epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    10. 2. 2010
    ID: 60076upozornění pro uživatele

    Zneužívání rozhodčích doložek – stále nevyřešený problém

    O rozhodčích doložkách se poměrně nahlas mluví v poslední době opět zejména v souvislosti s připravovanou změnou zákona 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona 64/1986 Sb. Rozhodčí doložky, ačkoliv představují jistě rychlý a efektivní způsob řešení sporu, jsou také ve velké míře zneužívány, a to právě zejména v oblasti spotřebitelských úvěrů. Představují totiž snadný způsob, jak se vyhnout soudní kontrole úvěrové smlouvy, například z hlediska souladu s dobrými mravy.

    Pokud chce věřitel využít smluvní podmínky, které jsou na hraně, nebo za hranou dobrých mravů, například lichevní nastavení úroků, je výhodnější použít rozhodčí doložku na rozhodce ad hoc. S tím se věřitel předem dohodne, jak bude případné spory rozhodovat. Tak by to samozřejmě fungovat nemělo, nicméně taková je poměrně častá praxe, která je však z hlediska poškozených spotřebitelů či dozorových orgánů často neprokazatelná.

    Věřitel tak neriskuje, že v rámci soudního sporu budou podmínky smlouvy napadeny, smlouva bude pro rozpor s dobrými mravy považována za neplatnou a věřitel místo sjednaných úroků dostane jen plnění jistiny a úroků z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Z těchto důvodů se také u věřitelů, kteří využívají nepříliš standardní podmínky úvěru, neobjevují rozhodčí doložky stanovující pravomoc stálému rozhodčímu soudu, ale takřka bez výjimky jsou to rozhodčí doložky určující pravomoc rozhodci ad hoc.

    Na rozdíl od mnohých rozhodců ad hoc představuje stálý rozhodčí soud vyšší míru autority. Předpoklad nezávislého a nestranného rozhodování je u něj daleko větší než u rozhodců ad hoc. Tím nechci říct, že rozhodci ad hoc nerozhodují nezávisle a nestranně. Měl jsem možnost seznámit se s mnoha rozhodčími nálezy rozhodců ad hoc, které byly velmi kvalitní, a nebylo jim možno po právní stránce nic vytknout. Nicméně z hlediska spotřebitele, který podepsal ve spotřebitelské smlouvě rozhodčí doložku, představuje rozhodce ad hoc daleko větší míru nejistoty. Spotřebitel má mnohdy oprávněné podezření, že rozhodce je na věřitele určitým způsobem napojen. Někteří rozhodci ad hoc mají navíc na svých webových stránkách uvedenu informaci, pro které klienty rozhodují spory. O nestrannosti takových rozhodců vůči těmto „klientům“ tak mohou panovat oprávněné pochybnosti, protože rozhodce je pak na takovémto klientovi vlastně ekonomicky závislý.

    Z hlediska práva ochrany spotřebitele je možné považovat rozhodčí doložky za nepřiměřenou smluvní podmínku podle § 56 občanského zákoníku. Napadat rozhodčí doložky ve spotřebitelské smlouvě z hlediska tohoto ustanovení je však poměrně problematické, protože spotřebitel se jednak musí dovolat neplatnosti takového ustanovení podle § 55 odst. 2 občanského zákoníku a jednak musí přinést přesvědčivé argumenty o tom, že rozhodčí doložka skutečně představuje nepřiměřené smluvní ujednání, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Přitom lze použít zejména eurokonformní výklad daného ustanovení občanského zákoníku a argumentaci směrnicí 93/13/ES o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Založit spor pouze na této argumentaci, která se v podstatě rovná nepřímé aplikaci evropské směrnice, však může být poněkud riskantní, protože není jasné, jak by se v českých podmínkách soud s takovouto argumentací vypořádal. Relevantní judikatura k tomuto tématu vlastně neexistuje, protože spotřebitelé takovéto spory, které pro ně představují vysoké náklady a nejistý výsledek, většinou nevyvolávají.

    Proto je třeba, aby měl spotřebitel poněkud silnější argumenty, se kterými by se mohl pustit do soudní pře o platnost rozhodčí doložky. Jistou naději přineslo nedávné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 12 Cmo 496/2008, které se týká souladu rozhodčí doložky se základním právním předpisem upravujícím rozhodčí řízení, tedy zákonem 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (ZRŘ). V tomto rozhodnutí se Vrchní soud v Praze vyjádřil tak, že „jedná-li se o ad hoc rozhodce, jímž musí vždy být fyzická osoba (viz § 4 RozŘ), může být přímo v rozhodčí smlouvě tento rozhodce či rozhodci, je-li jich více, uveden (uvedeni), případně může rozhodčí smlouva dle § 7 odst. 1 RozŘ stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny.“ Vrchní soud dále rozhodl, že „pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, anebo konkrétního způsobu jeho určení, ale jen odkazuje ohledně výběru rozhodce a stanovení pravidel rozhodčího řízení na právnickou osobu, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona a odkazuje na touto právnickou osobou stanovené statuty a řády ke jmenování a výběru rozhodců, jakož i způsobu vedení rozhodčího řízení a stanovení pravidel o nákladech řízení, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná dle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona.“ Vrchní soud se takto vyjádřil o rozhodčí doložce, v níž bylo stanoveno, že rozhodce ad hoc bude vybrán ze seznamu rozhodců vedeného u právnické osoby – obchodní společnosti. Dané rozhodnutí se netýkalo spotřebitelského sporu, nicméně pro mnoho spotřebitelů by mohlo být velmi dobře použitelné.  Takto nastavené rozhodčí doložky totiž využívá velké množství podnikatelů i mnoho věřitelů poskytujících spotřebitelské úvěry. Není proto překvapující, že toto rozhodnutí vzbudilo v řadách komerčních subjektů poměrně značnou paniku.

    Jak ale na toto rozhodnutí adekvátně reagovat není zcela jasné, protože toto rozhodnutí je v přímém rozporu s předchozí judikaturou Nejvyššího soudu. Ten ve svém judikátu sp. zn. 32 Cdo 2282/2008 rozhodl, že „dovozuje-li žalobce nutnost dohody na jmenovitě určeném rozhodci, není jeho názor správný. Strany se mohou (nikoli musí) dohodnout na určení konkrétních jmen rozhodců. Nevýhodou takové rozhodčí doložky je skutečnost, že od uzavření této doložky do vzniku sporu může uplynout delší doba a nelze vyloučit, že na straně takto jmenovaného rozhodce dojde ke změně poměrů znemožňujících výkon funkce rozhodce. Proto dochází - stejně jako v souzené věci - ve smyslu ust. § 7 odst. 1 ZRŘ k určení mechanismu, jakým způsobem bude určitý rozhodce pro rozhodování v budoucnosti vzniklých sporů vybrán, přičemž závěr, zda se účastníci rozhodnou pro to, že jejich případné spory bude rozhodovat rozhodce (rozhodci) zapsaný v seznamu vedeného u stálých rozhodčích soudů či jiných soukromoprávních subjektů, je ponechán na dohodě stran.“

    Z hlediska ZRŘ je určení rozhodce ad hoc možné. Rozhodcem přitom může být pouze fyzická osoba. Jakým způsobem bude tento rozhodce určen, je v podstatě na vůli stran. ZRŘ stanoví ve svém § 7, že rozhodčí smlouva má zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý. Nemá-li rozhodčí smlouva takového ustanovení, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího. Pokud si tedy strany stanoví, že arbitrabilní spory mezi nimi budou řešeny v rozhodčím řízení rozhodcem zapsaným v seznamu rozhodců právnické osoby, lze takovéto ustanovení považovat za ujednání o způsobu určení osoby rozhodce. ZRŘ tedy podle všeho umožňuje mechanismus, v jehož rámci bude rozhodce vybrán ze seznamu, který vede jakákoliv právnická osoba.

    Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí také dostatečně nedocenil fakt, že v případě, že rozhodčí doložka neobsahuje počet a způsob stanovení rozhodců, použije se zákonného postupu pro jejich určení. Tzn., že případná neplatnost ustanovení o způsobu určení rozhodce tedy nemůže znamenat neplatnost celé rozhodčí doložky, nýbrž pouze její části o způsobu stanovení osoby rozhodce s tím, že tento nedostatek může být sanován zákonným postupem.

    Judikát Vrchního soudu v Praze, ačkoliv by mohl pro spotřebitele představovat argument, o který by mohli opřít žalobu na určení neplatnosti rozhodčí doložky, resp. žalobu na zrušení vydaného rozhodčího nálezu, nekoresponduje s platnou právní úpravou ani judikaturou Nejvyššího soudu. Proto nelze vyvolání sporu z těchto důvodů spotřebitelům doporučit.

    Proto se i nadále zdá, že jedinou šancí, jak zabránit zneužívání rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách, je změna právní úpravy. V současné době sílí i mezi zákonodárci snahy o to, aby ve vztazích plynoucích ze smluv o spotřebitelském úvěru byly rozhodčí doložky omezeny, resp. zcela zakázány.[1] Některé hlasy volají též potom, aby byly rozhodčí doložky zcela zakázány ve všech spotřebitelských vztazích.

    Vzhledem k tomu, že i spotřebitel by měl mít možnost využít výhod rozhodčího řízení, byla by zřejmě nejlepším řešením „zlatá střední cesta“, tedy varianta, kdy ve všech spotřebitelských vztazích není možno uzavřít rozhodčí doložku, ale pouze tzv. smlouvu o rozhodci. Ta je uzavírána až po vzniku sporu a je tak eliminováno nebezpečí, že spotřebitel ve své nevědomosti podepíše smluvní ustanovení, kterým se v důsledku vzdá práva na soudní ochranu. Obdobnou úpravu obsahuje například francouzské právo.[2]

    Nyní se objevily též návrhy směřující k tomu, že by byl přístup k výkonu funkce rozhodce omezen a jednalo by se o funkci, která by byla garantována a kontrolována státem. Ať už ale zákonodárce zvolí kteroukoliv variantu, měl by ji zvolit a uvést v platnost a účinnost co nejrychleji. Ke zneužívání rozhodčích doložek totiž stále ve velkém množství případů dochází a zákonodárcovo přešlapování na místě působí našim spotřebitelům velké škody.
     

    Mgr. Tomáš Palla

    Mgr. Tomáš Palla
    spolupracovník SOS – Sdružení obrany spotřebitelů, o.s.

    --------------------------------------------------------------------------------

    [1] Viz např. Sněmovní tisk 808/0 Novela zákona o podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru – RJ, dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=808&CT1=0
    [2] Viz např. ROZEHNALOVÁ, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. ASPI, Praha: 2008, str. 127


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Tomáš Palla
    10. 2. 2010

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Kyberbezpečnost v civilním letectví a její právní rámec
    • Pokračování ságy Semenya: Podle ESLP Švýcarsko porušilo právo sportovkyně na spravedlivý proces
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Mobilizace ozbrojených sil v ČR a postavení odmítačů boje: právní analýza a návrhy legislativních úprav

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    • 03.09.2025Korporace – rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů v kapitálových společnostech (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 03.09.2025NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 04.09.2025Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Mobilizace ozbrojených sil v ČR a postavení odmítačů boje: právní analýza a návrhy legislativních úprav
    • Právní aspekty přechodu z OSVČ na obchodní společnost: Strategický krok pro vaše podnikání
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení

    Soudní rozhodnutí

    Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít...

    Správní soud a procesní pravidla

    Procesní pravidla řízení před správními soudy nemají být labyrintem plným nejasných odboček do slepých uliček, v němž se vlastní smysl soudní ochrany ztratí, nýbrž cestou, která...

    Vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod musí být při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřeno jejich podstaty a smyslu, což nalézá svůj...

    Vzdělávání, náležitosti podání (exkluzivně pro předplatitele)

    Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.

    Zákonný soudce (exkluzivně pro předplatitele)

    Mezi dílčí složky práva na zákonného soudce patří i povinnost senátu vrcholného soudu předložit věc jinému, zákonem předvídanému rozhodovacímu tělesu v případě, že dospěje k...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.