9. 10. 2002
ID: 18877upozornění pro uživatele
Vznik podzástavního práva
Podzástavní právo není jako institut příliš často využíváno, a to pravděpodobně kvůli komplikovanosti vztahů, které se mohou laikovi na první pohled zdát zbytečně chaotické. Právní úpravu podzástavního práva obsahuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve svých ustanoveních § 173 a 174.
Podzástavní právo není jako institut příliš často využíváno, a to pravděpodobně kvůli komplikovanosti vztahů, které se mohou laikovi na první pohled zdát zbytečně chaotické. Právní úpravu podzástavního práva obsahuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve svých ustanoveních § 173 a 174.
Podle uvedeného ustanovení vznikne podzástavní právo zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem, jestliže zástavou je věc. K demonstraci vzniku podzástavního práva tedy předpokládejme, že pan Novák je věřitelem pana Pokorného. Tato pohledávka pana Nováka je zajištěna zástavním právem zřízeným k rekreační chalupě pana Pokorného. Pan Novák je však současně dlužníkem pana Koudelky. Pan Novák zajistí tento svůj závazek vůči panu Koudelkovi tak, že zatíží zástavním právem svou pohledávku vůči panu Pokornému, která je sama zajištěna zástavním právem k rekreační chalupě. Pan Pokorný se tak stane poddlužníkem a pan Koudelka podzástavním věřitelem, což je pro něj výhodné postavení, poněvadž jeho pohledávka vůči panu Novákovi je zajištěna dvakrát.
Občanský zákoník uvádí, že ke vzniku zástavního práva není třeba souhlasu zastavené věci. Podzástavní právo je však vůči němu účinné pouze v tom případě, že mu byl vznik tohoto podzástavního práva oznámen. Jestliže je zastavená pohledávka zajištěná zástavním právem k nemovité věci nebo k bytu nebo nemovitému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, vzniká podzástavní právo vkladem do katastru. Vznik podzástavního práva se v těchto případech nemůže obejít bez vkladu do tohoto registru.
Pokud byl poddlužník o vzniku podzástavního práva informován, může svůj dluh vůči podzástavci splnit, jen pokud získá souhlas podzástavního věřitele, jinak se totiž vystavuje nebezpečí, že podzástavní věřitel se uspokojí ve své pohledávce, kterou má proti podzástavci na zastavené věci, jež patří poddlužníkovi tedy původnímu zástavci věci, protože tu by stále zatěžovalo zástavní právo.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Podle uvedeného ustanovení vznikne podzástavní právo zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem, jestliže zástavou je věc. K demonstraci vzniku podzástavního práva tedy předpokládejme, že pan Novák je věřitelem pana Pokorného. Tato pohledávka pana Nováka je zajištěna zástavním právem zřízeným k rekreační chalupě pana Pokorného. Pan Novák je však současně dlužníkem pana Koudelky. Pan Novák zajistí tento svůj závazek vůči panu Koudelkovi tak, že zatíží zástavním právem svou pohledávku vůči panu Pokornému, která je sama zajištěna zástavním právem k rekreační chalupě. Pan Pokorný se tak stane poddlužníkem a pan Koudelka podzástavním věřitelem, což je pro něj výhodné postavení, poněvadž jeho pohledávka vůči panu Novákovi je zajištěna dvakrát.
Občanský zákoník uvádí, že ke vzniku zástavního práva není třeba souhlasu zastavené věci. Podzástavní právo je však vůči němu účinné pouze v tom případě, že mu byl vznik tohoto podzástavního práva oznámen. Jestliže je zastavená pohledávka zajištěná zástavním právem k nemovité věci nebo k bytu nebo nemovitému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, vzniká podzástavní právo vkladem do katastru. Vznik podzástavního práva se v těchto případech nemůže obejít bez vkladu do tohoto registru.
Pokud byl poddlužník o vzniku podzástavního práva informován, může svůj dluh vůči podzástavci splnit, jen pokud získá souhlas podzástavního věřitele, jinak se totiž vystavuje nebezpečí, že podzástavní věřitel se uspokojí ve své pohledávce, kterou má proti podzástavci na zastavené věci, jež patří poddlužníkovi tedy původnímu zástavci věci, protože tu by stále zatěžovalo zástavní právo.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
