Hospodaření obcí v roce 2018 (E-kniha)
V České republice existuje 6 253 obcí. Více než polovina z nich má méně než 500 obyvatel a žije v nich pouze 9 % obyvatel. Naproti tomu obce s 5 000 a více obyvateli se na celkovém počtu obcí podílejí jen 4 %, avšak žije v nich více než polovina obyvatel. Zákon o obcích a další právní úpravy pro fungování obcí platí pro všechny bez rozdílu velikosti. Následující text se týká všech obcí, s výjimkou Prahy, která získává peníze a plní funkce nejen jako obec, ale také jako kraj. Proto je s ostatními obcemi neporovnatelná. Zájemce o podrobnější údaje o hospodaření jednotlivých obcí, včetně jejich ratingového hodnocení, odkazujeme na webové profily obcí.
V období mezi rokem 2010 a 2018 získaly obce do svých rozpočtů celkem 1,9 mld. Kč, utratily 1,8 mld. Kč a tím pádem ušetřily 0,1 mld. Kč. Po roce 2010 vykazoval jejich rozpočet každoročně kladné saldo, i když různě velké. Nejvyšší úspory dosáhly obce v roce 2016, poté se jejich objem snižoval. Za celé období dosáhl převis příjmů nad výdaji 4 % souhrnných příjmů obcí. Takto ušetřené peníze spolu s úsporami z předchozích let obce většinou vkládají na bankovní účty.
Na první pohled vypadá rozpočtové hospodaření obcí dobře. Příjmy a výdaje v roce 2018 přesáhly úroveň z roku 2010 (příjmy již v roce 2017) a obce nevyužily celý objem peněz, který měly v rozpočtu k dispozici. Obrázek není až tak ideální, vezmeme-li v úvahu, že zejména v posledních letech se obce takto chovaly v podmínkách nízkých úrokových sazeb. To znamená, že obcím peníze uložené v bance nic nepřinášely (spíš naopak přihlédneme-li k bankovním poplatkům a k inflaci) a o levné úvěry od bank nežádaly. Obce daly přednost spoření a nezadlužování se. Rok 2018 naznačuje určitý zlom v této tendenci, protože pokles dluhu se téměř zastavil a dynamika růstu úspor se zpomalila. I tak byl objem úspor koncem tohoto roku téměř třikrát vyšší než objem dluhu.
Obecně platí, že rozpočet obcí jako celku by měl být vyrovnaný. Znamená to, že objem výdajů by se neměl odlišovat od objemu příjmů. Jinak řečeno, souhrn přebytků a schodků jednotlivých obcí by se měl blížit k nule. V delším časovém horizontu by pravidlo vyrovnaného rozpočtu mělo platit i pro jednotlivé obce. V souhrnu obcí se vždy najdou takové, které v daném roce vykazují přebytek rozpočtu, protože šetří na budoucí investice, a takové, které vykazují schodek rozpočtu, protože své úspory použijí na investování, případně si na ně vypůjčí.
Stav, ve kterém obce jako celek delší dobu vykazují přebytek rozpočtu, nelze jednoznačně hodnotit jako efektivní hospodaření. Pokud se obcím jako celku daří dobře (mají k dispozici více peněz, než kolik utrácejí), měli by z toho mít užitek nejen banky v podobě levných peněz od obcí, ale také, nebo především, obyvatelé obcí.
V období mezi rokem 2010 a 2018 získaly obce do svých rozpočtů celkem 1,9 mld. Kč, utratily 1,8 mld. Kč a tím pádem ušetřily 0,1 mld. Kč. Po roce 2010 vykazoval jejich rozpočet každoročně kladné saldo, i když různě velké. Nejvyšší úspory dosáhly obce v roce 2016, poté se jejich objem snižoval. Za celé období dosáhl převis příjmů nad výdaji 4 % souhrnných příjmů obcí. Takto ušetřené peníze spolu s úsporami z předchozích let obce většinou vkládají na bankovní účty.
Na první pohled vypadá rozpočtové hospodaření obcí dobře. Příjmy a výdaje v roce 2018 přesáhly úroveň z roku 2010 (příjmy již v roce 2017) a obce nevyužily celý objem peněz, který měly v rozpočtu k dispozici. Obrázek není až tak ideální, vezmeme-li v úvahu, že zejména v posledních letech se obce takto chovaly v podmínkách nízkých úrokových sazeb. To znamená, že obcím peníze uložené v bance nic nepřinášely (spíš naopak přihlédneme-li k bankovním poplatkům a k inflaci) a o levné úvěry od bank nežádaly. Obce daly přednost spoření a nezadlužování se. Rok 2018 naznačuje určitý zlom v této tendenci, protože pokles dluhu se téměř zastavil a dynamika růstu úspor se zpomalila. I tak byl objem úspor koncem tohoto roku téměř třikrát vyšší než objem dluhu.
Obecně platí, že rozpočet obcí jako celku by měl být vyrovnaný. Znamená to, že objem výdajů by se neměl odlišovat od objemu příjmů. Jinak řečeno, souhrn přebytků a schodků jednotlivých obcí by se měl blížit k nule. V delším časovém horizontu by pravidlo vyrovnaného rozpočtu mělo platit i pro jednotlivé obce. V souhrnu obcí se vždy najdou takové, které v daném roce vykazují přebytek rozpočtu, protože šetří na budoucí investice, a takové, které vykazují schodek rozpočtu, protože své úspory použijí na investování, případně si na ně vypůjčí.
Stav, ve kterém obce jako celek delší dobu vykazují přebytek rozpočtu, nelze jednoznačně hodnotit jako efektivní hospodaření. Pokud se obcím jako celku daří dobře (mají k dispozici více peněz, než kolik utrácejí), měli by z toho mít užitek nejen banky v podobě levných peněz od obcí, ale také, nebo především, obyvatelé obcí.
