Zefektivní se obchodní rejstřík?

Dosavadní pojetí obchodního rejstříku vychází z poměrně silného postavení soudu. Toto pojetí je opakovaně zdůvodňováno nutností implementace evropských směrnic a zvýšením ochrany třetích osob. Agenda obchodního rejstříku se ovšem stává nepřehlednou a zbytečně rozsáhlou a navíc neexistuje výkladová shoda jednotlivých ustanovení napříč rejstříkovými soudy. Obchodní rejstřík pak jako veřejný seznam často nemůže plně plnit svou úlohu, kterou mu evropské směrnice dávají, totiž ochranu třetích osob, ale stává se prvkem, který odrazuje řadu českých a zahraničních investorů od zakládání společností a hospodářského vstupu na český trh. Pověst českého obchodního rejstříku přesáhla i hranice ČR a stala se i předmětem zprávy Světové banky za rok 2004. Nyní po vstupu ČR do EU, kdy se plně uplatňuje zásada svobody usazování v kombinaci s principem volného pohybu a uznávání obchodních společností, dojdeme k tomu, že právní řád členského státu EU, který zvyšuje transakční náklady a neumožňuje snadné zakládání obchodních společností, nemůže obstát ve střetu s ostatními jurisdikcemi. Právě tomu má být novelou, podle navrhovatele, zabráněno.

Co je tedy předmětem návrhu ? Novinkou je zavedení povinných formulářů s  přílohami, které bude Ministerstvo spravedlnosti ČR povinno umístit na své webové stránky a které bude nutno při podáních využívat. Kompletní sada formulářů a jejich příloh dokládaných k návrhu má být obsahem prováděcí vyhlášky. Už nyní jsou vzory podání na obchodní rejstřík zdarma ke stažení na stránkách serveru justice.cz (provozovaných Ministerstvem spravedlnosti), ale jejich použití není povinné. Dle navrhované úpravy má být došlý návrh (na zákonném formuláři) přezkoumáván v zásadě pouze formálně a rejstříkový soud nebude moci zkoumat takové údaje a listiny, které nebudou výslovně zákonem určeny. Z toho vyplývá, že celou řadou dnes prověřovaných skutečností se již soud nebude zabývat. Návrh vychází z teze, že pro ochranu třetích osob není třeba zapisovat a ověřovat veškeré údaje o společnosti. Navrhovatel zastává názor, že vyžadování a ověřování veškerých údajů o společnosti není ideální cestou, jak zabránit jakýmkoli potenciálním podvodným jednáním, a věří, že případů, kdy bude zapsána skutečnost vycházející z padělaného dokumentu apod., nebude mnoho a tyto situace budou řešitelné spoluprací státních orgánů a aktivitou poškozené osoby. Návrh poměrně pevně  stanovuje lhůty pro rozhodování soudu – vyšších soudních úředníků.

Protože se jedná o poměrně kontroverzní návrh a byly k němu podány četné pozměňovací návrhy, není ještě zcela jasné, v jaké podobě a zda vůbec bude tento návrh schválen. V případě jeho schválení pak až praxe ukáže, zda jsou formulářová podání schopna odstranit vady podání, která dnes zdržují rejstříková řízení, a zda celková koncepce návrhu výrazně neoslabí pozici třetích osob.