Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury

Generální finanční ředitelství publikovalo výklad[1], ve kterém dovodilo, že kryptoměny jsou nehmotnou movitou věcí a příjmy z jejich prodeje tak podléhají zdanění jako ostatní příjem[2]. Tento závěr potvrdil svým rozsudkem i Krajský soud v Brně[3], kde se zabýval zejména otázkou, zda je možné bitcoin považovat za cizí měnu a v důsledku toho příjmy z jeho prodeje od daně z příjmů osvobodit[4].

Daňový subjekt v řízení poukazoval na fakt, že bitcoin vykazuje znaky cizí měny, neboť „funguje po celém světě již řadu let“ a „činnost týkající se směny bitcoinů je srovnatelná s činností týkající se všech ostatních oběživ, bankovek a mincí“. K této argumentaci lze dodat, že bitcoin jde zároveň podobně jako ostatní oběživa používat jako prostředek směny (zejména k platbě za zboží a služby), ačkoliv rozhodně nejde o univerzálně a běžně používaný prostředek, nicméně subjekty akceptující bitcoin jako platidlo stále přibývají.

Proti tomu správce daně argumentoval absencí uznání státem, absencí centrální autority, která by použití bitcoinu jako platidla garantovala, a také absencí jeho hmotného vyjádření ve formě hotových peněz, přičemž oběma argumentům dal soud ve svém posouzení za pravdu. Odůvodnění soudu však není úplně přesvědčivé, a to zejména v druhém bodě, například měna euro v prvních třech letech svojí existence fungovala pouze v bezhotovostní podobě. I do budoucna lze očekávat, že některé měny svoji hotovostní podobu opustí[5]. Ohledně absence uznání státem lze argumentovat případem Salvadoru, kde byl bitcoin uznán jako zákonné platidlo[6].

Do budoucna by bylo jistě vhodné uvažovat o regulaci zdanění obchodování s kryptoměnami v zákoně o daních z příjmů. Je zřejmé, že určité odlišnosti od fiat měn zde existují, proto by si kryptoměny (případně virtuální aktiva obecně) zasloužily speciální právní úpravu. Jako nejvhodnější se jeví varianta obdobná cenným papírům, tedy osvobození od daně z příjmů při splnění určitého časového testu[7]. Pomocí tohoto kritéria by se (stejně jako u zmíněných cenných papírů) oddělilo zdanění spekulantů, vydělávajících na krátkodobých výkyvech trhu, a dlouhodobými investory, kteří hledají v kryptoměnách dlouhodobý potenciál a způsob spoření. Hlavním důvodem k regulaci je ovšem omezení právní nejistoty, neboť současná situace, kdy je třeba dovozovat právní klasifikaci kryptoměn výkladem (a to ještě argumentačně ne úplně přesvědčivým), neboť právní řád charakteristiku této věci nezná, jednoznačně právní jistotě daňových subjektů nepomáhá.

Reklama

ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.3.2026

24.3.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Další palčivou otázkou je problematika zdanění v případě platby za zboží pomocí kryptoměn. Takto otázka by vydala na samostatný článek, proto zde není rozebírána.

Mgr. Jan Drábek,
advokátní koncipient