podpořil i bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD), podle něj jde o další krok ke zkvalitnění této normy. Poslanci schválili také zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech na 21 dní tak, aby se mohli druhým čtením zabývat již na následující schůzi.

Poslanecká sněmovna udělala první krok k přijetí antidiskriminačního zákona
Poslanecká sněmovna udělala první krok ke schválení antidiskriminačního zákona. Norma má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám či bydlení bez ohledu na věk, rasu, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví a náboženství. Vládní návrh zákona poslanci postoupili výborům k projednání. Dolní komora o návrhu rozhodne v příštích měsících.
Současná debata naznačila, že sněmovna by zákon sice mohla podpořit, je ale otázka, v jaké podobě. Levicoví poslanci si totiž myslí, že vládní návrh nejde v boji proti diskriminaci tak daleko, jak by bylo třeba. "Budeme se snažit posunout ho k evropskému standardu," uvedla jménem ČSSD poslankyně Anna Čurdová. Někteří opoziční zákonodárci přitom varovali, že pokud vládní návrh nedozná změn, nemusí ho ve finále podpořit.
Občanští demokraté se naopak netají názorem, že samostatný antidiskriminační zákon je zbytečný a že jeho přijetí umožní jen neradi - kvůli hrozícím sankcím ze strany EU. Místopředseda zelených Ondřej Liška se v této souvislosti pozastavil nad tím, že nejostřejší výpady proti normě přicházejí z koaličního tábora. Naznačil, že koalice by o tom měla ještě hovořit.
Zákon chránící před diskriminací měla Česká republika přijmout už při svém vstupu do unie před třemi lety. "Tuto normu pouštím (dál), i když mi nad tím krvácí srdce," řekl Marek Benda (ODS). Podle něj platí, že stát se musí chovat ke všem občanům neutrálně. Soudí však, že je velký omyl moderní společnosti přenášet zákazy diskriminace i do soukromoprávní sféry. Každá společnost podle něj "přirozeně diskriminuje". Vládu však ocenil, že se snažila předložit takový návrh antidiskriminačního zákona, který "povinnosti nerozšiřuje ani o milimetr". Také Bendova stranická kolegyně Eva Dundáčková soudí, že pouhý zákon nic nezlepší.
Čurdová míní, že Benda představuje jiný pohled na svět, než zastává ona. Antidiskriminační zákon podle ní neomezuje svobodu, ale jen svobodu rozhodovat na základě předsudků. "Má být člověk odmítnut v zaměstnání třeba kvůli barvě své kůže?" dotázala se řečnicky a dodala, že svoboda není a nemůže být bezbřehá.
Ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková (Strana zelených) již dříve uvedla, že Praha kvůli neexistenci zákona čelí čtyřem správním řízením. Pokud by se případ dostal před Evropský soudní dvůr, mohla by země dostat pokutu v řádu desítek milionů korun.
Zákon má usnadnit mimo jiné případné dokazování nerovného zacházení. Vládní návrh ale nerozšiřuje vymezení diskriminace, jak ho již nyní upravují české zákony. Nezahrnuje tak například diskriminaci kvůli manželskému stavu, majetkovým poměrům či kvůli členství k politických stranách. Uzákonit tyto formy diskriminace nedoporučila legislativní rada vlády. Teoreticky by se například lidé s vyššími příjmy mohli cítit diskriminováni tím, že platí vyšší odvody zdravotního a sociálního pojištění než zaměstnanci s nižším platem, konstatovala dříve Stehlíková, která má v kabinetu na starosti lidská práva a menšiny.
Pokud zákon schválí parlament a podepíše prezident, měl by začít platit od začátku příštího roku. Na dodržování rovnosti má dohlížet ombudsman. Tím se pravomoci veřejného ochránce práv výrazně rozšíří - dosud se totiž na soukromé právo nezaměřoval, věnoval se ochraně ve veřejné oblasti. Ochránce práv Otakar Motejl byl ovšem zastáncem toho, aby na rovné zacházení dohlížela nezávislá instituce.

Přechovávání dětské pornografie zřejmě bude trestné
Mít u sebe dětskou pornografii zřejmě bude trestné. Poslanecká sněmovna odmítla výhrady Senátu a příslušnou novelu trestního zákona znovu schválila i s tresty za držení dětské pornografie. Návrh nyní posoudí prezident republiky.
Podle nové normy by až dvouletý trest hrozil člověku, který "přechovává fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě". Na pornografické texty se tresty nevztahují.
Poslanecká sněmovna příslušnou novelu trestního zákona schválila již v červnu. Senát ale poslancům předlohu vrátil s tím, že paragraf o trestech za držení dětské pornografie by byl snadno zneužitelný a mohl by sloužit k provokacím. Senátoři proto navrhli spornou pasáž vypustit, podle nich by měl být potrestán pouze ten, kdo dětskou pornografii vyrábí, zpřístupňuje nebo s ní obchoduje. Sněmovna ale horní komoru přehlasovala a drtivou většinou hlasů prosadila svou verzi návrhu.
Senátoři chtěli zabránit možnosti, aby byl trestně stíhán ten, kdo by materiály obsahující dětské porno dostal elektronickou poštou. "I nevyžádaný e-mail vás může dostat do situace, že budete kriminalizován. To chceme napravit," řekl novinářům již dříve předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).
Komunistický poslanec Milan Bičík za předkladatele novely označil obavy senátorů za neopodstatněné. Nevzali prý dostatečně na vědomí, že i v případě držení dětské pornografie bude soud muset pachateli prokazovat úmysl. Novela má podle něj postihovat "vědomé držení (dětské pornografie) s cílem dalšího použití". Upozornil na to, že bez nového paragrafu o držení dětské pornografie nelze účelně zasahovat proti mezinárodní síti "spotřebitelů" těchto materiálů, ani proti rozesílání dětské pornografie poštou.
Poslankyně Jana Rybínová (ODS) zdůraznila, že nutnost zavést do českého právního řádu tresty za přechovávání dětské pornografie vychází z rozhodnutí Rady EU o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii. Poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský (ČSSD) poslaneckou verzi zákona hájil tím, že byla pečlivě připravena ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti a experty na trestní právo.
Samostatným trestným činem by podle novely mělo být také zneužití dítěte k výrobě pornografie. Za tento přečin by hrozil jeden rok až osm let vězení. Návrh také upravuje dosavadní trestný čin "ohrožování mravnosti", který mění na "šíření pornografie". Tresty za něj výrazně zpřísňuje - nyní za ohrožování mravnosti hrozí nejvýše tři roky vězení, nově by šíření pornografických děl mělo být trestáno až osmi lety.

Poslanecká sněmovna nedala společnosti Sazka možnost uplatňovat odpočet DPH
Loterijní společnosti včetně Sazky nezískají nárok na vrácení daně z přidané hodnoty (DPH). Poslanecká sněmovna přehodnotila svůj původní postoj a novelu zákona o správě daní a poplatků napodruhé schválila už bez této výjimky tak, jak jí to doporučil Senát. Přispělo k tomu vystoupení ministra financí Miroslava Kalouska (KDU-ČSL), podle něhož by byla sněmovní verze v rozporu s právem Evropské unie.
Ministr dále argumentoval tím, že sněmovní znění novely by připravilo státní rozpočet minimálně o 1,5 miliardy korun ve prospěch všech loterijních společností. Akciová společnost Sazka by vzhledem ke svým závazkům z těchto peněz musela dát nejvýše 300 milionů korun tělovýchovným svazům na financování sportu, což byl hlavní argument poslanců i Sazky pro schválení výjimky.
Kalousek se ale se sportovními svazy za přítomnosti zástupců parlamentních frakcí dohodl během letních prázdnin na tom, že jim tuto částku vyplatí ze státního rozpočtu v příštím roce z ušetřené 1,5 miliardy korun. "Tři sta milionů z té 1,5 miliardy rádi dáme té prioritě, za kterou tady všichni bojujeme, a tou je financování českého sportu," uvedl. Na podobnou systémovou dotaci se tělovýchovné jednoty typu ČSTV, Sokola či Orla mohou těšit i v letech následujících, slíbil ministr. Svazy by si měly dotaci rozdělit podle svého akcionářského zastoupení v Sazce.
Kalousek dále podotkl, že loterijním společnostem vyhovoval argument o potřebě financování českého sportu. Společnosti by si celkem mezi sebou rozdělily 1,2 miliardy korun. Tato částka už nemá s českým sportem nic společného, jsou to jenom příjmy loterijních společností, které by byly v rozporu s primárním plánem EU, dodal ministr Kalousek. Podle ministra na současném řešení vydělají všichni.
Řešení podpořil také poslanec KDU-ČSL Ladislav Šustr, který je také místopředsedou dozorčí rady Sazky. "Je to dobré řešení pro český sport," uvedl Šustr za Všesportovní kolegium ČR, jež je dobrovolným seskupením 11 největších a zastřešujících sportovních svazů a spolků. Schválení novely v senátní verzi navzdory tomu masivní podporu nezískalo, protože pro bylo 97 ze 181 přítomných poslanců. Proti ale byli pouze dva sociální demokraté, šest dalších bylo naopak spolu s vládní koalicí pro. Ostatní se hlasování zdrželi.
Sněmovní verze s výjimkou, kterou předložil poslanec ČSSD Josef Smýkal, měla umožnit odpočet DPH například u peněžitých loterií, losů, sportky, stíracích losů nebo kurzových sázek. Odpočet by se nevztahoval na tomboly, výherní automaty, kasina nebo dostihové sázky.
Vládní novela měla původně především zrušit povinnost dokládat živnostenskému úřadu potvrzení o bezdlužnosti při vstupu do podnikání. "Domníváme se, že tato povinnost zbytečně zatěžuje živnostníky a je v současné době už povinností nadbytečnou," uvedl již dříve Kalousek.

Povinnost pracovat zadarmo 150 hodin přesčas policistům zůstane
Policisté a další příslušníci bezpečnostních sborů budou mít i nadále nárok na proplacení přesčasů teprve po odpracování 150 přesčasových hodin. Návrh ČSSD a KSČM, který měl toto pravidlo z nového služebního zákona odstranit, Poslanecká sněmovna odmítla již v prvním kole projednávání. Zamítnutí novely prosadili poslanci vládní koalice.
Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) zdůraznil, že služební zákon nelze opravovat tím, že se zruší jedno jeho ustanovení. Povinnost odpracovat prvních 150 hodin přesčasů zdarma je podle něj totiž v novém zákoně vyvážena zkrácením týdenní pracovní doby, delší dovolenou a dalšími výhodami. Problém policistů, kterých se kritizované ustanovení nejvíce dotýká, prý ministerstvo bude řešit například tím, že bude dohlížet na správnou aplikaci zákona. Vláda navíc v příštím roce chystá komplexní novelu služebního zákona, která definitivně odstraní jeho největší nedostatky, uvedl Langer.
Podle sociálních demokratů paragraf o 150 hodinách přesčasů některé skupiny policistů výrazně poškozuje. "Vzhledem k tomu, že někteří skutečně odpracují 150 hodin a někteří jenom deset, tak ta nespravedlnost je tam velmi velká," řekl stínový ministr vnitra ČSSD František Bublan. Varoval před tím, že v důsledku kritizovaného ustanovení budou od policie odcházet další zkušení policisté.
Nový služební zákon na začátku roku změnil pravidla služby policistům, hasičům, dozorcům ve věznicích i celníkům. Celkem jde o zhruba 72.000 zaměstnanců. Největší část tvoří policisté, kterých je zhruba 47.000. Někteří pracovníci bezpečnostních složek tvrdí, že kvůli němu přišli o peníze, zákon také zrušil příplatky za práci o svátcích, víkendech a za noční služby. Na druhou stranu jim však prodlužuje dovolenou, zkracuje týdenní pracovní dobu a dává nárok na rehabilitaci. Také jim měl plošně navýšit základní platy.
Policejní prezident Oldřich Martinů v rádiu Impuls ocenil, že novela neprošla. "Mnohdy, než přistoupíme k nějaké další novelizaci, měli bychom se naučit správně aplikovat a užívat právní nástroje, které ještě k dispozici máme," řekl. Bublanem navrhovaná změna by podle něho mohla přispět k další deformaci zákona, který původně byl postaven na silné motivaci ke kariérnímu postupu. "Není možné, aby policista ve směnném provozu bral více peněz než jeho nadřízený," dodal policejní prezident.
Poslanec a bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc uvedl, že policisté a hasiči měli příslib výrazného zvýšení platů, což mělo odůvodnit povinnost odpracovat 150 přesčasových hodin zdarma. Podle Tejce pak platy sice některým opravdu výrazně vzrostly, jiní ale dostávají peněz naopak méně. Bublan uvedl, že většině policistů sice plat papírově mírně vzrostl, ve skutečnosti si ale buď nepolepšili vůbec, nebo jen minimálně.
Podle Langra se platové poměry 94 procentům policistů zlepšily a pouze šest procent si pohoršilo. "Existuje skupina zhruba 2440 policistů, kteří mají propad a existuje přesně ta skupina, kterou zmínil pan poslanec Bublan, zhruba 633, kde ten propad je výrazný," řekl Langer. Policejní funkcionáři by podle něj měli rozebrat individuálně každý jeden z těchto případů, aby bylo jasné, zda propad příjmů je důvodný.

27.9.2009

Poslanecká sněmovna schválila harmonogram projednávání rozpočtu na rok 2008
Poslanecká sněmovna přijala časový plán, podle kterého bude projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok. Podle usnesení musí vláda doručit návrh rozpočtu do sněmovny nejpozději 30 září. Konečné hlasování o rozpočtu by se pak mělo uskutečnit v týdnu od úterý 4. prosince. Senát se rozpočtem nezabývá, pokud projde, dostane ho rovnou k podpisu prezident republiky.
Prvé čtení by se mělo konat od středy 17. října. Poté dostanou návrh sněmovní výbory. Druhé čtení by mělo být od 28. listopadu a závěrečné pak od úterý 4. prosince.
Sociální demokracie i komunisté již dopředu avizovali, že vládní návrh rozpočtu nepodpoří. Vadí jim kromě jiného, že vychází z jimi kritizované reformy veřejných financí. Vláda posílá do sněmovny rozpočet s deficitem téměř 71 miliard korun, což je podle ministerstva financí pod tříprocentní hranicí hrubého domácího produktu (HDP) požadovanou pro přijetí eura.

Senát

27.9.2007

Senátoři z ČSSD plánují zpřísnit tresty za zneužívání svěřených dětí
Senátoři z ČSSD chtějí zpřísnit tresty za zneužívání svěřených dětí například k výrobě pornografie. Třemi až osmi lety vězení by podle nich měli být potrestáni ti, kteří by takto zneužívali děti v příbuzenském vztahu, v náhradní rodinné péči nebo měli děti na starosti v rámci zájmových kroužků a letních táborů. Do měsíce proto předloží stručnou novelu trestního zákona.
"Máme za to, že by měla být mnohem přísnější pro ty, na kterých jsou děti závislé," řekla  předsedkyně senátorů ČSSD Alena Gajdůšková. Připomněla, že toto zpřísnění obsahovala senátní verze poslanecké novely trestního zákona, podle níž kvůli případnému zneužití ale nemělo být trestné jakékoli přechovávání dětské pornografie. Poslanecká sněmovna ve středu prosadila své původní znění, podle něhož za držení takových materiálů mají hrozit až dva roky vězení.
Za zneužití dítěte k výrobě pornografie schválená novela stanoví trest ve výši jednoho až pěti let vězení. Se třemi až osmi lety odnětí svobody počítá pro ty, kdo by takto jednali jako členové mezinárodní organizované skupiny. Senátoři ČSSD chtějí k této sazbě výslovně přiřadit ty skutky, kdy se takového trestného činu člověk dopustí "na osobě svěřené jeho dozoru, zneužívaje její závislosti". Takto vysoký trest by měl mít odrazující účinky, míní Gajdůšková. Za nedostatečné pokládá platné znění trestního zákona, který označuje za přitěžující okolnosti využívání bezbrannosti, závislosti či podřízenosti oběti zločinu, případně zločiny páchané na dětech.

Zdroj:ČTK