Základní pravidla změny jména a příjmení

Ač je jméno a příjmení člověka jedním z nejdůležitějších prvků jeho identifikace a každý si nese své jméno a příjmení po celý život, nastávají situace, kdy je nutné, vhodné nebo jen obvyklé jméno či příjmení změnit. Otázkami změny jména či příjmení se v našem právní řádu zabývají zejména zákon č. 94/1963 Sb., o rodině a zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení.

Příjmení nejčastěji mění žena sňatkem, kdy přebírá jméno svého manžela nebo kdy začne užívat vedle svého jména původního ještě jméno společné pro oba manžely. Naopak, jeden měsíc po právní moci rozhodnutí o po rozvodu může manžel, který přijal jméno druhého manžela, oznámit matričnímu úřadu, že opět přijímá své dřívější příjmení, popřípadě upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího. Zákon o rodině dále upravuje podmínky změny příjmení dítěte sňatkem jeho rodičů po jeho narození, kdy dítě bude mít příjmení určené pro jejich ostatní děti. Mají-li rodiče různá příjmení a nedohodnou-li se na příjmení dítěte, určí příjmení dítěte soud. Příjmení dítěte se však nemůže změnit, jakmile dítě nabude zletilosti.

Dojde-li k osvojení dítěte, bude mít osvojenec příjmení osvojitele. Společný osvojenec
manželů bude mít příjmení určené pro ostatní jejich děti, a to i v případě, že osvojitelem je manžel matky osvojence. Bude-li osvojení zrušeno, bude mít osvojenec opět své dřívější příjmení.

Všechny ostatní případy, kdy je možné změnit příjmení a případy změny jména upravuje materie zákona o matrikách. Podle této úpravy, je možné změnit jméno, popřípadě jména, nebo příjmení pouze na základě žádosti osoby popř. jejích zákonných zástupců (v případě nezletilých dětí nebo osob zbavených způsobilosti k právním úkonům). Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod.

Co se týče změny jména, zákon stanoví podmínky pro změnu negativně, tedy stanovuje, ve kterých případech, změny jména možná není. Změna jména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o změnu na jméno ženské, nebo naopak, žádá-li o změnu
jména na jméno zkomolené, zdrobnělé, domácké, nebo na jméno, které má žijící sourozenec společných rodičů. Nastanou-li pochybnosti, o tom charakteru jména, musí žadatel na podporu svého tvrzení předložit doklad vydaný k tomu oprávněných znalcem. Změna jména nebo příjmení se rovněž nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého. Fyzické osobě, u níž probíhá změna pohlaví, povolí matriční úřad užívat neutrální jméno a příjmení na základě její žádosti a potvrzení zdravotnického zařízení, u něhož léčba pro změnu pohlaví probíhá.

Bude-li o změnu příjmení žádat žadatel, který je v manželství, může být změna povolena pouze na základě souhlasu obou manželů. Mají-li manželé společné příjmení a je-li povolena změna příjmení jednomu z nich, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich nezletilých dětí. Mají-li manželé různá příjmení, může jim být povolena změna příjmení pouze na příjmení jednoho z nich, který s touto změnou vyslovil souhlas. Mají-li manželé a rodiče dítěte různá příjmení, změna příjmení toho z manželů, jehož příjmení má nezletilý, se vztahuje i na nezletilého. Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich užívá a na druhém místě uvádí příjmení předchozí, může jim být povolena změna pouze tohoto společného příjmení.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz