Souhrn významných legislativních událostí 8.10.-14.10.2007

Poslanecká sněmovna

9.10.2007

Historický titul městys získaly další obce
Historický titul městys získalo zpět dalších osm českých obcí. Dekrety, které obcím titul navracejí, starostové slavnostně přijali z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD). Vlček zároveň tři obce povýšil na města.
Titul městys se přestal užívat po nástupu totality v roce 1948, minulý rok byl ale obnoven a od té doby ho již slavnostně přijalo zpět více než 100 obcí.
Starostové považují titul především za věc prestiže a návratu ke kořenům. Finanční výhody nový statut obcím nepřinese.
V roce 1948 existovalo 518 městysů, titul jim nikdy nebyl zákonem odebrán. Minulý rok v červenci nabyl účinnosti zákon, který používání titulu obnovuje. Na jeho navrácení mají nárok obce, které ho užívaly před vznikem národních výborů v roce 1954. Kromě obnovení městysů norma zároveň umožňuje, aby se některým obcím vrátil titul město. Podobně jako u městysů je podmínkou to, že jim tento titul náležel před květnem 1954.
Obce, které statut města dříve neměly a chtějí ho nově získat, musí mít alespoň 3000 obyvatel. Pro udělení titulu městys není zákonem žádné kriterium stanoveno. Záleží proto na doporučení vlády a rozhodnutí předsedy sněmovny.
Městysem se staly například jihomoravské obce Šatov a Knínice u Boskovic na Blanensku. Titulem, který poukazuje na historický význam obce, se mohou pyšnit i Pecka na Královéhradecku, Ledenice na Českobudějovicku či Žumberk na Chrudimsku. Mezi města se v současné době zařadily obce Přebuz na Sokolovsku, Chyše na Karlovarsku a Vysoké Veselí na Jičínsku.

10.10.2007

Rozpočtový výbor začal jednat o státním rozpočtu, v názoru se ale neshodl
Sněmovní rozpočtový výbor se začal zabývat návrhem státního rozpočtu na příští rok, žádné stanovisko k němu ale nezaujal. Zatímco deset přítomných koaličních poslanců hlasovalo pro návrh doporučující sněmovně, aby rozpočet přijala, stejný počet opozičních členů výboru byl proti. Opozici chyběl hlas poslance Josefa Smýkala (ČSSD), kterého vládní poslanci vypárovali.
Podle místopředsedy výboru Jiřího Dolejše (KSČM) nemusí mít výsledek jednání výboru zásadní význam pro schvalování rozpočtu ve sněmovně. Jde pouze o nepříjemný politický signál pro koalici, míní Dolejš. Návrhem by se měla ve středu zabývat v prvním čtení Poslanecká sněmovna, která by měla v této fázi schválit jeho základní parametry, tedy příjmy, výdaje a schodek.
"Poslední dobou je to častý jev, zvláště v rozpočtovém výboru, kde ta situace na jedné i druhé straně je velmi vyrovnaná, rozhoduje fakticky jeden hlas," komentoval rozhodnutí výboru náměstek ministra financí Eduard Janota. Klíčovou ekonomickou normu přišel poslancům představit místo původně ohlášeného ministra financí Miroslava Kalouska (KDU-ČSL), který se z jednání omluvil kvůli účasti na zasedání vlády. Náměstek je přesvědčen, že rozpočet bude schválen tak, jak byl navržen. Debatu označil za věcnou a konstruktivní.
Výdaje státu se v roce 2008 mají vyšplhat na 1,107 bilionu korun, příjmy dosáhnou 1,037 bilionu korun. Z EU by měl stát získat kolem 76 miliard korun. Schodek 70,8 miliardy korun představuje 2,95 procenta hrubého domácího produktu, což je pod tříprocentní hranicí požadovanou pro přijetí eura. Ministerstvo financí počítá s pětiprocentním růstem domácí ekonomiky a průměrnou mírou inflace 3,8 procenta.
To se ale nezdá předsedovi rozpočtového výboru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Podle něj se začátkem příštího roku bude inflace pohybovat mezi čtyřmi až pěti procenty, a to následkem reformy veřejných financí. Reforma zvyšuje základní sazbu daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent. Poslanci také diskutovali o tom, zda je předpokládaný pětiprocentní odhad růstu ekonomiky konzervativní, nebo pesimistický.
Reforma od příštího roku dále mění některé přímé daně, klesají daně firmám, u zaměstnanců se zavádí patnáctiprocentní zdanění tzv. superhrubé mzdy. "Vliv daní je pochopitelně promítnut v příjmové straně rozpočtu, a pokud bude platit reformní zákon, jak byl schválen, jak byl podepsán panem prezidentem, tak si myslím, že ministerstvo financí může za svými čísly velmi stát," ujistil náměstek. Reagoval tak na pochyby poslance Dolejše nad předpokládaným devítiprocentním růstem rozpočtových příjmů.
Stínový ministr průmyslu ČSSD Milan Urban se pozastavil nad tím, že se podle makroekonomické predikce do roku 2010 zpomalí růst ekonomiky a zároveň se obchodní bilance z přebytku dostane na nulu. Podle něj neodpovídá tato prognóza zahraničního obchodu realitě. Jako důkaz uvedl například plánované spuštění výroby v továrně automobilky Hyundai, většina její produkce totiž půjde na vývoz. Janota uvedl jako jeden z možných vlivů mzdový nárůst a jeho dopad na konkurenceschopnost domácích firem.
Poslance také informoval, že pokud projde navrhovaná změna v rozpočtovém určení daní krajům, budou moci kraje získávat peníze na mzdy a další osobní náklady ve školství z vyššího podílu sdílených daní, a nikoli již z kapitoly ministerstva školství. Příjmy státního rozpočtu i výdaje ministerstva se o tuto částku, zhruba 30 miliard korun, sníží. O rozdělení peněz na školství pak budou rozhodovat kraje prostřednictvím svých zastupitelstev.
Letošní rozpočet počítá s plánovaným schodkem 91 miliard korun. Janota očekává, že se podaří na daních vybrat o pět až deset miliard korun navíc a výsledný schodek by tak mohl být nižší.
Zatímco minulý rok pro rozpočet hlasovala i opoziční ČSSD, letos již vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) nemůže s podporou opozičních poslanců počítat. Kabinet rozpočet sestavil na základě dříve schválené reformy financí, kterou levicová opozice tvrdě odmítala. Již první čtení rozpočtu tak pro vládu nemusí být jednoduché. Koalice bude opět potřebovat výpomoc dvou bývalých sociálních demokratů Miloše Melčáka a Michala Pohanky.
Přesuny peněz mezi jednotlivými kapitolami, takzvané "porcování medvěda", přijde na řadu asi koncem listopadu. Počátkem prosince by pak měla sněmovna o rozpočtu definitivně rozhodnout.

12.10.2007

Vláda údajně navrhla protiústavní omezení přístupu k dokumentům EU
Vládní novela zákona o utajovaných informacích, kterou projednává Poslanecká sněmovna, údajně obsahuje protiústavní omezení přístupu k některým dokumentům NATO a EU. Tvrdí to nevládní sdružení Iuridicum Remedium, které se věnuje ochraně lidských práv. Podle vlády je novela v souladu s českým ústavním pořádkem.
Výtky sdružení se týkají navrhovaného nakládání s dokumenty, které jsou označeny jako "unclassified" v rámci NATO nebo "limite" v případě Evropské unie. Ačkoli tyto typy dokumentů nejsou utajovány, nakládání s nimi podle vlády podléhá zvláštnímu režimu, který NATO či EU vyžaduje. "Hlavním účelem zvláštního režimu je zabránit neoprávněným osobám, aby se mohly seznámit s obsahem takovýchto dokumentů," uvedla vláda v předkládací zprávě.
Předseda sněmovní komise pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu Jan Klas (ODS) k tomu dodal, že předloha pouze zakotvuje do českého právního řádu "minimální požadavky" NATO a EU na nakládání s těmito dokumenty. Novela umožňuje odmítnout poskytnutí jakékoliv informace z těchto dokumentů.
"To je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která výjimky pro práva na informace stanoví jasně a přísně," uvedla právnička sdružení Helena Svatošová ve svém prohlášení. Podle ní v podstatě ani nelze ověřit, zda by se na daný typ informací vztahoval úzký okruh těchto výjimek. Pokud bude novela schválena v navrhovaném znění, sdružení ji chce zpochybnit u Ústavního soudu.
Sněmovní výbor pro obranu se už novelou zabýval počátkem října, ale její projednání přerušil do 23. října. Novela má podle vicepremiéra Alexandra Vondry (ODS) v souvislosti s předsednictvím Česka v EU zjednodušit proces nakládání s vyhrazenými informacemi, tedy s informacemi v nejnižším stupni utajení. Umožní nevyžadovat ve všech případech evidenci podkladových materiálů k tvorbě vyhrazených dokumentů nebo potvrzování převzetí každé vyhrazené informace.

Senát

9.10.2007

Kandidáty na prezidenta bude možné oficiálně navrhovat od listopadu
Kandidáty na prezidenta republiky bude možné oficiálně navrhovat zřejmě od počátku listopadu. Do té doby bude vytvořena společná volební komise Poslanecké sněmovny a Senátu. Obě komory by měly její vznik schvalovat na svých nadcházejících schůzích.
"Vznikne společná volební komise, která bude moci přijímat návrhy senátorů a poslanců na kandidáty na prezidenta," řekl novinářům po jednání senátní volební komise její předseda Josef Pavlata (ODS). Připomněl, že kandidáta může navrhnout nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Nominace mohou předkládat nejpozději 48 hodin před samotnou volbou. Předseda sněmovny Miloslav Vlček chce společnou schůzi obou komor k volbě hlavy státu svolat nejpozději na 8. února příštího roku.
Zatím jediným kandidátem, který má jistotu nominace, je současný prezident Václav Klaus. Vzhledem k rozložení sil v obou komorách parlamentu je považován za favorita. ODS má 122 zákonodárců, a Klaus by tak ve třetím volebním kole při účasti všech poslanců a senátorů potřeboval už jen dalších 19 hlasů. Ochotu hlasovat pro něj už někteří zákonodárci mimo ODS vyjádřili.
Ostatní parlamentní strany hledají společného kandidáta, který by měl šanci proti Klausovi uspět. Vyjednávají například s ekonomem Janem Švejnarem, exministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem nebo předsedou Akademie věd Václavem Pačesem.
Společná komise bude vyhodnocovat, zda kandidáti splňují všechny předpoklady. Při vlastní volbě, která bude pravděpodobně znovu tajná, bude tato komise vydávat poslancům a senátorům hlasovací lístky, sčítat hlasy pro kandidáty a oznamovat a potvrzovat oficiální výsledky voleb.
Výběr prezidenta má jasně stanovená pravidla. Volba má nejvýše tři kola. V prvním se stane hlavou státu kandidát, který by dostal nejméně 101 hlasů ve dvousetčlenné sněmovně a alespoň 41 hlasů v Senátu, který má 81 členů. Ve druhém kole by k vítězství stačil zisk nadpoloviční většiny hlasů přítomných zákonodárců v každé z komor. Ve třetím kole se hlasy poslanců a senátorů sčítají a prezidentem by se mohl stát ten, kdo by dostal nadpoloviční většinu hlasů.
Kdyby nikdo z kandidátů nedostal potřebný počet hlasů ani v jednom kole, prezidentem by nebyl zvolen nikdo. Volba by se pak musela opakovat a volební komise by před jejím zahájením znovu shromažďovala nominace. Přihlášeni by mohli být jak neúspěšní kandidáti z první volby, tak nováčci. Při posledních volbách byl Klaus zvolen až ve třetím kole třetí volby.

Novelu o digitálním vysílání a další novely bude Senát schvalovat koncem října
Novelu, která má odblokovat nástup digitálního zemského televizního vysílání, bude Senát schvalovat na přelomu října a listopadu. Organizační výbor horní komory rozhodl, že nadcházející schůze Senátu začne ve středu 31. října. Senátoři by na schůzi měli dále projednávat novely školského a insolvenčního zákona.
Novela o digitalizaci vysílání má mimo jiné lidem přinést až několik desítek volně přístupných programů a otevřít televizní trh dalším zájemcům o vysílání. Licenci by měl získat každý, kdo o ni požádá a splní určité podmínky, jako je tomu již nyní u satelitních a kabelových stanic.
Cílem novely insolvenčního zákona je sladit insolvenční zákon se stovkou dalších norem, aby mohl být od ledna příštího roku spuštěn například insolvenční rejstřík. Nové úpadkové právo má umožnit věřitelům lépe chránit svůj majetek a urychlit konkurzní řízení. Novela má dále odstranit některé nedostatky a výkladové nejasnosti platného zákona, mění také terminologii.
Novela školského zákona má usnadnit studium cizincům. Za stejných podmínek jako čeští žáci a studenti by měli chodit do škol nejen občané EU, ale i lidé s povolením k pobytu nad 90 dní. Základní školu by pak mohli navštěvovat i potomci cizinců, kteří žijí v ČR nelegálně.
Senátoři budou schvalovat také státní záruku za další úvěr Českých drah ve výši 30 milionů eur (860 milionů korun) od společnosti Eurofima. Peníze budou drahám sloužit na obnovu vozového parku v osobní dopravě.

10.10.2007

Návrhu, aby za chodníky zodpovídali jejich majitelé, hrozí odklad
Senátorský návrh, podle něhož by měli za stav chodníků zodpovídat jen jejich vlastníci, možná nebude do letošní zimy schválen ani v horní komoře. Výbor pro veřejnou správu hlavně díky hlasům senátorů z řad starostů doporučil projednávání příslušné novely odložit do doby, než se vyjasní, kde by obce na úklid chodníků mohly získat peníze. Pro urychlené schválení návrhu zvedli ruku jen dva členové výboru.
Novela má podle jejího autora, šéfa senátního ústavně-právního výboru a teplického primátora Jaroslava Kubery (ODS) odstranit stav, kdy vlastník nemovitosti odpovídá za škody vzniklé stavem přilehlého chodníku, který mu nepatří. Majitelé domů tak nesou odpovědnost například za to, když se na zledovatělém chodníku někdo zraní. Novela by tuto odpovědnost převedla zpravidla na obce a kraje, které jsou většinou proti škodě způsobené třetím osobám pojištěny.
Odpůrci novely poukazovali na to, že občany by v případě přijetí Kuberova návrhu už nic nenutilo chodníky uklízet. Proti prostému schválení novely se postavil ve shodě s názory dalších starostů i místopředseda výboru Pavel Eybert (ODS), starosta Chýnova na Táborsku. Podle něj by novela přinesla zhoršení stavu chodníků, pokud by obcím nepřinesla finanční kompenzace za jejich úklid hlavně v zimních měsících. Poukázal na to, že obce se liší rozlohou i počtem komunikací a některým by na úklid chodníků prostě nezbývaly peníze.
Novela by mohla být podle Eyberta znovu projednána spolu s chystaným Kuberovým zákonem o komunální dani, která by měla v sobě sloučit komunální poplatky, například za odpady či psy, do jedné daně. Kubera uvažuje také o tzv. infrastrukturní dani, kterou by musely platit firmy, které pod chodníky ukládají různá vedení. Šlo by například o energetické nebo telekomunikační firmy. Firmy by tak měly platit obcím za to, že rozkopají chodníky, které podle něj pak často řádně nespraví.

Zdroj:ČTK