Zákon o elektronizaci zdravotnictví
Elektronizace zdravotnictví je cestou ke zrychlení a zefektivnění procesů ve zdravotnictví a zlepšení kvality a dostupnosti lékařské péče. Některé prvky zavádějící elektronické zdravotnictví již v české právní úpravě nalezneme, právní úprava je však roztříštěná. Za účelem nastavení základních pravidel a standardů pro fungování elektronického zdravotnictví, jakož i zřízení základních prvků jeho infrastruktury, byl přijat nový zákon 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví.
Dosavadní prvky elektronizace zdravotnictví
Český právní řád zná systém eRecept, upravený zákonem o léčivech. Systém eRecept představuje centrální úložiště elektronických receptů a s účinností k 1. 1. 2022 také centrální úložiště záznamů o očkování. Ve zkratce lze říci, že systém eRecept umožňuje oprávněným osobám nahlížení do lékového záznamu pacienta, který obsahuje údaje o předepsaných a vydaných léčivých přípravcích a umožňuje nahlížet na údaje o provedeném očkování u konkrétního pacienta. Dalším prvkem zavádějícím elektronické zdravotnictví je v oblasti nemocenského pojištění eNeschopenka, která představuje lékařem elektronicky vystavené hlášení pracovní neschopnosti. Legislativně ukotvený je také tzv. pacientský souhrn, upravený v zákoně o zdravotních službách. Jedná se o elektronický soubor údajů o pacientovi, který je určen především pro potřebu sdílení informací s poskytovateli zdravotních služeb v jiném státu Evropské unie prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví. Zpracování pacientského souhrnu je dobrovolné a je tedy na uvážení poskytovatele, zda bude pacientský souhrn zpracovávat či nikoli.
Zákon o elektronizaci zdravotnictví
Nový zákon 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, přináší ucelený právní rámec pro základní infrastrukturu elektronizace zdravotnictví a definuje role a odpovědnost subjektů v systému elektronického zdravotnictví. Nová právní úprava má dělenou účinnost s tím, že první část zákona nabyla účinnosti 1. 1. 2022, další části nabydou účinnosti v průběhu let 2023 a 2024 a v plném znění by pak měl zákon nabýt účinnosti 1. 1. 2026.
Zákon představuje první fázi elektronizace zdravotnictví. Definuje pojem elektronické zdravotnictví, který zahrnuje mimo jiné centrální infrastrukturu, kterou je tzv. integrované datové rozhraní. Zákon nejde cestou vytvoření nového centrálního uložiště údajů, nýbrž cestou vytvoření datového rozhraní, přes které budou bezpečným a státem garantovaným způsobem sdílena data mezi zúčastněnými stranami. Vybudování integrovaného datového rozhraní má zajistit jednotný přístup ke službám elektronického zdravotnictví a představuje základ pro sdílení informací mezi poskytovateli zdravotních služeb, pacienty a pojišťovnami. Sdílení a předávání zdravotnické dokumentace mezi poskytovateli zdravotních služeb je v zákoně zakotveno prostřednictvím služby výměnné sítě. Pacienti budou mít přes Portál elektronického zdravotnictví přístup k tomu, jaké informace jsou o nich v registrech vedeny.
Součástí integrovaného datového rozhraní budou tzv. kmenové registry – registr pacientů, registr poskytovatelů a registr zdravotnických pracovníků. Vedení a propojení kmenových registrů má za cíl zajistit přehlednost a snadnou využitelnost údajů v nich uvedených.
Zákon dále zavádí a definuje identifikátor pacienta, který má nahradit ve zdravotnictví používaná rodná čísla a identifikátor zdravotnického pracovníka, jako jedinečné identifikátory osob v elektronickém zdravotnictví. Stěžejní část zákona zakotvující integrované datové rozhraní a identifikátory osob nabyde účinnosti 1. 1. 2023.
V zákoně jsou rovněž definovány standardy elektronického zdravotnictví, jejichž vydávání je svěřeno Ministerstvu zdravotnictví. Povinnost jejich dodržování se uplatní od 1. 1. 2026.
Povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb
Byť důvodová zpráva k zákonu uvádí, že elektronizace zdravotnictví bude probíhat na principu dobrovolnosti (to ať z pohledu poskytovatele, tj. dobrovolnost implementace a využívání elektronického zdravotnictví, tak z pohledu pacienta, tj. nezbytný souhlas pacienta s nakládáním s jeho údaji), zákon přesto stanovuje jisté povinnosti pro poskytovatele zdravotních služeb a jejich nedodržení je klasifikováno jako přestupek a je spojeno se sankcí.
Poskytovatelé zdravotních služeb budou od 1. 1. 2023 povinni zapisovat údaje v rozsahu stanoveném zákonem do kmenových registrů, které za tímto účelem ke shodnému datu zřídí Ministerstvo zdravotnictví. Pro zajištění ochrany osobních údajů zavádí zákon s účinností
k 1. 7. 2023 povinnost všech osob oprávněných využívat integrované datové rozhraní, včetně poskytovatelů zdravotních služeb, zajistit kompatibilitu vlastních informačních systémů s integrovaným datovým rozhraním. Poskytovatelé zdravotních služeb budou povinni zajistit postupný přechod od rodného čísla k nově zavedeným identifikátorům a využívat a řídit se údaji z kmenových registrů s účinností k 1. 1. 2024. Od 1. 1. 2026 budou poskytovatelé zdravotních služeb povinni dodržovat standardy elektronického zdravotnictví vydané Ministerstvem zdravotnictví.
Navazující kroky v rámci elektronizace zdravotnictví
Zákon připravuje zázemí pro elektronizaci procesů ve zdravotnictví se zřetelem k tomu, aby elektronická cesta byla tou primární a nahrazovala listinné agendy. Stávající procesy ve zdravotnictví nejsou zákonem měněny, samotné ukotvení vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě je ponecháno ve stávající úpravě zejména v zákoně o zdravotních službách.
Další fází elektronizace zdravotnictví by mělo být zavedení indexu zdravotnické dokumentace jako informačního systému popisujícího základní typologii existující zdravotnické dokumentace a sdružující metadata o dokumentaci (nikoli však informace ze samotného obsahu zdravotní dokumentace). Jako další krok by mělo navazovat zakotvení záznamu, který by obsahoval základní set život zachraňujících údajů uložených v centrální databázi.
Základ pro mezinárodní spolupráci
Zákon rovněž představuje krok směrem k umožnění budoucí mezinárodní spolupráce v oblasti zdravotnictví. Jednou z priorit Evropské komise je vytvoření tzv. Evropského prostoru pro zdravotní údaje (European helth data space “EHDS“). Komise se za tímto účelem chystá v polovině roku 2022 přijmout legislativní návrh. Společný evropský prostor pro zdravotní údaje by měl usnadnit výměnu různých druhů zdravotních údajů (např. elektronických zdravotních záznamů, údajů z registrů pacientů atp.) a přístup k nim, a to nejen k podpoře poskytování zdravotní péče.
Monika Mašková,
partnerka PRK Partners
Kristýna Kupcová,
koncipientka PRK Partners
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
