26. 2. 2018
ID: 107184upozornění pro uživatele
Týden v české justici 19.2.-25.2.2018
Vládní novelu daňového řádu, která má prolomit bankovní tajemství, čeká střet ve sněmovním ústavně-právním výboru. Návrh nepodporují ani někteří poslanci vládní ANO. Banky, poskytovatelé platebních služeb, právní kanceláře, notáři, auditoři, exekutoři či finanční poradci. Ti všichni by měli napříště poskytovat daňové správě další údaje o svých klientech. Povinnost mlčenlivosti by se tak podle nich zásadně prolomila. U bank jde například o IP adresy počítačů nebo čísla mobilních telefonů.
Pelikán: Zeman tlačí, ať vydám Nikulina
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán je údajně pod silným tlakem staronového prezidenta Miloše Zemana, aby nechal vydat do Ruska údajného hackera Jevgenije Nikulina (30), který v Praze čeká ve vězení na rozhodnutí o svém vydání k trestnímu stíhání do ciziny. O muže mají zájem ale také USA kvůli obvinění z internetových útoků. Rozhodnutí je na Pelikánovi a podle tvrzení serveru Aktuálně.cz a týdeníku Respekt na ministra tlačil v předešlých dnech (Právo 24.2.).
V dubnu padne verdikt k OKD
Jedna z dávných privatizačních kauz, k níž vypovídal i expremiér Sobotka, spěje k finálnímu rozhodnutí PRAHA Ačkoli včerejší soud v kauze OKD, v níž podle žalobce stát v roce 2004 přišel o téměř šest miliard korun, trval pouhou hodinu, nabídl minimálně dvě zajímavé zápletky. Není náhodou čtrnáct let stará privatizace dolů promlčená? Nebudou kvůli tomu soudní znalec Rudolf Doucha a dva bývalí manažeři někdejšího Fondu národního majetku (FNM) Pavel Kuta a Jan Škurek zproštěni obžaloby? Přesně o tom se totiž včera snažil soud přesvědčit obžalovaný Jan Škurek, který byl v roce 2004, kdy vláda rozhodla o prodeji minoritního balíku akcií v OKD, členem výkonného výboru FNM (LN 24.2.).
Prezident není jen pro dobré počasí
Poslední hlava českého státu, která padla v boji, byl Ludvík Jagellonský v roce 1526 v bitvě u Moháče proti islámským Turkům. Jaké ponaučení vyplývá z letošních prezidentských voleb? Zejména že naše politické strany nemají osobnosti schopné, ochotné a způsobilé vést národ a že na evidentní zneužití nominace prezidentského kandidáta zákonodárci by se mělo zareagovat změnou ústavy, zákonů i předpisů. Volba prezidenta je totiž nesmírně důležitá kvůli těžkým chvílím, které mohou nastat při obraně suverenity země či samostatném rozhodování o vlastním osudu (LN 24.2.).
ANO čeká boj o daňovou reformu
Vládní novelu daňového řádu, která má prolomit bankovní tajemství, čeká střet ve sněmovním ústavně-právním výboru. Návrh nepodporují ani někteří poslanci vládní ANO. Banky, poskytovatelé platebních služeb, právní kanceláře, notáři, auditoři, exekutoři či finanční poradci. Ti všichni by měli napříště poskytovat daňové správě další údaje o svých klientech. Povinnost mlčenlivosti by se tak podle nich zásadně prolomila. U bank jde například o IP adresy počítačů nebo čísla mobilních telefonů (E15 23/2).
ČEPRO odvrátilo šikanózní insolvenci
Společnost Čepro po letech průtahů zvítězila v právním sporu o údajně nesplacenou pohledávku s právníkem Vladimírem Bartošem. Městský soud v Praze ve čtvrtek potvrdil, že Bartošův insolvenční návrh není důvodný, neboť společnost Čepro prokázala, že je ve výborné hospodářské kondici, a nebylo osvědčeno, že by Bartoš a alespoň jedna další osoba měli za společností Čepro splatnou pohledávku (Právo 23/2).
Prezidentský kandidát Fischer chce do Senátu
Prezidentský kandidát Fischer chce do Senátu. Poražený prezidentský kandidát Pavel Fischer včera ohlásil kandidaturu do Senátu. V senátním obvodě Praha 12, kde končí mandát Tomáši Grulichovi (ODS), chce kandidovat jako nezávislý, stojí o průřezovou podporu více stran. Zájem jej podpořit mají zatím TOP 09, STAN a KDU-ČSL, které se loni do Sněmovny dostaly jen těsně Právo 23/2).
Soud rozhodl o dovolání Dalíka, zřejmě zůstane ve vězení
Nejvyšší soud (NS) rozhodl ve středu o dovolání lobbisty Marka Dalíka (43), který si ve vězení od listopadu odpykává pětiletý trest vězení za pokus o podvod kvůli nákupu armádních vozidel Pandur. Verdikt ale soud zatím nezveřejnil, text a jeho odůvodnění musí nejdřív poslat účastníkům řízení. Z informací Práva vyplývá, že Dalík ve výkonu trestu zůstává, což nasvědčuje tomu, že NS jeho námitkám nevyhověl (Právo 23/2).
Stížnosti neuspěly, volba Zemana platí
Výsledek druhé přímé volby prezidenta je definitivní. Nejvyšší správní soud zamítl poslední čtyři stížnosti. Žádnému ze sedmi desítek podnětů nevyhověl. Nic tak nebrání tomu, aby Zeman složil slib, uvedl předseda volebního senátu Tomáš Langášek (E15 22/2).
Magistrát nedostane odškodnění za opencard
Pražský magistrát nemá nárok na tři miliony korun, jež požadoval jako náhradu škody po šéfovi hodnotící komise k opencard Jiřím Chytilovi. Potvrdil to městský soud, který zamítl odvolání Prahy. Soudní senát se ztotožnil s názorem, že město podalo žalobu pozdě a jeho požadavek je promlčený (E15 22/2).
Soudci a advokátovi hrozí obžaloba kvůli korupci
Soudci a advokátovi hrozí obžaloba kvůli korupci. Detektivové Národní centrály proti organizovaném zločinu (NCOZ) po téměř dvouletém vyšetřování uzavřeli případ údajné korupce, za kterou navrhli obžalovat chomutovského soudce Ivana Nováka a také advokáta Josefa Douchu. Případ souvisí s předčasným propuštěním odsouzeného podnikatele Tomáše Maliny, kterého Doucha zastupoval. Novák podle policie za údajný úplatek 80 tisíc korun předloni v lednu rozhodl o jeho odchodu z vězení na svobodu už v polovině trestu (Právo 22/2).
Lobbing potřebuje jasná pravidla
Země, kde se politici scházejí s lobbisty „náhodou“ na pumpách nebo v hotelích, regulaci lobbingu potřebuje. Pojem lobbista v Česku vyvolává představu člověka, který „pase“ své politiky, ať už na regionální, nebo parlamentní úrovni. Se slovem lobbing jsou nejčastěji spojovány tučné obálky. A upřímně, některé „odborné“ návrhy poslanců k zákonům, o kterých viditelně nic nevědí, toto podezření podporují. Jak funguje lobbing v praxi, jsme mohli názorně sledovat například v roce 2010. Tehdy prezident Václav Klaus vetoval zvýšení biosložky v benzinu a naftě. Předsedkyně sněmovny poté potvrdila, že veto novely zákona o ovzduší už nejde zvrátit, protože do voleb se už poslanci nesejdou. Jenže pak se ukázalo, že sněmovna se sejít přece jen může, a k přehlasování prezidenta skutečně došlo – den před volbami (HN 22/2).
Ústavní soud vyhověl stížnosti klienta H-Systemu
Poškození klienti H-Systemu mají mít nárok na řádné odškodné za téměř 13 let se vlekoucí trestní spor. Konstatoval to v úterý Ústavní soud (ÚS), když vyhověl stížnosti jednoho z klientů. Tomu totiž justice přiznala odškodné pouhých 2314 korun. Muž požadoval čtvrt miliónu korun jako náhradu nemajetkové újmy za vlekoucí se soud. Dostal ale jen něco přes dva tisíce korun od ministerstva spravedlnosti a justice mu vzkázala, že na víc nemá nárok, protože 13 let projednávání kauzy u soudu není tak moc. Senát ÚS v čele s Josefem Fialou však takový postup justice odmítl a zkritizoval především aplikaci takzvané sdílené újmy, kdy se běžně přiznávané zadostiučinění jednoduše matematicky vydělí počtem poškozených (Právo 21/2).
Diag Human chystá exekuci na ČR
Státu hrozí, že přijde o peníze uložené na účtech u lucemburských bank. Pokud Diag Human s exekucí uspěje, může ji ale realizovat i v jiných členských státech EU. Třeba v Česku. I po dvaceti šesti letech přidělává státu vrásky spor se společností Diag Human o nerealizovanou zakázku na krevní plazmu. Nejen, že koncem loňského roku otevřela společnost zahájením mezinárodní investiční arbitráže novou kapitolu, během několika týdnů se pokusí dostat k osmi miliardám, které jí přisoudil soud v roce 2008. Miliardy jsou odškodné za dopis ministra zdravotnictví Martina Bojara z roku 1996 (LN 21/2).
Pravidla pro soudy drhnou. Nepomohla ani loňská novela
Občanský soudní řád, tedy základní právní předpis pro civilní spory patří k nejvíce novelizovaným zákonům u nás. Od roku 1963, kdy ho podepsal československý prezident Antonín Novotný, se změnil už 150krát. Loňská novela z dílny ministerstva spravedlnosti, která se probojovala do finále ankety Zákon roku, by přitom měla být jednou z vůbec posledních. Resort pod vedením ministra Roberta Pelikána totiž připravuje zcela nový civilní soudní řád (HN 21/2).
Ve vládě s podporou fašistické SPD nebudu. Skončím, říká ministr Pelikán
Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) přišel s překvapivě otevřeným vyjádřením. V případě, že jeho stranický šéf a premiér v demisi Andrej Babiš dohodne novou vládu, která se bude opírat o hlasy Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury, skončí. Pelikán své rozhodnutí odůvodňuje tím, že nechce sedět ve vládě, jejíž existence závisí na podpoře „fašistické strany“, jak ji sám nazývá. Proti spolupráci s komunisty se však nevymezuje (HN 21/2).
Rathův soud může pokračovat, Pacovský není podjatý
Bývalý středočeský hejtman David Rath znovu neuspěl se snahou zbavit se soudce Roberta Pacovského coby arbitra ve svém případu podezření z korupce při veřejných zakázkách. Poté, kdy Pacovský z Krajského soudu v Praze námitku své podjatosti loni zamítl, proti čemuž Rath podal stížnost, Vrchní soud v Praze (VS) minulý týden verdikt potvrdil. Hlavní líčení pokračuje v březnu (Právo 20/2).
Evropa chce bezpečnější sociální sítě. Zpřísňuje dohled nad Facebookem a spol.
Evropa přitvrzuje v ochraně uživatelů sociálních sítí. Přiměla provozovatele Twitteru, Facebooku a Googlu+ změnit smluvní podmínky. Uživatelé těchto on‑line služeb nyní získávají účinnější prostředky k ochraně svých spotřebitelských práv. Stane‑li se například evropský uživatel sociální sítě obětí klamavé reklamy, bude mít možnost domáhat se odškodnění. Dosud se vše řídilo zákony USA, kde dotyčné firmy sídlí, které spotřebitele proti takovým podvodům téměř nechrání. Další důležitou změnou je, že provozovatelé sociálních sítí už nemohou měnit uživatelské podmínky bez předchozího upozornění (HN 20/2).
Místo vězení peněžitý trest
V posledním roce se podíl ukládání peněžitých trestů téměř zdvojnásobil. Jejich výhoda spočívá v tom, že neničí sociální vazby pachatele. Úlevu představují i pro přeplněné věznice.
S cílem uvolnit cely, ale i do-sáhnout přiléhavějšího trestání pachatelů pořádalo loni Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) spolu s Nejvyšším soudem (NS) semináře, kde soudcům, státním zástupcům a policistům vysvětlovaly dopady udělování peněžitých trestů. A spolupráce už rodí plody. Podle statistiky ministerstva spravedlnosti stoupl počet udělených peněžitých trestů téměř na dvojnásobek. Peněžitý trest jako hlavní nebo vedlejší sankci dostal – ve vztahu k počtu odsouzených – každý šestý pachatel (LN 19/2).
Pelikánova ostuda
Kárné řízení s pražskou soudkyní Helenou Královou ve středu přilákalo na Nejvyšší správní soud pěknou řádku novinářů a kameramanů. Očekávalo se, jak se kárný senát vypořádá se složitou kauzou, v níž ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) žádá odvolání soudkyně Králové kvůli ignorování pokynů nadřízených soudů v pěti případech, včetně kauzy Nagygate. Jde o hodně, neboť kárný senát již v lednu vyslovil předběžný názor, že pokud by se kárná žaloba ukázala jako důvodná, těžko by si šlo představit jiný výsledek než odvolání Králové z funkce (LN 19/2).
Získá úřad data jako policie?
Podle novely daňového řádu by mohla finanční správa žádat po bankách citlivější informace o klientech. Poslaneckou sněmovnou si zatím celkem hladce razí cestu předloha, které se děsí banky, advokáti či daňoví poradci. Pokud bez větších změn projde celým legislativním procesem, podle odborníků hrozí, že hranice toho, co znamená soukromí, se opět posunou. Skloňuje se i prolamování bankovního tajemství. Řeč je o novele daňového řádu, jež v lednu prošla prvním sněmovním čtením a minulou středu ji bez připomínek doporučil schválit rozpočtový výbor (LN 19/2).
Ústavní soud dostal loni o něco méně podnětů
Ústavní soud loni obdržel téměř 4180 stížností a dalších podání, přibližně o stovku méně než v předcházejícím roce. Přibylo ale takzvaných plenárních věcí, o kterých hlasuje všech 15 soudců a většinou vyžadují více času. Jde zejména o návrhy na rušení zákonů a také stížnosti související s volbami (HN 19/2).
Úklid po protikorupčním boji
Několik nedávno přijatých zákonů proti korupci čekají další změny. Sobotkovy vlády se toho v protikorupční legislativě stihlo hodně, namátkou registr smluv, novela zákona o střetu zájmů nebo služební zákon. Tyto zákony se však brzy budou měnit. Premiér v demisi Andrej Babiš už souhlasil se zrušením výjimky pro zveřejňování smluv ČEZ a Budějovického Budvaru z registru smluv. Chystá se další novela zákona o střetu zájmů, která by zmírnila povinnost majetkových přiznání starostů malých obcí. A vláda hnutí ANO chce měnit i nedávno přijatý služební zákon tak, aby byla odstraněna „administrativní náročnost celého systému a zajištěna pružnější pravidla“, jak se píše v programovém prohlášení vlády v demisi (EURO 19/2).
KAJÍNEK NA HRAD
Sotva jedna prezidentská kampaň skončila, druhá se začíná rozjíždět. V podhradí si lížou rány poražení protikandidáti Miloše Zemana a o nejvyšší funkci se už hlásí čerstvá krev: prezidentem chce být omilostněný vrah Jiří Kajínek. „Když jsem byl v Plzni, nabízeli mi tam, že mi seženou potřebných padesát tisíc podpisů už před letošní volbou. To jsem ale odmítl, protože kandidoval Miloš Zeman a proti němu se já rozhodně nikdy nepostavím. Vděčím mu za svobodu a samozřejmě jsem ho volil,“ prohlásil nejznámější český bývalý vězeň při besedě na Hodonínsku. Pro funkci prezidenta je podle svých slov kvalifikovaný nadmíru, protože v base seděli Zápotocký, Husák nebo Havel (Týden 19/2).
Nelze být nečinný
Ústavní soud vynesl verdikt, podle něhož jsou kraje povinny zajistit svým občanům se zdravotním postižením vhodnou péči. Práva na odpovídající sociální službu se lze domáhat před soudem. Zhruba toto konstatoval minulý týden Ústavní soud v přelomové kauze pětadvacetiletého mladíka z Rakovnicka. Muž má poruchu autistického spektra, středně těžké mentální postižení, a navíc doprovázené závažnými poruchami chování. Do začátku roku 2016 žil v menším bytě s více než osmdesátiletou babičkou a matkou, která má také zdravotní postižení. Příležitostně jim chodil pomáhat osobní asistent a rodina využívala tzv. odlehčovacích pobytů (kdy pečující dostanou možnost si na krátkou dobu odpočinout). Ženy postupně péči přestávaly zvládat, mladík má značnou sílu, několikrát je fyzicky napadl, destruoval byt a matka ani babička si s ním vůbec netroufly vycházet ven (Respekt 19/2).
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán je údajně pod silným tlakem staronového prezidenta Miloše Zemana, aby nechal vydat do Ruska údajného hackera Jevgenije Nikulina (30), který v Praze čeká ve vězení na rozhodnutí o svém vydání k trestnímu stíhání do ciziny. O muže mají zájem ale také USA kvůli obvinění z internetových útoků. Rozhodnutí je na Pelikánovi a podle tvrzení serveru Aktuálně.cz a týdeníku Respekt na ministra tlačil v předešlých dnech (Právo 24.2.).
V dubnu padne verdikt k OKD
Jedna z dávných privatizačních kauz, k níž vypovídal i expremiér Sobotka, spěje k finálnímu rozhodnutí PRAHA Ačkoli včerejší soud v kauze OKD, v níž podle žalobce stát v roce 2004 přišel o téměř šest miliard korun, trval pouhou hodinu, nabídl minimálně dvě zajímavé zápletky. Není náhodou čtrnáct let stará privatizace dolů promlčená? Nebudou kvůli tomu soudní znalec Rudolf Doucha a dva bývalí manažeři někdejšího Fondu národního majetku (FNM) Pavel Kuta a Jan Škurek zproštěni obžaloby? Přesně o tom se totiž včera snažil soud přesvědčit obžalovaný Jan Škurek, který byl v roce 2004, kdy vláda rozhodla o prodeji minoritního balíku akcií v OKD, členem výkonného výboru FNM (LN 24.2.).
Reklama
Poslední hlava českého státu, která padla v boji, byl Ludvík Jagellonský v roce 1526 v bitvě u Moháče proti islámským Turkům. Jaké ponaučení vyplývá z letošních prezidentských voleb? Zejména že naše politické strany nemají osobnosti schopné, ochotné a způsobilé vést národ a že na evidentní zneužití nominace prezidentského kandidáta zákonodárci by se mělo zareagovat změnou ústavy, zákonů i předpisů. Volba prezidenta je totiž nesmírně důležitá kvůli těžkým chvílím, které mohou nastat při obraně suverenity země či samostatném rozhodování o vlastním osudu (LN 24.2.).
ANO čeká boj o daňovou reformu
Vládní novelu daňového řádu, která má prolomit bankovní tajemství, čeká střet ve sněmovním ústavně-právním výboru. Návrh nepodporují ani někteří poslanci vládní ANO. Banky, poskytovatelé platebních služeb, právní kanceláře, notáři, auditoři, exekutoři či finanční poradci. Ti všichni by měli napříště poskytovat daňové správě další údaje o svých klientech. Povinnost mlčenlivosti by se tak podle nich zásadně prolomila. U bank jde například o IP adresy počítačů nebo čísla mobilních telefonů (E15 23/2).
ČEPRO odvrátilo šikanózní insolvenci
Společnost Čepro po letech průtahů zvítězila v právním sporu o údajně nesplacenou pohledávku s právníkem Vladimírem Bartošem. Městský soud v Praze ve čtvrtek potvrdil, že Bartošův insolvenční návrh není důvodný, neboť společnost Čepro prokázala, že je ve výborné hospodářské kondici, a nebylo osvědčeno, že by Bartoš a alespoň jedna další osoba měli za společností Čepro splatnou pohledávku (Právo 23/2).
Prezidentský kandidát Fischer chce do Senátu
Prezidentský kandidát Fischer chce do Senátu. Poražený prezidentský kandidát Pavel Fischer včera ohlásil kandidaturu do Senátu. V senátním obvodě Praha 12, kde končí mandát Tomáši Grulichovi (ODS), chce kandidovat jako nezávislý, stojí o průřezovou podporu více stran. Zájem jej podpořit mají zatím TOP 09, STAN a KDU-ČSL, které se loni do Sněmovny dostaly jen těsně Právo 23/2).
Soud rozhodl o dovolání Dalíka, zřejmě zůstane ve vězení
Nejvyšší soud (NS) rozhodl ve středu o dovolání lobbisty Marka Dalíka (43), který si ve vězení od listopadu odpykává pětiletý trest vězení za pokus o podvod kvůli nákupu armádních vozidel Pandur. Verdikt ale soud zatím nezveřejnil, text a jeho odůvodnění musí nejdřív poslat účastníkům řízení. Z informací Práva vyplývá, že Dalík ve výkonu trestu zůstává, což nasvědčuje tomu, že NS jeho námitkám nevyhověl (Právo 23/2).
Stížnosti neuspěly, volba Zemana platí
Výsledek druhé přímé volby prezidenta je definitivní. Nejvyšší správní soud zamítl poslední čtyři stížnosti. Žádnému ze sedmi desítek podnětů nevyhověl. Nic tak nebrání tomu, aby Zeman složil slib, uvedl předseda volebního senátu Tomáš Langášek (E15 22/2).
Magistrát nedostane odškodnění za opencard
Pražský magistrát nemá nárok na tři miliony korun, jež požadoval jako náhradu škody po šéfovi hodnotící komise k opencard Jiřím Chytilovi. Potvrdil to městský soud, který zamítl odvolání Prahy. Soudní senát se ztotožnil s názorem, že město podalo žalobu pozdě a jeho požadavek je promlčený (E15 22/2).
Soudci a advokátovi hrozí obžaloba kvůli korupci
Soudci a advokátovi hrozí obžaloba kvůli korupci. Detektivové Národní centrály proti organizovaném zločinu (NCOZ) po téměř dvouletém vyšetřování uzavřeli případ údajné korupce, za kterou navrhli obžalovat chomutovského soudce Ivana Nováka a také advokáta Josefa Douchu. Případ souvisí s předčasným propuštěním odsouzeného podnikatele Tomáše Maliny, kterého Doucha zastupoval. Novák podle policie za údajný úplatek 80 tisíc korun předloni v lednu rozhodl o jeho odchodu z vězení na svobodu už v polovině trestu (Právo 22/2).
Lobbing potřebuje jasná pravidla
Země, kde se politici scházejí s lobbisty „náhodou“ na pumpách nebo v hotelích, regulaci lobbingu potřebuje. Pojem lobbista v Česku vyvolává představu člověka, který „pase“ své politiky, ať už na regionální, nebo parlamentní úrovni. Se slovem lobbing jsou nejčastěji spojovány tučné obálky. A upřímně, některé „odborné“ návrhy poslanců k zákonům, o kterých viditelně nic nevědí, toto podezření podporují. Jak funguje lobbing v praxi, jsme mohli názorně sledovat například v roce 2010. Tehdy prezident Václav Klaus vetoval zvýšení biosložky v benzinu a naftě. Předsedkyně sněmovny poté potvrdila, že veto novely zákona o ovzduší už nejde zvrátit, protože do voleb se už poslanci nesejdou. Jenže pak se ukázalo, že sněmovna se sejít přece jen může, a k přehlasování prezidenta skutečně došlo – den před volbami (HN 22/2).
Ústavní soud vyhověl stížnosti klienta H-Systemu
Poškození klienti H-Systemu mají mít nárok na řádné odškodné za téměř 13 let se vlekoucí trestní spor. Konstatoval to v úterý Ústavní soud (ÚS), když vyhověl stížnosti jednoho z klientů. Tomu totiž justice přiznala odškodné pouhých 2314 korun. Muž požadoval čtvrt miliónu korun jako náhradu nemajetkové újmy za vlekoucí se soud. Dostal ale jen něco přes dva tisíce korun od ministerstva spravedlnosti a justice mu vzkázala, že na víc nemá nárok, protože 13 let projednávání kauzy u soudu není tak moc. Senát ÚS v čele s Josefem Fialou však takový postup justice odmítl a zkritizoval především aplikaci takzvané sdílené újmy, kdy se běžně přiznávané zadostiučinění jednoduše matematicky vydělí počtem poškozených (Právo 21/2).
Diag Human chystá exekuci na ČR
Státu hrozí, že přijde o peníze uložené na účtech u lucemburských bank. Pokud Diag Human s exekucí uspěje, může ji ale realizovat i v jiných členských státech EU. Třeba v Česku. I po dvaceti šesti letech přidělává státu vrásky spor se společností Diag Human o nerealizovanou zakázku na krevní plazmu. Nejen, že koncem loňského roku otevřela společnost zahájením mezinárodní investiční arbitráže novou kapitolu, během několika týdnů se pokusí dostat k osmi miliardám, které jí přisoudil soud v roce 2008. Miliardy jsou odškodné za dopis ministra zdravotnictví Martina Bojara z roku 1996 (LN 21/2).
Pravidla pro soudy drhnou. Nepomohla ani loňská novela
Občanský soudní řád, tedy základní právní předpis pro civilní spory patří k nejvíce novelizovaným zákonům u nás. Od roku 1963, kdy ho podepsal československý prezident Antonín Novotný, se změnil už 150krát. Loňská novela z dílny ministerstva spravedlnosti, která se probojovala do finále ankety Zákon roku, by přitom měla být jednou z vůbec posledních. Resort pod vedením ministra Roberta Pelikána totiž připravuje zcela nový civilní soudní řád (HN 21/2).
Ve vládě s podporou fašistické SPD nebudu. Skončím, říká ministr Pelikán
Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) přišel s překvapivě otevřeným vyjádřením. V případě, že jeho stranický šéf a premiér v demisi Andrej Babiš dohodne novou vládu, která se bude opírat o hlasy Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury, skončí. Pelikán své rozhodnutí odůvodňuje tím, že nechce sedět ve vládě, jejíž existence závisí na podpoře „fašistické strany“, jak ji sám nazývá. Proti spolupráci s komunisty se však nevymezuje (HN 21/2).
Rathův soud může pokračovat, Pacovský není podjatý
Bývalý středočeský hejtman David Rath znovu neuspěl se snahou zbavit se soudce Roberta Pacovského coby arbitra ve svém případu podezření z korupce při veřejných zakázkách. Poté, kdy Pacovský z Krajského soudu v Praze námitku své podjatosti loni zamítl, proti čemuž Rath podal stížnost, Vrchní soud v Praze (VS) minulý týden verdikt potvrdil. Hlavní líčení pokračuje v březnu (Právo 20/2).
Evropa chce bezpečnější sociální sítě. Zpřísňuje dohled nad Facebookem a spol.
Evropa přitvrzuje v ochraně uživatelů sociálních sítí. Přiměla provozovatele Twitteru, Facebooku a Googlu+ změnit smluvní podmínky. Uživatelé těchto on‑line služeb nyní získávají účinnější prostředky k ochraně svých spotřebitelských práv. Stane‑li se například evropský uživatel sociální sítě obětí klamavé reklamy, bude mít možnost domáhat se odškodnění. Dosud se vše řídilo zákony USA, kde dotyčné firmy sídlí, které spotřebitele proti takovým podvodům téměř nechrání. Další důležitou změnou je, že provozovatelé sociálních sítí už nemohou měnit uživatelské podmínky bez předchozího upozornění (HN 20/2).
Místo vězení peněžitý trest
V posledním roce se podíl ukládání peněžitých trestů téměř zdvojnásobil. Jejich výhoda spočívá v tom, že neničí sociální vazby pachatele. Úlevu představují i pro přeplněné věznice.
S cílem uvolnit cely, ale i do-sáhnout přiléhavějšího trestání pachatelů pořádalo loni Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) spolu s Nejvyšším soudem (NS) semináře, kde soudcům, státním zástupcům a policistům vysvětlovaly dopady udělování peněžitých trestů. A spolupráce už rodí plody. Podle statistiky ministerstva spravedlnosti stoupl počet udělených peněžitých trestů téměř na dvojnásobek. Peněžitý trest jako hlavní nebo vedlejší sankci dostal – ve vztahu k počtu odsouzených – každý šestý pachatel (LN 19/2).
Pelikánova ostuda
Kárné řízení s pražskou soudkyní Helenou Královou ve středu přilákalo na Nejvyšší správní soud pěknou řádku novinářů a kameramanů. Očekávalo se, jak se kárný senát vypořádá se složitou kauzou, v níž ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) žádá odvolání soudkyně Králové kvůli ignorování pokynů nadřízených soudů v pěti případech, včetně kauzy Nagygate. Jde o hodně, neboť kárný senát již v lednu vyslovil předběžný názor, že pokud by se kárná žaloba ukázala jako důvodná, těžko by si šlo představit jiný výsledek než odvolání Králové z funkce (LN 19/2).
Získá úřad data jako policie?
Podle novely daňového řádu by mohla finanční správa žádat po bankách citlivější informace o klientech. Poslaneckou sněmovnou si zatím celkem hladce razí cestu předloha, které se děsí banky, advokáti či daňoví poradci. Pokud bez větších změn projde celým legislativním procesem, podle odborníků hrozí, že hranice toho, co znamená soukromí, se opět posunou. Skloňuje se i prolamování bankovního tajemství. Řeč je o novele daňového řádu, jež v lednu prošla prvním sněmovním čtením a minulou středu ji bez připomínek doporučil schválit rozpočtový výbor (LN 19/2).
Ústavní soud dostal loni o něco méně podnětů
Ústavní soud loni obdržel téměř 4180 stížností a dalších podání, přibližně o stovku méně než v předcházejícím roce. Přibylo ale takzvaných plenárních věcí, o kterých hlasuje všech 15 soudců a většinou vyžadují více času. Jde zejména o návrhy na rušení zákonů a také stížnosti související s volbami (HN 19/2).
Úklid po protikorupčním boji
Několik nedávno přijatých zákonů proti korupci čekají další změny. Sobotkovy vlády se toho v protikorupční legislativě stihlo hodně, namátkou registr smluv, novela zákona o střetu zájmů nebo služební zákon. Tyto zákony se však brzy budou měnit. Premiér v demisi Andrej Babiš už souhlasil se zrušením výjimky pro zveřejňování smluv ČEZ a Budějovického Budvaru z registru smluv. Chystá se další novela zákona o střetu zájmů, která by zmírnila povinnost majetkových přiznání starostů malých obcí. A vláda hnutí ANO chce měnit i nedávno přijatý služební zákon tak, aby byla odstraněna „administrativní náročnost celého systému a zajištěna pružnější pravidla“, jak se píše v programovém prohlášení vlády v demisi (EURO 19/2).
KAJÍNEK NA HRAD
Sotva jedna prezidentská kampaň skončila, druhá se začíná rozjíždět. V podhradí si lížou rány poražení protikandidáti Miloše Zemana a o nejvyšší funkci se už hlásí čerstvá krev: prezidentem chce být omilostněný vrah Jiří Kajínek. „Když jsem byl v Plzni, nabízeli mi tam, že mi seženou potřebných padesát tisíc podpisů už před letošní volbou. To jsem ale odmítl, protože kandidoval Miloš Zeman a proti němu se já rozhodně nikdy nepostavím. Vděčím mu za svobodu a samozřejmě jsem ho volil,“ prohlásil nejznámější český bývalý vězeň při besedě na Hodonínsku. Pro funkci prezidenta je podle svých slov kvalifikovaný nadmíru, protože v base seděli Zápotocký, Husák nebo Havel (Týden 19/2).
Nelze být nečinný
Ústavní soud vynesl verdikt, podle něhož jsou kraje povinny zajistit svým občanům se zdravotním postižením vhodnou péči. Práva na odpovídající sociální službu se lze domáhat před soudem. Zhruba toto konstatoval minulý týden Ústavní soud v přelomové kauze pětadvacetiletého mladíka z Rakovnicka. Muž má poruchu autistického spektra, středně těžké mentální postižení, a navíc doprovázené závažnými poruchami chování. Do začátku roku 2016 žil v menším bytě s více než osmdesátiletou babičkou a matkou, která má také zdravotní postižení. Příležitostně jim chodil pomáhat osobní asistent a rodina využívala tzv. odlehčovacích pobytů (kdy pečující dostanou možnost si na krátkou dobu odpočinout). Ženy postupně péči přestávaly zvládat, mladík má značnou sílu, několikrát je fyzicky napadl, destruoval byt a matka ani babička si s ním vůbec netroufly vycházet ven (Respekt 19/2).
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
