23. 12. 2003
ID: 22510upozornění pro uživatele
Vánoční nadílka a daň z příjmů
Chcete odměnit své zaměstnance nebo posílit jejich loajalitu k firmě a současně nezvýšit daňové a ostatní odvody z mezd? Poskytněte zaměstnancům některé z nepeněžních plnění osvobozených od daně z příjmů ze závislé činnosti. Vánoční párty může být jednou z příležitostí.
Chcete odměnit své zaměstnance nebo posílit jejich loajalitu k firmě a současně nezvýšit daňové a ostatní odvody z mezd? Poskytněte zaměstnancům některé z nepeněžních plnění osvobozených od daně z příjmů ze závislé činnosti. Vánoční párty může být jednou z příležitostí.
Cateringová společnost Prostřený stůl, s.r.o. zajišťuje pořádání firemních a soukromých párty, banketů, koktejlů a dalších společenských podniků. Za vynikající pozici na trhu vděčí špičkové práci svých zaměstnanců. Na firemní vánoční párty jim vedení společnosti předalo různá nepeněžní ocenění.
Pro tyto příležitosti má společnost vytvořený fond zaměstnanců, který slouží ke krytí sociálních, kulturních, sportovních a dalších podobných potřeb zaměstnanců. O tvorbě a čerpání z fondu zaměstnanců účtuje v účtové skupině 42-Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření na analytickém účtu 427.1-Fond zaměstnanců v rámci účtu 427-Ostatní fondy, v souladu s účetními předpisy a příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. Podrobná pravidla pro tvorbu a čerpání z fondu zaměstnanců stanovila společnost ve své vnitřní účetní směrnici. Podle této směrnice je tvorba fondu ze zisku účtována zápisem MD 431 / D 427.1, tvorba fondu z nerozděleného zisku minulých let zápisem MD 428 / D 427.1. Čerpání z fondu je podle způsobu pořízení nepeněžního plnění účtováno MD 427.1 / D 211, 221 nebo MD 427.1 / D 321, 325, 379. Podle vnitřní účetní směrnice je fond zaměstnanců tvořen z účetního zisku, a to buď ze zisku právě skončeného účetního období nebo převodem nerozděleného zisku minulých let. Právní předpisy umožňují i převody prostředků z jiných fondů vytvořených v účtové skupině 42. Čerpání z fondu je účetní operací, která neovlivní účetní výsledek hospodaření ani daňový základ společnosti.
Problematiku fondu kulturních a sociálních potřeb upravuje vyhláška ministerstva financí 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky 510/2002 Sb., která se vztahuje na příspěvkové organizace. Podnikatelské subjekty ji mohou, v popsaném případě, využít jako návod pro tvorbu a čerpání z obdobných fondů. Nepeněžní plnění mohou být zaměstnancům poskytována také na vrub daňově neuznatelných nákladů (a není-li vytvořen zisk je to povinností), využití fondů ze zisku však umožňuje zaměstnavateli mimo jiné získat lepší přehled o poskytovaných plněních.
U zaměstnanců jsou nepeněžní plnění poskytnutá zaměstnavatelem ze zisku po zdanění osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti. Splňují-li tato plnění podmínky osvobození uvedené v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, pak nepodléhají odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Která nepeněžní plnění společnost zaměstnancům poskytla a jaké podmínky pro osvobození od daně z příjmů musela splnit?
Několik zaměstnanců dostalo poukazy na dovolenou zajišťovanou prostřednictvím cestovní kanceláře. Jejich kolegové obdrželi vstupenky na oblíbené muzikály a předplatné do multikina. Vyznavači aktivního pohybu získali permanentky do fitcentra a poukázky na lekce v golfové akademii. Společným jmenovatelem těchto plnění je volný čas zaměstnanců. Podmínky pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou dány v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Poskytuje-li zaměstnavatel ze zisku po zdanění zaměstnancům nepeněžní plnění ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce jsou tato nepeněžní plnění u zaměstnanců osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti. Současně nepodléhají odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Samozřejmě není podmínkou, aby vlastníkem nebo provozovatelem výše uvedených zařízení byl zaměstnavatel.
Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci je posuzováno i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Zákon o daních z příjmů pojem „rodinný příslušník“ nijak blíže nespecifikuje, neuvádí ani podmínku bydlení ve společné domácnosti. Rodinným příslušníkem může být například manžel, manželka, dcera, syn, rodiče i prarodiče, vnuk, vnučka. Z fondu může být popsanou formou pro rodinné příslušníky zajištěno například členství dědečka v šachovém klubu, předškolní zařízení pro děti, lyžařský kurz pro vnučku nebo hodiny plavání pro manželku.
Hodnota poskytnutého nepeněžního plnění není zákonem o daních z příjmů omezena. Výjimku představuje poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, u nichž je v roce 2003 u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně z příjmů osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok.
A jak zákon o daních z příjmů hodnotí situaci, kdy zaměstnavatel poskytne zaměstnanci místo nepeněžního plnění přímo peníze, byť na úhradu aktivit a akcí uvedených v § 6 odst. 9 písm. d)? Situace, kdy zaměstnavatel poskytne zaměstnanci například místo vstupenek na hokej hotové peníze na jejich zakoupení nebo si zaměstnanec vstupenky koupí sám a zaměstnavatel mu je následně proplatí hodnotí zákon jako peněžní plnění ve prospěch zaměstnance, které bude připočteno ke mzdě zaměstnance a zdaněno. Toto plnění podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele půjde o plnění ze zisku po zdanění.
Podmínky, které musí být splněny, aby nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem ze zisku po zdanění bylo u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti a nepodléhalo odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění jsou tedy následující:
• musí jít o nepeněžní plnění ve formě (příp. i limitu) uvedené v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů,
• které je poskytnuto ze zisku zaměstnavatele po zdanění.
• Nesmí být poskytnuto jako daňově uznatelný náklad zaměstnavatele.
Konkrétní podoba aktivit a akcí, na které lze zaměstnancům popsaným způsobem přispívat během celého roku, je naštěstí téměř neomezená.
Ing. Ivan Vojtek, daňový poradce, e-mail: dane.ucetnictvi@wo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Cateringová společnost Prostřený stůl, s.r.o. zajišťuje pořádání firemních a soukromých párty, banketů, koktejlů a dalších společenských podniků. Za vynikající pozici na trhu vděčí špičkové práci svých zaměstnanců. Na firemní vánoční párty jim vedení společnosti předalo různá nepeněžní ocenění.
Pro tyto příležitosti má společnost vytvořený fond zaměstnanců, který slouží ke krytí sociálních, kulturních, sportovních a dalších podobných potřeb zaměstnanců. O tvorbě a čerpání z fondu zaměstnanců účtuje v účtové skupině 42-Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření na analytickém účtu 427.1-Fond zaměstnanců v rámci účtu 427-Ostatní fondy, v souladu s účetními předpisy a příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. Podrobná pravidla pro tvorbu a čerpání z fondu zaměstnanců stanovila společnost ve své vnitřní účetní směrnici. Podle této směrnice je tvorba fondu ze zisku účtována zápisem MD 431 / D 427.1, tvorba fondu z nerozděleného zisku minulých let zápisem MD 428 / D 427.1. Čerpání z fondu je podle způsobu pořízení nepeněžního plnění účtováno MD 427.1 / D 211, 221 nebo MD 427.1 / D 321, 325, 379. Podle vnitřní účetní směrnice je fond zaměstnanců tvořen z účetního zisku, a to buď ze zisku právě skončeného účetního období nebo převodem nerozděleného zisku minulých let. Právní předpisy umožňují i převody prostředků z jiných fondů vytvořených v účtové skupině 42. Čerpání z fondu je účetní operací, která neovlivní účetní výsledek hospodaření ani daňový základ společnosti.
Problematiku fondu kulturních a sociálních potřeb upravuje vyhláška ministerstva financí 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky 510/2002 Sb., která se vztahuje na příspěvkové organizace. Podnikatelské subjekty ji mohou, v popsaném případě, využít jako návod pro tvorbu a čerpání z obdobných fondů. Nepeněžní plnění mohou být zaměstnancům poskytována také na vrub daňově neuznatelných nákladů (a není-li vytvořen zisk je to povinností), využití fondů ze zisku však umožňuje zaměstnavateli mimo jiné získat lepší přehled o poskytovaných plněních.
U zaměstnanců jsou nepeněžní plnění poskytnutá zaměstnavatelem ze zisku po zdanění osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti. Splňují-li tato plnění podmínky osvobození uvedené v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, pak nepodléhají odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Která nepeněžní plnění společnost zaměstnancům poskytla a jaké podmínky pro osvobození od daně z příjmů musela splnit?
Několik zaměstnanců dostalo poukazy na dovolenou zajišťovanou prostřednictvím cestovní kanceláře. Jejich kolegové obdrželi vstupenky na oblíbené muzikály a předplatné do multikina. Vyznavači aktivního pohybu získali permanentky do fitcentra a poukázky na lekce v golfové akademii. Společným jmenovatelem těchto plnění je volný čas zaměstnanců. Podmínky pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou dány v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Poskytuje-li zaměstnavatel ze zisku po zdanění zaměstnancům nepeněžní plnění ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce jsou tato nepeněžní plnění u zaměstnanců osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti. Současně nepodléhají odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Samozřejmě není podmínkou, aby vlastníkem nebo provozovatelem výše uvedených zařízení byl zaměstnavatel.
Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci je posuzováno i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Zákon o daních z příjmů pojem „rodinný příslušník“ nijak blíže nespecifikuje, neuvádí ani podmínku bydlení ve společné domácnosti. Rodinným příslušníkem může být například manžel, manželka, dcera, syn, rodiče i prarodiče, vnuk, vnučka. Z fondu může být popsanou formou pro rodinné příslušníky zajištěno například členství dědečka v šachovém klubu, předškolní zařízení pro děti, lyžařský kurz pro vnučku nebo hodiny plavání pro manželku.
Hodnota poskytnutého nepeněžního plnění není zákonem o daních z příjmů omezena. Výjimku představuje poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, u nichž je v roce 2003 u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně z příjmů osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok.
A jak zákon o daních z příjmů hodnotí situaci, kdy zaměstnavatel poskytne zaměstnanci místo nepeněžního plnění přímo peníze, byť na úhradu aktivit a akcí uvedených v § 6 odst. 9 písm. d)? Situace, kdy zaměstnavatel poskytne zaměstnanci například místo vstupenek na hokej hotové peníze na jejich zakoupení nebo si zaměstnanec vstupenky koupí sám a zaměstnavatel mu je následně proplatí hodnotí zákon jako peněžní plnění ve prospěch zaměstnance, které bude připočteno ke mzdě zaměstnance a zdaněno. Toto plnění podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele půjde o plnění ze zisku po zdanění.
Podmínky, které musí být splněny, aby nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem ze zisku po zdanění bylo u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti a nepodléhalo odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění jsou tedy následující:
• musí jít o nepeněžní plnění ve formě (příp. i limitu) uvedené v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů,
• které je poskytnuto ze zisku zaměstnavatele po zdanění.
• Nesmí být poskytnuto jako daňově uznatelný náklad zaměstnavatele.
Konkrétní podoba aktivit a akcí, na které lze zaměstnancům popsaným způsobem přispívat během celého roku, je naštěstí téměř neomezená.
Ing. Ivan Vojtek, daňový poradce, e-mail: dane.ucetnictvi@wo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
