epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 6. 2015
    ID: 97755upozornění pro uživatele

    Věcné břemeno k věci vlastní?

    Stejně jako občanský zákoník z roku 1964, tak i občanský zákoník účinný od 1.1.2014 (dále též „OZ“) zakotvuje možnost zřídit k vlastní věci ve prospěch jiného věcné břemeno – tedy zřídit věcné právo k věci cizí. Jak je to však s možností zřídit věcné právo k věci vlastní, tedy zřídit věcné břemeno ke své vlastní věci ve svůj vlastní prospěch? Je taková možnost novým občanským zákoníkem vůbec připuštěna? A za jakých podmínek?

     
     Fiala, Tejkal a partneři
     
    Dle právní teorie lze věcné právo k věci cizí v podobě věcného břemene zřídit ve prospěch jiného jen k cizí věci, tedy nikoliv k vlastní věci této jiné osoby. Tento princip je v OZ vyjádřen v § 1257 odst. 1, nicméně hned v následujícím odstavci je prolomen. Ve druhém odstavci se totiž dočteme, že „Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností[1] ve prospěch jiného svého pozemku.[2]“

    Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku k citovanému odstavci uvádí „Konstrukce tzv. vlastníkovy služebnosti má značný praktický význam pro předběžnou úpravu poměrů mezi jednotlivými pozemky, než některé z nich přejdou do cizích rukou. Odpadnou tak obtíže jednání mezi stranami sledující následnou úpravu těchto poměrů poté, co se zcizení již uskutečnilo. Tato úprava se může týkat cest, vodovodů, kanalizace, zákazu zastavění nebo podniků souseda obtěžujících apod.“.
     
    Věcné břemeno k věci vlastní ano. Ale skutečně jen k vlastnímu pozemku?

    Z uvedeného vyplývá, že zřídit věcné břemeno k věci vlastní dle OZ nepochybně lze. Současně však dle gramatického výkladu § 1257 odst. 2 OZ lze zřídit věcné břemeno k věci vlastní pouze mezi pozemky, nikoliv mezi jakýmikoliv věcmi, neboť citované ustanovení hovoří právě a jen o pozemku. Jakkoliv byl úmysl zákonodárce veden deklarovanou snahou o větší volnost právních vztahů, v tomto případě ustrnul zákonodárce na půli cesty, neboť omezení „vlastnické služebnosti“ pouze na pozemky nemá racionální odůvodnění. Omezení pouze na pozemky by snad nepůsobilo větší potíže v případě, že by historicky neexistovalo oddělené vlastnické právo k pozemku a samostatné vlastnické právo k budově na něm, a budova by byla pouhou součástí pozemku, i tak by se však jednalo o omezení pouze na nemovitosti, byť nový občanský zákoník umožňuje zřizovat věcná břemena i věcem movitým. Omezení pouze na pozemky nadto působí o to méně přesvědčivě, když se lze v důvodové zprávě k občanskému zákoníku v části týkající se § 1257 - 1259 dočíst „Při vymezení služebností bylo ve shodě s předválečnou osnovou (a jejím rakouským vzorem) ponecháno široké vymezení, nevázané jen na nemovitou věc. Návrh tak setrvává na odchylce od některých jiných zákoníků, které spojují služebnost jen s nemovitými věcmi (CC čl. 637, C.c. čl. 1027, CCQ čl. 1177, ZGB čl. 730, lichtenštejnský zákon o věcných právech, čl. 198), anebo které vycházejí z jiného pojetí služebností (BGB). Záměrně se tedy setrvává na původní myšlence předválečné osnovy občanského zákoníku, že pojem služebnosti má být stanoven „co nejšíře, aby mohl krýti jich rozmanitý obsah.“

    Za současného stavu tak vede gramatický výklad formulace předmětného odstavce k absurdní situaci, kdy vlastník pozemku, jehož součástí je budova, může budovu jakou součást pozemku zatížit věcným břemenem ve prospěch jiného svého pozemku, ale vlastník budovy, která není součástí pozemku a je tak samostatnou věcí, tuto budovu věcným břemenem ve prospěch jiného svého pozemku zatížit nemůže. Takový výklad by vedl ke zvýhodnění jednoho druhu uspořádání vlastnictví na úkor uspořádání jiného, které však má hodnotu a kvalitu naprosto shodnou. Dozajista se v praxi vyskytnou situace, kdy bude vhodné vytvořit věcné břemeno mezi budovou a pozemkem nebo i jen budovami jednoho vlastníka. Pak by pouhý gramatický výklad ustanovení § 1257 odst. 2 OZ zbytečně znemožňoval jednoduchou realizaci práv vlastníka.

    V souladu se základními vykládacími pravidly uvedenými v § 2 OZ je dle našeho názoru třeba předmětné ustanovení vykládat přinejmenším tak, že vlastník má možnost zřídit věcné břemeno ke své nemovitosti ve prospěch jiné své nemovitosti. S ohledem na skutečnost, že § 1257 odst. 1 OZ se při definici služebnosti neomezuje jen na nemovité věci, ale obecně na jakékoliv věci, a též s ohledem na citovanou část důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku, považujeme za vhodný výklad odst. 2 v tom smyslu, že vlastník má možnost zřídit věcné břemeno ke své věci ve prospěch jiné své věci.

    Ostatně občanský zákoník užívá v některých svých ustanoveních pojmu „pozemek“, byť dle obsahu ustanovení by měl být s ohledem na § 1257 odst. 1 OZ použit pojem „věc“. Tak například z § 1265 odst. 1[3] OZ vyplývá, že OZ i nadále rozeznává dva druhy služebností, jednak služebnost pozemkovou, již právní teorie označuje jako služebnost „in rem“ a jednak služebnost osobní, jež je označována jako služebnost „in personam“, byť tento způsob dělení není explicitně v textu nového občanského zákoníku vyjádřen. Pokud bychom připustili, že zákonodárce záměrně rozlišuje mezi služebností pozemkovou a služebností „nepozemkovou“ (tedy služebností jinou než pozemkovou), pak by se pravidlo § 1265 odst. 1 OZ o tom, že pozemkovou služebnost nelze spojit s jiným panujícím pozemkem, mělo vztahovat skutečně jen na služebnosti pozemkové. Služebnosti „nepozemkové“ by tak bylo možno bez omezení přesouvat a spojovat s jinými panujícími věcmi. Takový výklad by však byl v rozporu se základním principem věcných břemen spočívajícím v jejich nepřevoditelnosti z jedné panující věci nebo osoby na jinou panující věc nebo osobu.

    Splynutí vlastnictví

    Další argument ve prospěch výkladu, že zřízení vlastnické služebnosti by se nemělo omezovat pouze na pozemky, lze najít s pomocí § 1301 OZ. Uvedené ustanovení říká, že „Spojením vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě služebnost nezaniká.“ Zřídí-li vlastník ke svému pozemku věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch vlastníka budovy na sousedním pozemku, která však není součástí pozemku a je samostatným předmětem právních vztahů, a stane-li se následně vlastník budovy vlastníkem služebného pozemku, existující služebnost ve smyslu § 1301 OZ nezanikne a nastane stav, kdy jedna věc vlastníka je zatížena věcným břemenem ve prospěch jiné věci téhož vlastníka, která není pozemkem. Umožňuje-li právní řád vznik takového právního stavu „oklikou“, není žádného důvodu, proč by měla být zapovězena možnost vytvořit takový právní stav přímo.

    V odborné veřejnosti je zmiňován názor, že v okamžiku splynutí vlastnictví sice služebnost v souladu s § 1301 OZ nezaniká, ale dočasně „usne“ a probudí se k životu opět až v okamžiku kdy se vlastnictví panující a služebné věci oddělí[4]. V mnoha případech tomu tak skutečně bude, neboť vlastník panujícího pozemku může jistě přes svůj služebný pozemek přecházet již z titulu vlastnického práva a k realizaci tohoto práva nepotřebuje existující věcné břemeno. V praxi se však mohou vyskytnout situace, kdy právě jen existence věcného břemene umožní vlastníkovi přes vlastní pozemek přejít.

    Příkladem by mohla být situace, kdy vlastníkovi panující věci, např. rodinného domu, svědčí právo věcného břemene chůze a jízdy přes přístupový pozemek, jehož součástí je jiný rodinný dům. Tento druhý rodinný dům, resp. služebný pozemek, jehož součástí rodinný dům je, vlastník pronajme již v době trvání věcného břemene třetí osobě na dobu neurčitou, která je povinna trpět realizaci práva vlastníka panujícího rodinného domu. V důsledku dědění nebo i na základě kupní smlouvy se vlastník panujícího rodinného domu stane vlastníkem služebného pozemku, který je však stále v nájmu třetí osoby. Jako vlastník služebného pozemku není vlastník panujícího rodinného domu oprávněn narušovat řádné užívání služebného pozemku, resp. na něm stojícího rodinného domu nájemcem přejížděním nebo průchodem přes pronajatý pozemek z titulu svého vlastnického práva. Služebný pozemek však může nadále užívat z titulu existujícího věcného břemene. Takový výklad pak odpovídá rozumnému uspořádání vzájemných vztahů. Spojením vlastnictví panující a služebné věci nejen že věcné břemeno nezaniklo, ale ani „neusnulo“, neboť jeho realizace má právní i hospodářský smysl.

    Vlastnická služebnost byla dle rozhodovací praxe soudů možná i dříve

    I historicky již soudy připustily možnost zřízení vlastnické služebnosti, aniž by dobová právní úprava vůbec jakoukoliv možnost vlastnické služebnosti připouštěla. V závěrech občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu České socialistické republiky[5] se můžeme dočíst, že „Nelze vyloučit ani takovou smlouvu o zřízení věcného břemene, kterou si původní vlastník celé nemovitosti, jenž převedl pouze její část a zůstal tak spoluvlastníkem, zřídil právo odpovídající věcnému břemenu, a to užívání celé věci. Má jako spoluvlastník právo věc užívat a pokud s tím spoluvlastník souhlasí, může užívat třeba i celou věc na základě dohody. Chce-li si spoluvlastník své právo užívat celou věc zajistit i vůči právním nástupcům druhého spoluvlastníka, nelze považovat takovou smlouvu za odporující zákonu.“[6]

    Jak vlastnickou služebnost zřídit?

    S možností zřízení věcného břemene k věcem, které mají totožného vlastníka, úzce souvisí otázka způsobu zřízení takového věcného břemene. Ustanovení § 1260 odst. 1 OZ, jež obsahuje výčet způsobů vzniku služebností bohužel na zřízení věcného břemene vlastníkem nelze aplikovat, neboť citované ustanovení stanoví jako možné tituly nabytí služebnosti pouze smlouvu, pořízení pro případ smrti, vydržení, ustanovení zákona nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci. Ani jeden z uvedených titulů však není způsobilý založit věcné břemeno v situaci, kdy je zřizuje vlastník panující i služebné věci. V této situaci sdílíme názor uvedený v komentáři k § 1257 odst. 2 OZ[7], z něhož vyplývá, že v úvahu připadá pouze jednostranné právní jednání, neboť žádným jiným způsobem nelze obsah ustanovení § 1257 odst. 2 OZ realizovat.

    Závěr
     
    Jsme toho názoru, že občanský zákoník připouští nejen možnost zatížit služebností pozemek vlastníka ve prospěch jiného pozemku téhož vlastníka, ale že je nezbytné připustit i možnost zatížit služebností jakoukoliv věc vlastníka ve prospěch jakékoliv jiné věci téhož vlastníka. V tomto smyslu pak platí, že i spoluvlastníci mohou zatížit společnou věc ve prospěch věci jednoho ze spoluvlastníků. Zřídit služebnost jediným vlastníkem pak bude možné na základě jednostranného právního jednání vlastníka.


    JUDr. Petr Fiala

    JUDr. Petr Fiala,
    advokát

    Mgr. Michal Gabriel

    Mgr. Michal Gabriel,
    advokát trvale spolupracující


    Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

    Helfertova 2040/13
    613 00 Brno

    Tel.: +420 541 211 528
    e-mail: recepce@akfiala.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Občanský zákoník respektuje klasické třídění věcných břemen na služebnosti, na jejich základě musí vlastník zatížené věci ve prospěch jiného něco trpět nebo se něčeho zdržet, a na reálná břemena, na jejichž základě je vlastník zatížené věci povinen ve prospěch oprávněného něco dávat nebo něco konat.
    [2] Citované ustanovení bylo zařazeno do textu nového občanského zákoníku na základě čl. 733 švýcarského občanského zákoníku (ZGB).
    [3] § 1265 OZ odst. 1 „Pozemkovou služebnost nelze spojit s jiným panujícím pozemkem.“
    [4] BOROVIČKA, Petr a ŠUSTROVÁ, Daniela. Vlastnická služebnost a katastr nemovitostí. Bulletin advokacie. 2014, roč. 2014, č. 10, s. 23-25. DOI: 1210-6348.
    [5] Nejvyšší soud České socialistické republiky, Cpj 51/84, [R 45/1986 civ.].
    [6] Z argumentace uvedené v článku lze mimo jiné vyvodit, že má-li vlastník možnost zatížit jakoukoliv svoji věc věcným břemenem ve prospěch jiné své věci, tím spíše mohou spoluvlastníci věci zatížit věc ve prospěch věci jednoho ze spoluvlastníků. Shodný názor (avšak s omezením pouze na pozemky) zastávají též autoři komentáře k věcným břemenům (Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, s. 912). Uvedený závěr by bylo možné vhodně využít též pro zřizování věcných břemen ke společným částem budovy ve prospěch vlastníka jedné z jednotek v budově.
    [7] Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, s. 915 – 916.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Petr Fiala, Mgr. Michal Gabriel ( Fiala, Tejkal a partneři )
    1. 6. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.