Souhrn významných legislativních událostí 28.4.2008 - 4.5.2008

Poslanecká sněmovna

29.4.2008

Poslanecká sněmovna podpořila odkup státních dluhopisů před splatností
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh, aby stát mohl i v letošním roce skupovat vydané státní dluhopisy před jejich splatností. Hlavním účelem návrhu je snížit částku potřebnou na jejich splacení. Ministr financí Miroslav Kalousek poslancům řekl, že jen v loňském roce se pomocí těchto operací podařilo ušetřit stamiliony korun. Zároveň ujistil, že návrh nezvyšuje ani deficit, ani státní dluh.
Stát musí pro splacení již vydaných a splatných dluhopisů postupně nashromáždit enormní množství peněz, od letošního roku více než 40 miliard korun, aby v den splatnosti mohlo dluhopisy splatit a pak je zrušit. Peníze ale musí získat vydáním jiných dluhopisů, a na trhu tak existují souběžně dvě emise.
Ministerstvo financí proto navrhuje, aby mohlo vydat dluhopisy až za 20 miliard korun. Z jejich prodeje pak bude financovat odkup vydaných státních dluhopisů. Cílem těchto operací je hlavně omezit tzv. refinanční riziko. Pokud by stát nezískal včas dostatek peněz a nesplatil splatné dluhopisy, mělo by to pro něj negativní finanční důsledky.
Stejný zákon přijal parlament v předchozích letech. V roce 2002 ho jako ministr financí předkládal sociální demokrat Sobotka. Předminulý rok s ním do sněmovny přišel občanský demokrat Vlastimil Tlustý, minulý rok stejně jako v roce letošním Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).
Vláda poslala do sněmovny návrh tak, aby s ním mohla dolní komora vyslovit souhlas již v prvním čtení. Proti tomuto postupu ale opozice vznesla veto. Novelou se proto nyní bude zabývat sněmovní rozpočtový výbor.

Sněmovna podpořila novelu, která má zpřehlednit hospodaření státu
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh novely zákona o účetnictví, který má zpřehlednit hospodaření s majetkem státu. Správa věcí veřejných a veřejné rozpočty začnou být nyní spravovány na základě relevantních informací, uvedl při představování normy ministr financí Miroslav Kalousek. Předlohou se nyní bude zabývat sněmovní rozpočtový a kontrolní výbor.
V dosavadním účetnictví státu od roku 1990 podle Kalouska neexistoval systém, který by zobrazoval skutečné hospodaření. Novela přináší nový systém, má pomoci získávat důvěryhodné informace v reálném čase.
Účetnictví státu by mělo rovněž umožnit vytvářet konsolidované účetní uzávěrky státu. Záměrem ministerstva financí je, aby systém využíval podobné účetní metody jako podnikatelé.
 
Poslanecká sněmovna podpořila zánik zajišťovacího fondu záložen
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na zrušení Zajišťovacího fondu družstevních záložen. Ten by měl podle návrhu vlády zaniknout ke konci roku 2009. Ministr financí Miroslav Kalousek řekl, že fond již naplnil svůj účel a z ekonomického hlediska není přiměřené, aby ve své činnosti pokračoval.
"Důvodem jsou především nutná racionalizační opatření, neboť oproti roku 2001, kdy na území České republiky působilo kolem 130 činných družstevních záložen, je v současnosti těch zdravých pouze 19," řekl Kalousek poslancům.
Činnost fondu podle ministerstva značně utlumilo sjednocení dohledu nad finančním trhem od 1. dubna 2006. Na Zajišťovací fond jsou napojeny pouze družstevní záložny, jež před dubnem vstoupily do likvidace, či na ně byl prohlášen konkurz. Na fungující kampeličky dohlíží Česká národní banka.
Zpravodaj k této novele, poslanec Josef Smýkal (ČSSD), připomněl, že sněmovna předminulý týden propustila do druhého čtení návrh poslanců ČSSD a KSČM, který zvyšuje odškodnění klientů zkrachovalých kampeliček až do 100 procent vkladu. Horní hranice odškodnění by se měla posunout na dva miliony korun. Podle Smýkala je vládní předloha s uvedeným poslaneckým návrhem částečně v kolizi, přesto doporučil, aby ho sněmovna propustila do dalšího čtení, kde se jím bude zabývat sněmovní rozpočtový výbor.

30.4.2008

Vláda doplnila církevní zákon, návrh předloží tento týden Poslanecké sněmovně
Vláda doplnila návrh zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi o výpočet majetku, jehož se má týkat. Upravenou verzi schválila na mimořádném zasedání. Začátkem tohoto týdne pak hodlá požádat sněmovnu, aby zákon poslala do výborů. Spoluautoři zákona - ministři kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) a zemědělství Petr Gandalovič (ODS) novinářům řekli, že tím podle svého názoru vláda splnila požadavek poslance ODS Vlastimila Tlustého.
Tomu se minulé úterý podařilo spolu s opozicí a dvěma dalšími poslanci ODS prosadit odročení projednávání zákona do doby, než kabinet doplní normu o definici vydávaného majetku a ocenění budov a pozemků, za které má stát vyplatit církvím finanční náhradu. Zatím se ale zdá, že tito tři poslanci ODS přístup vlády nepovažují za dostatečné splnění svých požadavků.
Premiér Mirek Topolánek (ODS) uvedl, že kabinet musel doplnění zákona formálně schválit na mimořádné schůzi, která se kvůli tomu krátce sešla ve sněmovně. Vláda zvažovala, že normu předloží sněmovně již dříve nakonec to nechá na tento týden. Premiér poukázal na zákonné lhůty, poslancům chce také dát čas, aby si dokument prostudovali.
"Nemyslím si o tom zatím nic," reagoval Tlustý na vládní iniciativu. Více ji komentovat nechtěl. Jeho kolegové z vnitrostranické platformy ODS Juraj Raninec a Jan Schwippel, kteří s ním o odložení zákona hlasovali, situaci vnímají rezervovaně. Raninec (ODS) novinářům řekl, že to, s čím se měl zatím možnost seznámit, úterní usnesení sněmovny nesplňuje. Chce výčet majetku, nebo způsob ocenění.
Jehlička uvedl, že společně s Gandalovičem doplnili důvodovou zprávu k církevnímu zákonu. Tlustý podle něj požadoval buď výčet majetku, nebo výpočet. "My dáváme výpočet," řekl Jehlička s tím, že výčet všech položek není možný. "Jsou to tisíce a tisíce katastrálních čísel, to není možné předložit. Všechny vlády, které se tím zabývaly, od výčtové metody ustoupily," dodal.
Podle kardinála Miloslava Vlka se na tom, že v zákonu nebude výčet majetku, dohodla církev již s předchozími vládami. Vracet se k této myšlence by podle něj byl krok zpátky. "Léta jsme bojovali, aby tento restituční zákon nebyl výčtový," uvedl. Doplnit do návrhu veškerý církevní majetek by podle něj trvalo roky.
"Tento zákon není výčtový, ale je zde přesný výpočet, jak jsme k tomu dospěli," uvedl Jehlička. "Tyto analýzy vycházejí z odborných publikací, nejsou to žádná čísla vytažená z prstu, jsou to cenové mapy a hlášení," potvrdil Gandalovič.
Raninec a Schwippel se shodli, že podle toho, co o vládním výpočtu zatím vědí, upravený materiál nesplňuje jejich požadavky na podrobnou definici vydávaného majetku. "Řekl bych, že to nesplňuje to, co jsme od toho očekávali," soudí Schwippel. Důležitá je podle něj metodika ocenění majetku, který se má vrátit církvím, a zdůvodnění, proč se liší od metodiky v jiných restitučních zákonech.
Koaliční kabinet ve sněmovně se svou představou o majetkovém vyrovnání s církvemi narazil. Dolní komora nejen hlasy opozice, ale i tří občanských demokratů minulé úterý debatu o vládním návrhu odročila. Od vlády si vyžádala jeho doplnění o definici a ocenění majetku, jehož se má týkat. Vládní politici poté odhadovali, že přepracování normy potrvá měsíce. Gandalovič uvedl, že to vyplývalo z nedorozumění - původně si totiž mysleli, že sněmovna požádala vládu o podrobný výčet majetku.
"Parlamentní diskusi nad zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi považujeme za stranické boje," uvedl mluvčí České biskupské konference Juan Provecho. Církve se podle něj opět stávají rukojmím politiků v jejich sporech. Parlamentu nejde o rozumné řešení problému, jak se o to snažila vláda, dodal Provecho.
Současný text vládního návrhu počítá s vrácením asi třetiny majetku zabaveného za komunistické vlády církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun. Opozice tvrdí, že stát chce být k církvím velkorysejší, než byl v minulosti k jiným restituentům, i podle Tlustého tím neúnosně zatíží budoucí generace. Čísla, k nimž vláda ve svém návrhu dospěla, oponenti zpochybňují. Žádají zveřejnění všech podkladů.

Senát

28.4.2008

Vláda podpořila návrh zákona o protikomunistickém odboji
Vláda podpořila senátní návrh zákona, který má uznat protikomunistický odboj a ocenit jeho aktéry. Novinářům to po zasedání vlády řekl premiér Mirek Topolánek, podle kterého má ale kabinet k návrhu některé připomínky. Navrhovaný zákon stanoví, kdo bude moci získat osvědčení o odboji nebo odporu proti komunismu. Aktivní účastníci třetího odboje by pak mohli získat postavení válečných veteránů. S finančním odškodňováním zákon nepočítá.
"Stanovisko je souhlasné, ale máme tam celou řadu výhrad nebo technických i legislativních opatření," uvedl Topolánek. Podle něj bude třeba upřesnit část zákona o rehabilitaci a paragraf o vytvoření správního úřadu, který by mohl přezkoumávat rozhodnutí Ústavu pro studium totalitních režimů. "Obě ty části pokládáme za diskutabilní, jinak jsme vyslovili s tou normou souhlas," řekl.
Osvědčení odbojáře by mohli získat například ti občané někdejšího Československa, kteří s komunistickým režimem bojovali se zbraní v ruce, prováděli sabotáže, převáděli přes hranice, byli pro své postoje vězněni nejméně tři roky, v souvislosti s tím utrpěli vážnou újmu na zdraví a nejméně rok organizovali petice a demonstrace proti režimu. Mohli by být přijati do domovů péče o válečné veterány nebo jim může být poskytnut příspěvek na lázeňskou péči nebo rekreační pobyt. Ti, kdo vyvíjeli podobnou činnost v menší míře, by měli mít nárok na osvědčení účastníka odporu proti komunismu.
V Senátu předlohu návrhu senátorů za ODS a KDU-ČSL nepodpořili zástupci levice. Problémy by proto mohla mít norma spíše jen ve sněmovně, jejíž polovinu tvoří poslanci zvolení za levicové strany.
Zákon se má vztahovat na období mezi 25. únorem 1948 a 17. listopadem 1989. Byl připravován na podnět a ve spolupráci s Konfederací politických vězňů. Tvůrci zákona částečně vycházeli z obdobné normy, která už platí na Slovensku.

Zdroj:ČTK