7. 1. 2003
ID: 20540upozornění pro uživatele
Úpadek v judikatuře soudů
Názor, že nedostatek osvědčení úpadku dlužníka způsobuje nedostatek podmínky řízení, pro který řízení musí být zastaveno (§ 103, § 104 o. s. ř.), nemá oporu ani v ustanovení § 12a odst. 1 zákona. Jestliže se v tomto ustanovení hovoří o splnění „zákonem stanovených podmínek“ pro prohlášení konkursu, mají se tu zjevně na zřeteli podmínky (předpoklady), za nichž lze návrhu věcně vyhovět, nikoli tedy podmínky řízení, které vymezují situace, za nichž lze ve věci jednat (v řízení pokračovat).
Orac 321/7 DJ, Č. 52/1998 Sb. rozh. civ.
Závěr soudu, že úpadek dlužníka nebyl osvědčen, se projeví ve věcném rozhodnutí soudu (zamítnutím návrhu); v žádném případě nelze z tohoto závěru zpětně usuzovat na vady návrhu na prohlášení konkursu, eventuálně dovozovat, že za dané situace nejsou splněny podmínky pro další pokračování v konkursním řízení (že tu jsou překážky, jež soudu brání o věci meritorně rozhodnout). Názor, že nedostatek osvědčení úpadku dlužníka způsobuje nedostatek podmínky řízení, pro který řízení musí být zastaveno (§ 103, § 104 o. s. ř.), nemá oporu ani v ustanovení § 12a odst. 1 zákona. Jestliže se v tomto ustanovení hovoří o splnění „zákonem stanovených podmínek“ pro prohlášení konkursu, mají se tu zjevně na zřeteli podmínky (předpoklady), za nichž lze návrhu věcně vyhovět, nikoli tedy podmínky řízení, které vymezují situace, za nichž lze ve věci jednat (v řízení pokračovat). I v tomto podání má tedy neexistence zákonem stanovených podmínek za následek věcné rozhodnutí soudu – zamítnutí návrhu.
Orac 321/13 DJ, Č. 52/1998 Sb. rozh. civ. – XIII.
Podle ustanovení § 1 odst. 2, věty první, zákona je dlužník v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen plnit své splatné závazky. Požadavek zákona na pluralitu věřitelů nelze posuzovat odděleně od požadavku plurality „splatných závazků“, které dlužník není schopen plnit. Dlužník musí mít nejméně dva věřitele, z nichž každý má proti němu pohledávku po lhůtě splatnosti; o úpadek tedy nepůjde např. tehdy, má-li dlužník jen jediného věřitele s (více) pohledávkami po lhůtě splatnosti, avšak pohledávky dalších věřitelů dosud splatné nejsou (doba plnění dosud neuplynula). Zákon současně neuvádí, že by závěr o existenci splatného závazku dlužníka nebylo možné učinit bez toho, aby byla přesně známa výše tohoto závazku.
Orac 705 DJ, Č. 44/2001 Sb. rozh. civ.
Lze tudíž uzavřít, že ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 a 3 ZKV může být dalším věřitelem se splatnou pohledávkou za dlužníkem i osoba, která jednu z více pohledávek za dlužníkem nebo část jediné pohledávky za dlužníkem nabyla od věřitele, který podal návrh na prohlášení konkursu, smlouvou o postoupení pohledávky nebo její části, uzavřenou podle ustanovení § 524 a násl. o. z. Úmysl věřitele rozmnožit pro účely konkursu počet dlužníkových věřitelů však nelze presumovat jen z toho, že došlo k postoupení (části) pohledávky. Povinnost tvrdit a prokazovat skutečnosti, z nichž by bylo lze usuzovat na nepoctivý úmysl věřitele při postoupení pohledávky nebo její části spočívá na dlužníku; takovou skutečností však není pouhý fakt, že k postoupení pohledávky nebo její části v daném místě a čase došlo. Jestliže v řízení nevyšla najevo skutečnost, jež poctivost věřitelova úmyslu zpochybňuje, nemá ani konkursní soud důvodu zkoumat označenou otázku z úřední povinnosti.
Vrchní soud v Praze, 1 Ko 131/99
Pokud důvodem nesplnění závazku dlužníka zaplatit cenu díla není nedostatek jeho platební schopnosti, ale to, že zhotovitel neodstranil reklamované vady díla, jež brání v jeho řádném užívání, nebyl úpadek dlužníka ve formě insolvence osvědčen.
Vrchní soud v Praze, 1 Ko 83/99
Pluralitou věřitelů jsou podmíněny obě formy úpadku: jak insolvence, tak předlužení. Nelze však vyhovět návrhu na prohlášení konkursu, pokud stav úpadku byl účelově vytvořen.
Vrchní soud v Praze, 1 Ko 236/99
Zákon o konkursu a vyrovnání nevyžaduje, aby návrh na prohlášení konkursu byl podán společně několika věřiteli. K podání návrhu je oprávněn kterýkoliv věřitel, má-li vůči dlužníkovi splatnou pohledávku. Úpadek dlužníka nemusí naplňovat obě zákonem předpokládané formy: k tomu, aby konkurs mohl být prohlášen, postačuje zjištění, že je dlužník buď insolventní, nebo že je předlužen.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Závěr soudu, že úpadek dlužníka nebyl osvědčen, se projeví ve věcném rozhodnutí soudu (zamítnutím návrhu); v žádném případě nelze z tohoto závěru zpětně usuzovat na vady návrhu na prohlášení konkursu, eventuálně dovozovat, že za dané situace nejsou splněny podmínky pro další pokračování v konkursním řízení (že tu jsou překážky, jež soudu brání o věci meritorně rozhodnout). Názor, že nedostatek osvědčení úpadku dlužníka způsobuje nedostatek podmínky řízení, pro který řízení musí být zastaveno (§ 103, § 104 o. s. ř.), nemá oporu ani v ustanovení § 12a odst. 1 zákona. Jestliže se v tomto ustanovení hovoří o splnění „zákonem stanovených podmínek“ pro prohlášení konkursu, mají se tu zjevně na zřeteli podmínky (předpoklady), za nichž lze návrhu věcně vyhovět, nikoli tedy podmínky řízení, které vymezují situace, za nichž lze ve věci jednat (v řízení pokračovat). I v tomto podání má tedy neexistence zákonem stanovených podmínek za následek věcné rozhodnutí soudu – zamítnutí návrhu.
Orac 321/13 DJ, Č. 52/1998 Sb. rozh. civ. – XIII.
Podle ustanovení § 1 odst. 2, věty první, zákona je dlužník v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen plnit své splatné závazky. Požadavek zákona na pluralitu věřitelů nelze posuzovat odděleně od požadavku plurality „splatných závazků“, které dlužník není schopen plnit. Dlužník musí mít nejméně dva věřitele, z nichž každý má proti němu pohledávku po lhůtě splatnosti; o úpadek tedy nepůjde např. tehdy, má-li dlužník jen jediného věřitele s (více) pohledávkami po lhůtě splatnosti, avšak pohledávky dalších věřitelů dosud splatné nejsou (doba plnění dosud neuplynula). Zákon současně neuvádí, že by závěr o existenci splatného závazku dlužníka nebylo možné učinit bez toho, aby byla přesně známa výše tohoto závazku.
Orac 705 DJ, Č. 44/2001 Sb. rozh. civ.
Lze tudíž uzavřít, že ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 a 3 ZKV může být dalším věřitelem se splatnou pohledávkou za dlužníkem i osoba, která jednu z více pohledávek za dlužníkem nebo část jediné pohledávky za dlužníkem nabyla od věřitele, který podal návrh na prohlášení konkursu, smlouvou o postoupení pohledávky nebo její části, uzavřenou podle ustanovení § 524 a násl. o. z. Úmysl věřitele rozmnožit pro účely konkursu počet dlužníkových věřitelů však nelze presumovat jen z toho, že došlo k postoupení (části) pohledávky. Povinnost tvrdit a prokazovat skutečnosti, z nichž by bylo lze usuzovat na nepoctivý úmysl věřitele při postoupení pohledávky nebo její části spočívá na dlužníku; takovou skutečností však není pouhý fakt, že k postoupení pohledávky nebo její části v daném místě a čase došlo. Jestliže v řízení nevyšla najevo skutečnost, jež poctivost věřitelova úmyslu zpochybňuje, nemá ani konkursní soud důvodu zkoumat označenou otázku z úřední povinnosti.
Vrchní soud v Praze, 1 Ko 131/99
Pokud důvodem nesplnění závazku dlužníka zaplatit cenu díla není nedostatek jeho platební schopnosti, ale to, že zhotovitel neodstranil reklamované vady díla, jež brání v jeho řádném užívání, nebyl úpadek dlužníka ve formě insolvence osvědčen.
Vrchní soud v Praze, 1 Ko 83/99
Pluralitou věřitelů jsou podmíněny obě formy úpadku: jak insolvence, tak předlužení. Nelze však vyhovět návrhu na prohlášení konkursu, pokud stav úpadku byl účelově vytvořen.
Vrchní soud v Praze, 1 Ko 236/99
Zákon o konkursu a vyrovnání nevyžaduje, aby návrh na prohlášení konkursu byl podán společně několika věřiteli. K podání návrhu je oprávněn kterýkoliv věřitel, má-li vůči dlužníkovi splatnou pohledávku. Úpadek dlužníka nemusí naplňovat obě zákonem předpokládané formy: k tomu, aby konkurs mohl být prohlášen, postačuje zjištění, že je dlužník buď insolventní, nebo že je předlužen.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
