epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    28. 4. 2020
    ID: 111026upozornění pro uživatele

    Stav nouze a živnostníci

    V posledních dnech probíhá debata ohledně možné komplikace při uplatňování případné náhrady škod vyvolané změnou způsobu vydávání opatření ve vyhlášeném stavu nouze, a to v případě některých z nich ministerstvem zdravotnictví podle zákona o veřejném zdraví namísto původního opatření vlády podle krizového zákona. Ve snaze přispět do diskuse si dovolujeme publikovat závěry podložené citacemi předpisů, byť s touto problematikou se teprve seznamujeme, když se jedná o problematiku novou a ne zcela probádanou.

     

    Za základní normu pro předběžné posouzení důsledků vyhlášeného nouzového stavu nadále považujeme předpis 69/2020 Sb. , který zní takto :

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    USNESENÍ  VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 12. března 2020 č. 194

    vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky,

    Reklama
    Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    13.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    vyhlašuje pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky

    NOUZOVÝ STAV

     na dobu od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů.

    Vláda

    I. nařizuje ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb․, o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace krizová opatření, jejichž konkrétní provedení stanoví vláda samostatným usnesením vlády;

    II. ukládá

    1. předsedovi vlády řídit a koordinovat úkoly podle bodu I.;

    2.  členům vlády požádat vládu o předchozí souhlas k opatřením souvisejícím s vyhlášeným nouzovým stavem, která člen vlády nebo jím řízené ministerstvo činí v rámci svých pravomocí, a to před jejich uplatněním;

    III. dosavadní vydaná a platná mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví nejsou tímto vyhlášením nouzového stavu dotčena;

    IV. toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem 12. března 2020, ve 14.00 hodin a jeho platnost končí uplynutím 30 dnů od nabytí jeho účinnosti;

    V. pověřuje předsedu vlády informovat neprodleně Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyhlášení nouzového stavu podle bodu I. tohoto usnesení.

    Znění této normy je účinné od 12. 3. 2020 do 11. 4. 2020 , pokud nedojde k její změně nebo zrušení, což doposud nedošlo s tím, že na období po 11.4.2020 může tento stav prodloužit pouze poslanecká sněmovna.

    Usnesení vlády 69/2020 Sb., kterým byl vyhlášen nouzový stav, nebylo nijak změněno, zrušeno či nahrazeno", ale je nadále účinné.

    Od 24.3.2020 došlo  ale "pouze" k tomu, že některá opatření k provedení řešení krizové situace při vyhlášeném nouzovém stavu nestanovila vláda  „přímo“ krizovým opatření ve formě samostatného usnesení vlády, ale stalo se tak mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo v mimořádném opatření v jeho úvodu výslovně odkazuje pouze na zák. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, konkrétně § 69 a § 80, ale nijak neodkazuje na  usnesení vlády 69/2020 Sb. , což může působit výkladový problém, neboť není zřejmé, zda se jedná o opatření pouze podle zák.258/2000 Sb. nebo o způsob provedení usnesení vlády 69/2020 Sb. navazující na zákon k krizovém řízení dle zmocnění v čl. II. odst. 2 usnesení vlády.

    Podle § 69 odst.2 zák.258/2000 Sb.  mimořádná opatření podle odstavce 1 nařídí v nezbytně nutném rozsahu a rozhodne o jejich ukončení příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud je to nezbytné k realizaci opatření na ochranu veřejného zdraví, vyžádá si poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví součinnost Policie České republiky. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se řídí místem výskytu infekčního onemocnění. Odvolání proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek. Osoby jsou povinny se mimořádnému opatření podřídit.

    Podle § 80 odst.1 g) ministerstvo zdravotnictví k ochraně a podpoře veřejného zdraví nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a ……….a jiných mimořádných událostech, pokud mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů, a rozhoduje o jejich ukončení….

    V zákoně o ochraně veřejného zdraví 258/2000 Sb. není nikde výslovně uvedeno, že by vydání mimořádného opatření podle tohoto předpisu měla nějak schvalovat či i jen brát na vědomí vláda ČR.

    Otázkou tedy je, zda vzhledem k tomu, že vláda usnesením ze dne 23.3.2020 v předpisech  126/2020 Sb.  a 127/2000 Sb. účinných od 24. 3. 2020 o přijetí krizového opatření , předcházejícím účinnosti mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, vzala toto opatření ministerstva na vědomí s výslovným odkazem mimo jiné  slovy „v návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020“, tj. předpis 69/2020 Sb., jej cíleně takto akceptovala dle čl. II. odst.2 tohoto předpisu jako opatření související s vyhlášeným nouzovým stavem, či nikoliv.

    Dle čl. I. usnesení 69/2020 Sb. se má přímé provedení tohoto nařízení dělat samostatným usnesením vlády, pokud se má jednat o krizové opatření podle 69/2020 Sb., ale tento předpis současně  v čl. II. odst.2 umožňuje vydávat i opatření členem vlády nebo jím řízeným ministerstvem po předchozím souhlasu vlády před jejich uplatněním, a to opatření, která pouze souvisejí s vyhlášeným nouzovým stavem.

    Lze dovodit, že dle základního usnesení 69/2020 Sb. jsou předvídány 2 druhy opatření ( samotný pojem opatření, který je stejný pro dvě odlišné rozhodnutí, tj. opatření vlády a mimořádné opatření ministerstva, se tak lehce zamění)

    Lze rozlišit patrně následující druhy opatření (pořadí níže uvedené a označení písmeny není náhodné, ale odpovídá jejich významu) , a to

    A. opatření podle čl. I.  69/2020  usnesení vlády tj. přímo k provedení usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu vydaného podle krizového zákona, lze je nazvat opatřeními vydanými v nouzovém stavu dle krizového zákona

    B. opatření na základě "zmocnění" dle čl. II. odst. 2  69/2020 , tj. opatření "jen" související s vyhlášeným nouzovým stavem v rámci pravomoci člena vlády nebo jím řízeného ministerstva, lze je nazvat opatřeními vydanými v nouzovém stavu, ale pouze souvisejícími s vyhlášeným nouzovým stavem

    C. opatření vydané „mimo“ předpis 69/2020 Sb.

    Rozdíl mezi opatřeními A, B a C je v tom, že opatření vydané ministerstvem již není opatřením k provedení usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu dle krizového zákona 69/2020 Sb. (A), ale opatření vydané jen v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem se všemi důsledky s tím spojenými (B), popřípadě vydané „mimo“ tento předpis, taktéž se všemi důsledky s tím spojenými (C).

    Posouzení opatření a jejich zařazení pod B nebo C může být vzhledem k formulaci 69/2020 Sb., ale i formulaci uvození opatření ministerstva docela složitým právním problémem s různými názory, jak již plyne i ze stávajících diskusí, jejich závazné zařazení by patrně nakonec musel provést soud v rámci právního posouzení věci předložené k rozhodnutí.

    Pro přesnější pochopení, lze uvést, že opatřeními druhu A byla prvotní opatření vlády, a to

    usnesení vlády ze dne 15. března 2020 č. 215, vyhlášené pod č. 85/2020 Sb․;

    usnesení vlády ze dne 15. března 2020 č. 217, vyhlášené pod 87/2020 Sb.

    na která je pro stručnost odkazováno, a která byla zrušena usnesením vlády č. 279 ze dne 23.3.2020  126/2020 Sb. účinném od 24.3.2020 o přijetí krizového opatření, ve kterém je uvedeno

    V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona.

    Vláda

    I. bere na vědomí

    1. mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. března 2020, č. j. MZDR 12745/2020-1, kterým bylo prodlouženo omezení volného pohybu osob až na výjimky a kterým bylo nařízeno omezení pohybu na veřejně dostupných místech a omezení kontaktů, a to na dobu do dne 1. dubna 2020 do 6:00 hod.;

    2. mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. března 2020, č. j. MZDR 12745/2020-3, kterým bylo prodlouženo nařízení omezeného provozu orgánů veřejné moci a správních orgánů, a to na dobu do dne 1. dubna 2020 do 6:00 hod.;

     II.  doporučuje

    1.  zaměstnavatelům

    a) využívat nejvyšší možnou měrou práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vykonávat v místě bydliště,

    b) podporovat dovolené a placené volno pro zaměstnance a obdobné nástroje uvedené v kolektivní smlouvě,

    c) omezit výkon prací, které nejsou významné pro zachování činnosti zaměstnavatele,

    2. využívat z hygienických důvodů přednostně bezhotovostní platební styk,

    3. osobám zajišťujícím služby podle bodu I písm. g) omezit přímý kontakt se zákazníky,

    4. provozovatelům veřejných služeb (např. obchody, nákupní centra, pošty), aby v prostorách svých provozoven a prostorách využívaných k přístupu do provozoven:

    a) vytvořili podmínky pro dodržování odstupu mezi osobami alespoň 2 metry,

    b) zajistili zvýšená hygienická opatření (zejména dezinfekci);

     III. zrušuje s účinností ode dne 24. března 2020 od 6:00 hod.

    –  usnesení vlády ze dne 15. března 2020 č. 215, vyhlášené pod č. 85/2020 Sb․;

    –  usnesení vlády ze dne 15. března 2020 č. 217, vyhlášené pod 87/2020 Sb.

    a současně  "nahrazena"  opatřením druhu B - viz shora citovaný čl. I.  126/2020 Sb. (nebo podle toho, jak kdo činí výklad  - druhu C)

    Stejně tak v usnesení vlády 127/2020 Sb. účinným od 24. 3. 2020 č. 280 ze dne 23.3.2020 o přijetí krizového opatření je uvedeno:

    V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona.

    Vláda

    I. bere na vědomí mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. března 2020, č. j. MZDR 12746/2020-1, kterým byl prodloužen zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb a některých dalších činností až na výjimky, a to na dobu do dne 1. dubna 2020 do 6:00 hod.;

    II. (nemá pro potřeby tohoto stanoviska význam jej uvádět)

     III.zakazuje s účinností ode dne 24. března 2020 od 6:00 hod. do dne 1. dubna 2020 platnost nařízení, kterým obec vymezuje oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy;

    IV. zrušuje s účinností ode dne 24. března 2020 od 6:00 hod.

    – usnesení vlády ze dne 14. března 2020 č. 211, vyhlášené pod 82/2020 Sb.;

    – usnesení vlády ze dne 15. března 2020 č. 214, vyhlášené pod 84/2020 Sb.;

    – usnesení vlády ze dne 16. března 2020 č. 238, vyhlášené pod 96/2020 Sb.;

    – usnesení vlády ze dne 16. března 2020 č. 241, vyhlášené pod 99/2020 Sb.;

    – usnesení vlády ze dne 19. března 2020 č. 264, vyhlášené pod 110/2020 Sb.

    a opět stejným způsobem vláda již „jen“ bere na vědomí mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 23.3.2020 čj.: MZDR 12746/2020-1/MIN/KAN (zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách s výjimkami).

    Je třeba však vidět, že jsou ale nadále vydána i opatření druhu A jako např. 128/2020, 125/2020 Sb. , 124/2020 Sb., 123/2020 Sb. a 122/2020 Sb. účinné od 24.3.2020.

    Lze tedy dovodit, že vláda vydává opatření nadále zčásti v režimu opatření druhu A (v režimu předpisu 69/2020 Sb. s návazností na krizový zákon), a  zčásti se jedná nově od 24.3.2020 buď o opatření druhu B (ale stále v režimu předpisu 69/2020 Sb. ) nebo o opatření druhu C (zcela mimo předpis 69/2020 Sb.), když nad rámec tohoto rozboru je prozatím zkoumání toho, co přesně k tomuto postupu vedlo a jaké důsledky tomu vláda postupně přikládá, ale předběžně lze uvést, že

    Patrně aktuálně není sporu o tom, že důsledky opatření druhu A. se řídí mimo jiné krizovým zákonem, zatímco u opatření druhu B, tedy vydané „pouze“ související s vyhlášeným nouzovým stavem,  už toto nemusí být přijímáno jednoznačně a může to skýtat několik možných výkladů, a pokud by se jednalo o opatření druhu C „mimo“ předpis 69/2020 Sb., pak by se jednalo o zcela jinou problematiku.

    Co se týká krizového zákona je opakovaně odkazováno § 36 krizového zákona 240/2000 Sb. v platném znění, upravující náhradu škody dle krizového zákona, který stanoví:

    Náhrada škody

    (1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.

    ( pozn. opatření související a pojem příčinná souvislost jsou samozřejmě zcela jiné pojmy)

    (2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody.

    (3) Náhrada škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu na zdraví v některých zvláštních případech, pokud mu již nevznikl nárok na dávku úrazového pojištění podle zvláštního právního předpisu28.

    (4) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.

    (5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.

    (6) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události.

    (7) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření.

    Je možno vést úvahy a diskuse, zda novou „formální“ změnou druhu opatření ( z A na B nebo C), ač fakticky se jedná o „stále stejný stav“, je možno zcela změnit práva a povinnosti případně dotčených osob,  mimo jiné i práva na uplatňování nároků na náhradu škod, či nikoliv.

    Samotné zařazení opatření, byť i do A nebo popř. B či C ještě nedává jistotu, že budou splněny všechny předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody, neboť určení předpisu je pouze začátkem pro další zkoumání splnění všech zákonných podmínek, ale toto je nad rámec tohoto příspěvku a vyžádalo by si to samostatné další právní úvahy.

    Otázky k vyřešení do budoucna tedy zní – jak rozlišit opatření druhu A, B a C  a jaký má toto zařazení význam pro možnost uplatňování nároků? Je možno takto závažná omezení ukládat jinak než opatřením druhu A popřípadě B? Je možno opatření druhu B považovat za opatření prováděné podle krizového zákona se všemi důsledky s tím spojenými, když se jedná "pouze" o opatření související s vyhlášeným nouzovým stavem či nikoliv ? V případě, že by se jednalo o opatření typu C, pokud je vůbec možné takto postupovat, jaké to má právní důsledky ?

    Bylo cílem vlády tímto postupem vyřadit řešení škod z režimu krizového zákona či nikoliv, a pokud toto bylo cílem, podařilo se jej tímto způsobem naplnit ?

    Máme za to, že správný výklad je takový, že diskutovaná opatření ministerstva zdravotnictví by měla být podřazena pod opatření související s vyhlášeným nouzovým stavem a řešena podle krizového zákona bez ohledu na případné spekulace s formálními způsoby vydávání opatření a bez ohledu na nejednoznačnosti v konkrétních zněních.

    Mgr. Ing. Petr Konečný,
    advokát

    JUDr. Martin Major, MBA

    ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ KONEČNÝ s.r.o.
    Na Střelnici 1212/39, 779 00 Olomouc

    Tel. +420-585223861
    e-mail: posta@advokatni-kancelar.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Ing. Petr Konečný, JUDr. Martin Major, MBA (AK KONEČNÝ)
    28. 4. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Cochemská praxe
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Tesla a registrace ochranných známek ve zlé víře
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Pilotní DLT evidence přináší díky blockchainu zjednodušení pro emitenty i vlastníky zaknihovaných cenných papírů
    • Zpracování osobních údajů na základě oprávněného zájmu
    • Byznys a paragrafy, díl 8.: Zákaz konkurence jednatele

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 13.05.2025Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 13.05.2025Due Dilligence – jak nechybovat při prodeji firmy (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Vyšetřování
    • Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)
    • Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek
    • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • 10 otázek pro ... Martina Wintera
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Začala platit první vlna povinností dle AI Aktu
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru

    Soudní rozhodnutí

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Kontradiktornost řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.

    Vyšetřování

    Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.